Vyšlo 30. 11. 2017
Souvisí
-
Při příležitosti stého výročí finské nezávislosti uvádíme výběr básní z projektu RUNOO1 (čti runosto) překladatelky Jitky Hanušové. I z tohoto malého vzorku finské poezie posledního století je znát, že některá témata, jež máme s Finy spojena, jsou pro ně vskutku bytostně příznačná: příroda je všudypřítomná, počasí a jeho vrtochy nevyčerpatelným zdrojem kontemplací a to vše podtrhuje výrazná dávka existencialismu – tesknota, temnota duše, osamělost, smrt. O to víc pak doceníme záblesky humoru, sebeironie či milostného vzplanutí.
-
Pod jemnou vrstvou smaragdu / korály rozpité do kontur / a stíny ryb / mezi zlatě žíhanými zrny písku / Hroty ptáků se třpytí nad trsy lidí / Znetvořené siluety belhají se / za svými podobami / Vějíře listí Tahiti // Mizím hluboko v sobě
-
Luští šifrované telegramy a při psaní používá / sympatetický inkoust: / Vykořisťování a vláda: jedno a totéž. Je celý oteklý / a bezzubý.
-
-
Nazval jsem tě perem a knihou / a teď tu začínám rozhovor / s jazykem zasutým na ostrovech odjíždění