1. května 2018 se uskutečnil v Berlíně literární večer věnovaný návštěvě Allena Ginsberga v Praze v roce 1965, kdy byl zvolen Králem Majálesu. Na přání německých hostitelů z Literaturhausu napsali básnířky Olga Stehlíková a Věra Rosí a básník Adam Borzič básně věnované této události a odkazu Allena Ginsberga. Dvě z nich nyní poprvé publikujeme. Báseň Adama Borziče byla zveřejněna samostatně v RAVTu 1/2019.

OLGA STEHLÍKOVÁ

Právo noci¹

“Přípravám bezpečnostních opatření k letošním
oslavám 1. máje byla věnována mimořádná pozornost
zejména proto, že šlo o oslavy v jubilejním roce
XX. výročí osvobození Československa
sovětskou armádou.“

Naše touha po svobodomyslné nevázanosti
je spoutaná a teatrální jinak
nepůvodní, markýrovaná, zplanělá, chtěná
a především pohodlná
naše touha po poživačné volnosti
je jako Dionýsos ve školní uniformě
kdepak kvílení
leč to nám uznejte: umíme zdařile fňukat
          experimentovat se sójovým mlékem
          měnit si vědomí svědomitými tlačítky
          dotýkat se displeji na intimních místech
naše revoluce je bezpečná
plná sociálních nejistot

Je šedesátý pátý únor, osmnáctého
Američan Allen přilétá z Kuby
jsa vyhoštěn do Prahy, kam neměl namířeno

   z Havany mě vykopli par avion detektivové v maskáčích

který bude brzy vyhoštěn z Prahy, kam neměl namířeno
muž, který bude chytán a vyhošťován
stejně čile jako my jsme chyceni v dějinné pasti
mrzačených par wi-fi et via câble informací
odkud není úniku
a pak vhoštěni do svých bytů
žid a gay přilétá do Prahy v teniskách, přátelé
je únor
ale přímé lety Praha–New York, kdepak
          zatímco přítel Škvorecký na telefonu ano
          zatímco přítel Zábrana na telefonu ano
a tak se přestup stává pobytem v hotelu Ambassador
dobu naštěstí dokumentují aparáty estébáků
fotí i jazzman Jiří Stivín

a tak se ví
jak moc Allen pije a jak moc je špinavý
jak je nesympatický
je mokro a vyvstává potřeba nových tenisek
ví se to
vše je před následnou skartací a nábožným vyznáváním
násobně zaznamenáno
a tak to vidíme i my:
          jak je Vladimíra Čerepková ve Viole uhranuta
          jak je Václav Havel ve Viole znechucen
          jak je o týden později Václav Hrabě doma udušen

kysličník uhelnatý se šíří ulicemi
jimiž se americký beatnik vrátí jako král
fanynky automatů se chichotají, neboť jsou
vykázány na druhou kolej

Je 29. dubna pětašedesátého roku
Allen podruhé v Praze
v den, kdy jej J. E. Hoover přidá na seznam
Americe nebezpečných jedinců
již mají být sledováni
foťáky začínají cvakat naprázdno

Bude máj 65
          Že jsme hodní byli, majáles nám povolili
                    Ať žije Gizberg, Gizberg náš vzor!

Allen je náhradníkem za naši Jiřinku, za Jiřinku Bohdalovou
která si kandidaturu rozmyslela
a ovšem také za Škvoreckého, za našeho Josefa Škvoreckého
který má chřipku
          Všechna hesla byla předem schválena
                    Se vším souhlasíme

Allen má na černé hlavě lesklou korunku
ošklivá princezna Allena zpívá mantry
jelikož neví, co do mikrofonu říci
točí se 16mm Bolex Andrewa Lasse
a tak se to ví
                    Ginsberg králem Majálesu,
          výraz proletářského internacionalismu

Allen je kandidátem strojní fakulty ČVUT
Ómšrimantrája s pokličkami a zlatou korunkou z papundeklu

          Jezte ruská vejce – vejce našich přátel
… takové davy nečekal

Je máj 65
před studentskou maškarádou
křepčí Američan, který přiletěl z Moskvy, Varšavy a Krakova
odkud nebyl vyhoštěn
aby přiletěl do Prahy, odkud bude vyhoštěn
příliš tomu všemu nerozumí
copak je to schválený protest
Allen končí na záchytce
rozvážen autohlídkou Veřejné bezpečnosti:

          „Ginsberg se po po příjezdu hlídky dal na útěk a musel být pronásledován.“

technický úkon E4 – odposlouchávání hovorů v hotelu Merkur.

     „Bylo mi vysvětleno, že výsadním právem Krále majálesu
                    je spát s kýmkoli, koho si v Praze vybral.“

Kapitán Vodrážka navrhuje další postup

                    Kdo nejde s námi, má infarkt

Viola praská ve švech

                    Obnovte právo první noci

Konfident Mirek má plné ruce práce
Mirkova práce nese plné ruce ovoce
– a tak státní bezpečnost drží v ruce plný zápisník
Allenův ovocný deník

          Kupředu levá, kupředu levá, levá úchylka, pravá úchylka,
                              zlatá střední cesta

Seznam pražských milenců spravuje evidence
42 se jich pod sebou tísní a je jim horko
ve správě i ve zprávě

                    Brávo, brávo, co tomu řekne zítra Rudé právo

Je 7. 5. 1965 v 17.30
          a já jsem Král Máje, a za pár minut přistanu
                              na londýnském letišti
V letadle
Král majálesu píše Krále majálesu
časová par avion báseň přežije časy

   z Prahy mě vykopli par avion detektivové v československém obleku s kravatou

Je 24 hodin po vyhoštění z Československa
         a já jsem Král Máje, který v mohutném tryskáči dosedá
                    na letištní plochu Albionu a třese se strachy

Allen paří v Londýně
s Dylanem, Marianne Faithful a všemi Beatly světa
povídají si o Williamu Blakeovi

                    Raději blbé zřízení než nutnost myšlení

Státní policie rozšiřuje seznam osob
v Praze o Ginsberga zavadivších
Mladá fronta tiskne o násadě smetáku v zadku
neboť tak pravil zabavený deník
Rudé právo viní z šíření dlouhovlasosti, teplosti, drogosti a sebevraždosti
mezi nedotčenou českou nežidovskou mládeží

                    „Značná absence v učení, nezájem o dění v rodině,
                    nepřizná, kde byl, duševně je značně rozpoložen…
          Pokud je doma, dlouho do noci píše, aniž by se u něho
                    jevila únava, což nám bylo velmi nápadné.“

Odborná zpráva Krajského úřadu národního zdraví
shrnuje, že Allenův vliv na jednotlivce
narušuje řádnou výchovu v socialistických rodinách
          „Škodlivý vliv básníka Allena Ginsberga, který trpí
                    narkomanií a homosexualitou, se odrazil
                              v mé pedopsychiatrické praxi.“

a způsobuje vážné duševní poruchy v mentalitě

Je říjen 1964
Náčelník KGB Vladimir Jefimovič Semičastnyj oceňuje
dopisem ministru vnitra ČSSR Lubomíru Štrougalovi
operativní práci kapitána Karla Vodrážky

Je rok 1989
čerstvý prezident Havel zve Zappu, dalajlámu a Ginsberga na Hrad

Je květen 1998
Praha slaví beatniky festivalem

Je máj 2015
Praha slaví Allena přednáškami o homosexualitě

Je jaro 2018
Slavíme Ginsberga básněním v Berlíně

                              Ať žije malý český člověk

VĚRA ROSÍ

Jsou Velikonoce a já píšu rozpačitý dopis Allenu Ginsbergovi

Myslím na tebe úporně, jak jsem dlouho na nikoho nemyslela, s večerem stoupá tlak, z vejce noci se proklubává nahé a nepoetické kuře

Co jen jsi to chtěl
Přiblížit se k druhému tělu a obdělávat ho prostě jako ředkvičky
nebo plout královskou vzducholodí
napříč dějinami a oblaka noci provrtávat vrtulníkem
          a prolétávat lebkami jedním okem tam, druhým ven
propalovat závěsy, za kterými se promítají horory a porno a všechny ty improvizace s režiséry nevědomé vůle
          spících mozků
proděravět víčka až na sen
          – Probudit se
Nakreslit bizarní sexuální fantazii dvou srostlých jasanů
          – Pohnout se!
A zatím jen ticho litanií
velkopátečního večera

Bylo ráno, otevřené skály vydávaly poklady, byl večer, zavřel se hrob
Král byl vypuzen
Prochází časem
Neustále se děje to samé
Děje se a valí dál, hovnivál válí kouli po mléčné dráze

Ty jsi král bez koruny a tvoje pravda se zjevuje
jako hněv Řehoře Samsy
A jako hněv vyloveného kapra
Chce z kádě, chce klidně někam do moře, aby mu snědlo dýchací orgán
Jen ne tu nehybnost!
Rozpíná se skrze čas
docela obyčejné utrpení japonského farmáře v době středověku
a schizofrenní oči ženy v příšeří léčebny
vyplouvají pokaždé zpod hladiny, když narušíš její nehybnost

Opilec si k ránu představuje, že je křižník
a silnice je golfský proud tekoucího asfaltu
Země na obzoru! – a nikoho to nezajímá a nikdo ho nepřijde zatknout, což je na tom to nejhorší
Tramvaj v ranní špičce krájí město na plátky sýra
Sochu roztřásá chlad, je nahá
Ještě se trochu stydět,
ještě se trochu upravovat,
posledních pár vlasů tužit lakem z mazových žláz
ale pravda se zjevuje

jako trapnost
Pravda se zjevuje jako nepřebalené děcko
a taky poloze embrya

chvíli před vyplutím
v očekávání
          – jenom ne nehybnost!

Mráz ještě nepovolil obruče,
ale země se už cuká
Píšťaly, bubny a hlasy opeřených sboristů vibrují
Varhaník rozřízne jedním tahem peřinu ticha veliké noci
Peří se sype odevšad
na svaté hlavy, na tržnici s jistotami
Zástupy růžolících policajtů nesouhlasně podupávají,
ale nikoho to nezajímá
Je vzkříšení a bude jaro – máj – lásky čas
Zástupy pedagogů a perzekuční bandy, se kterými jsi diskutoval na psychoanalytické pohovce
zlobně podupávají
je vzkříšení je lásky čas

Myslím na tebe, jak jsem dlouho na nikoho nemyslela, s večerem stoupá tlak, z kukly jihoamerického motýla se dere tělo
Chtěl ses přiblížit k druhému a obdělávat ho prostě jako ředkvičky
Zástupy růžolících rodičů a policajtů nesouhlasně podupávají
Král je mrtev, ať žije král