Underground 21?
Bořek Mezník

Případně imbusákem

Beletrie – Poezie
revue Ravt 20/2021

Kouřili jsme
Za školou
A flusali kemry
Celej svět byl
Špatnej
A my věděli všechno
Nejlíp
Blížil se 17. listopad
Vosumdesátýho devátýho
A všichni jsme
Chtěli šukat

 

Už ani nevím
Kolikrát jsem pohledem vysvlíkl naši soudružku učitelku
Přefikl ji na čokla ohnutou přes švédskou bednu
Vyspal jsem se v mozku snad se všema spolužačkama
Kosmický mrdačky před spaním v divadle Fantazie a noční poluce
Pionýrský tábory byly výlety za životníma zkušenostma
Večer ve sprchách kecy o babách
Kdepak pornočasáky pche
Všichni jsme machrovali a ukazovali si klacky a koule a chmýří
Majkl byl o něco starší a ukázal nám ho natrčenýho
A pověsil si na něj ručník
Byl to holt borec
Celý generace chlapů dělaly to samý akorát po svým
My jsme byli rádi za každej chlup
Teď si vepře holej a vrážej si tam šrouby a dráty
Pořádají kokotí zápasy
Co já vím
Proč ne?
Kult vlastního péra nás přežije pánové
Kult vlastniho péra je stvořitelem života
Kult vlastního péra je kultem skutečné osobnosti

 

Tvý oči jak po útoku slzákem
Ja chci bejt teplým kabátem
A omotat tě jak reklamní válec plakátem
Zmáčknout tě jak plech svěrákem
Vyškrábat ten splín šroubovákem
Zbytek vymést smetákem
Všechno pořádně utáhnout francouzákem
Případně imbusákem
Já chtěl bych být takovým tvým servisákem
Ale pamatuješ jak jsem si posledně provrtal holinku vrtákem
A zamotal se do šňůry s prádlem ?
A s tímhle šikulou chceš projít rájem ?
Moje milá smiř se s tím
Zůstanu už jen tím prasákem

 

Měl jsem žízeň
A dostal jsem chuť
Na dvojku červa
Na cukrárně – lahváč baru
Mi chyběly 2 ká
Paní vedoucí
Mi je s laskavým úsměvem odpustila
A přidala ještě dvojku bílýho
Na ochutnání
Od tý doby
Jí vždycky dám aspoň bůra tuzér
Aby věděla
Že dobrota se vyplácí
Jinak to ty lidi nepochopí
Sakra
Jsem učitel člověčenstva

 

A zase jsem s bezdomovcema
nevím co
mě na nich tak přitahuje
sedíme a kecáme na lavičce
višňový čučo teče proudem
je tu doktor
je tu inženýr
je tu právník
je tu dělník
a stará kurva
prostě měli míň štěstí než ostatní
nikdo v životě mě nepřinutí
abych opovrhoval
jakoukoliv lidskou bytostí

 

Řekl si
že trochu omezí pití
už jednou byl v pakárně
koupil si teda
na doma tester
aby se kontroloval
šel do hospody
jako dycky
pivo a panáky
došel dom
foukl si
a měl 1,8 promile
říká si
tak
to je ještě ok
ráno se probudil
a foukl znova
a měl zase
1,8 promile
tak si říká
koupil jsem
asi nějakej šmejd
pak si přečet návod
alkoholtester
funguje jen
do 1,8 promile


Hrozně rád

se modlím ve vaně
udělám si ji hezky horkou
a když máme
tak přidám voňavej olej
vlezu si tam
pak se do ní ponořím
úplně celej
a skoro dycky se do ní
nejdřív vychčiju
je to taková tradice
aby vznikla osmóza
a pak se začnu modlit
cítím se při tom
očistně
cítím jak ode mě
odchází všechno zlý
a
rozpouští se v teple vody
a představuju si
znovuzrození
zmrtvýchvstání
z mojí močový mikve

 

Procházím se štatlem
nejsou tu
skoro žádný lidi
v menších uličkách
dotýkám se starých domů
vždycky se musím zastavit
u morovýho sloupu
a u fontány
přečíst si pár slov
a pohladit Parnasa
miluju ten zvuk
když můj prsten
o něj cinkne
musím dál
táhne mě to obejít Petrov
a na Špiláku
chvílu spočinout v parku
a dát si cigárko
kolikrát jsem se tu
kdysi opil na lavičce
a stavím se v kostele
na Minoritské
co můj pradědeček
kdysi restauroval
a představuju si ho
jak tam na štaflích opravuje obrazy
musela to být boží práce
však jsi taky byl Bohumil
v tichu a míru
vycházím ven
v centru Brna
projdu všechna moje zákoutí
kde jsem se lísal k holkám
a dýchají na mě
cítím je tu se mnou
a poslední drobný
hážu kytaristovi
Brno je sklad
mýho podvědomí
Brno je má
truhlice pocitů lásek a štěstí

Chviličku.
Načítá se.
  • Bořek Mezník

    (*1974 v Brně), na začátku 90. let spoluvydával anarchistický fanzin Brněnská vrtule, který pořádal různé demonstrace, happeningy a koncerty. Pak se na nějakou dobu vydal do zahraničí (Francie, Holandsko) a ...
    Profil

Souvisí

  • Mezi uměním a pornem
    Anketa s Alžbětou Stančákovou, Zbyňkem Fišerem, Elsou Aids, Romanem Krištofem, Karlem Škrabalem, Bořkem Mezníkem, Vítem Kremličkou, Františkem Dryjem, Zuzanou Lazarovou, Adamem Borzičem, Olgou Stehlíkovou, Janou Orlovou, Kamilem Bouškou, Tomášem Míkou, Annou Beatou Háblovou, Viktorií Rybákovou, Svatavou Antošovou, Petrou Strou a Ondřejem Hanusem

    To nejsou prázdné řeči, ale nádherná, vlhká pravda

    Ptá se Milan Ohnisko

    K pornu mám asi takový vztah, jaký má cestovatel k dokumentům o cestování. (A. B. Háblová)

    Rozhovory – Anketa
    Z čísla 13/2021
  • Lukas_6

    Uvedené básně pocházejí z pozdních, respektive posledních Nerudových sbírek Geografía infrucutosa (1972), Jardín del invierno (1973) a El mar y las campanas (1973). Ty se společně řadí mezi téměř třicet Nerudových knih, které nikdy nebyly přeloženy do češtiny na úkor opakovaně vydávaných angažovaných textů zejména z přelomu 40. a 50. let. Ze zastoupených básní se vynořují motivy a témata příznačná pro (nejen) pozdního Nerudu: vztah k Chile, jeho krajině a přírodě a zároveň stesk po domově, v tomto případě propojený s kontextem Francie, kde Neruda působil před svým posledním návratem do vlasti jako diplomat.

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 17/2021