07_poezie_v
Satirická literatura
Viktorie Bechná

Červenají se ti tváře

Svou ruku otevři
prsty napni
Otevři druhou
a ty duše zhasni
Rozevři prsty
propleť je dlaní

Brzo tě pohladí
dehet, maz a sraní

Beletrie – Poezie
Z čísla 21/2025

On

V kostele klečím a na záda mi zaklepe
On
Slečno
On
Slečnon
Con?

Toton nemůžete nonsit, jděte pryč!
Con!
Jste v Konstele!

Zvětšila svonu pondonbu o ston metráků!!!
Aaaaaa
ohohohahahahehehe
Tak ty si myslíš, že na mě můžeš čumět, jak se ti za chce?
Ne prosím

Zašlápla hon
prontonže věděla, že tonhle je všude
že jí ton ještě pontká
Ta ontravná mucha
Hmyz ksakru nemam ráda
hlavně když bzučí jak

On

 

Proces štěpení

Ze tmy a tůně noří se
pokrytá semenem a zradou dvou těl
Vidí skrze oko, co jí bylo násilně vsazeno do její škvíry
Ach!
Kdyby jen tušil že vítr duše odkopne někam k Severu

Severomraz a raz a zmraz
Z rukávu si vytáhnu tvůj hlas!
Ohavný trik
z očí mi zmiz!
Ohavný trik
jdi ze mě pryč!

Ohavný trik! Ohavný! AAA!

A! A nic vole

 

Rozklad manýru

Votevř to!
Co
Votevř t!
C
Votevř!
Z
Votev!
Za!
Vote!
Zav!
Vot!
Zavř!
Vo!
Zavři!
V
Zavři t!

Zavři to!

 

Rozklad slova

Jeho kmitající oko
Neúprosně mi bilo na srdce melodii
kterou jsem zaslechla
když jsem byla sama obklopena
mojí lúzou

Asi jsme na sebe promluvili
ale to bylo jen beztvárné bytí
Stalo se, že mě nějaký zvuk zaujal
a to jsem se smála na celý koloprostor
Některé zvuky jsem ale chtěla rozbít
a jejich části schovat do skleněných destiček

Tak moc mě roztáhly!

Houslový klíč
Jemné linie
A do toho hliněné třeštění
Všechny struny se povolily
A ještě, že tak!
Málem mi nezbyl ani
retní otvor

 

Boj

Hop skok krok
Přísun hop krok a skok
Jde na mě amok!!!
Psk kr ho ps k
Co to je za velevážený písmena
Hlavu mi motaj
Už se v nich nevyznam
Pr ks op kro
Chytily mě za pačesy
Dořeknu to než mi zamotaj vla-
Vlos
Vos
Pros
Kos
Kr s pos
Opos oko oko pro
Pssss
!!!!

 

Tvaru revolta

Tělesa kolem mě těžce pochodují
a já
vůdce vzbouřenců
rozhrnu velký transparent s nápisem

Uteč ty hlavoběžci!

Jejich robustní kosočtverec se obrátí směrem vzhůruleť
Křičí na mě
Vrzškrrtvzrosť
Jejich bytí je tak třískající
že na mě hlukot působí jako jemné pianissimo
Stává se ze mě krotitel
Aleeez HoP!
Do obruče vskoč!
Je to popel
Je to touha
kterou se snaží najít na konci Kruhu
Je to obava z nekončícího plutí těch robotických těl
Nemají plout!
Mají v útvaru pochodovat!

Stává se ze mě vzduchoplavec
a pluju s nimi
s těmi, se kterými jsem byla ještě před chvílí za dobře
Nasoukali mě do svých tvarů
kdyby mě ale pustili
rozplynu se

Vřískáme teď spolu

 

Ráno

Je to lehký hromobití
lijou na tebe tu jejich tekutinu
A proto pal!

Roznožni
a jen se posaď
vyčkávej
on možná přijde
Možná tě nakonec i oheň zasáhne
A proto pal!

Červenají se ti tváře
a v té rudé barvě
nacházíš slova
kterýma bys pojmenovala každej svět

Jenže ta červená
to je jen blikající světlo
ráno odejde
a tobě zbyde jen otevřená pusa
vytřeštěný oči
a naděje

 

Père-Lachaise

Do své igelitky klade hřbitovní kvítí
mrtví zrovna spali
Z komínů se kouří
Slunce mi zakrývá těla
která ještě neopustila duše
Občas se mihnou
skoro jako kdyby ty hroby patřily jim

Tolik křížů
snad to nějak, Ježíši, zvládneš

Přibité maso nevidí
ale desatero si přečtou rádi
Až je rozhřeší
Znovu si pohřeší
Alfa a Omega

V kostele nastává panika

 

Jak tleskat rukama

Svou ruku otevři
prsty napni
Otevři druhou
a ty duše zhasni
Rozevři prsty
propleť je dlaní

Brzo tě pohladí
dehet, maz a sraní

Chviličku.
Načítá se.
  • Viktorie Bechná

    (2004) byla v době středoškolského studia součástí amatérského divadelního souboru a díky tomu se účastnila přehlídek, jako je Wolkrův Prostějov a Jiráskův Hronov. Po gymnáziu rok studovala herectví v Dublinu, studium ukončila a nyní druhým ...
    Profil

Souvisí

  • Satirická literatura
    S.d.Ch.

    Haškova povídka aneb Anatomie dezoláta

    Tím nejsmutnějším na smutném osudu páně Janečkovu jeví se fakt, že ve svých písemných projevech projevuje snahu o zapojení jakéhosi humoru. Jenže humor v těsném objetí s nenávistí zkrátka nefunguje. A kdyby nakrásně fungoval, není to jistě prostředek, kterým bychom dnes mohli, podle slov pana prezidenta, „vyřešit naše palčivé problémy a čelit výzvám doby“.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 21/2025
  • Aj, zde leží v zemské myšolovný kůře kocourek,
    Jenž vždy na klíně mi před, sladce mi lízaje líc,
    Jenž mléko kravské miloval, konservy i mastné,
    Než, mě patře vokem, z vokna mi náhle vypad.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 21/2025
  • Jedeme v autě.
    Já řídím a ty sedíš vedle mě.
    Něco ti vysvětluju a ty trpělivě posloucháš, mlčíš.
    Kam jedeme?
    Pak říkám něco pěkného.
    Nevím přesně, co říkám,
    ale je to něco, co si představuju, že v tuhle chvíli řeknu,
    abych ti dokázal, kdo vlastně jsem.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 20/2025