A nemusí jít o hromotluky či o pravicově populistickou stranu jako AfD, stačí i paní na kase v supermarketu, která na mé rodiče kvůli jejich východoevropskému přízvuku křivě pohlédne. Takové věci člověk nezapomíná.

Ne, Modickův román rozhodně není apoteózou pražského rodáka – spíše jejím opakem.

Lidé, kteří se volně pohybují po celé zeměkouli, mi činí potíže. Do takových postav se nedokážu vžít, zůstávají nevýrazné.

Jak vidno, české potýkání s rakouskou literaturou už je minulostí. Nahradilo je přátelské tykání.

Rozhovor s enfantem terrible současné švýcarské kulturní scény, autorem Sexuální neurózy našich rodičů a dalších pozdvižení.

Vznikají texty ohlížející se, ať už nostalgicky, či kriticky, za evropskou anebo německou minulostí, tituly inspirované životem významných osobností, znepokojivé vize budoucnosti a v neposlední řadě i romány, které se zcela vědomě od všech těchto tendencí distancují.