Básně
Nazval jsem tě perem a knihou / a teď tu začínám rozhovor / s jazykem zasutým na ostrovech odjíždění
Nazval jsem tě perem a knihou / a teď tu začínám rozhovor / s jazykem zasutým na ostrovech odjíždění
„Mě hladkými slovy neoklameš,“ křičí, „moje zdatnost tady tlí, spím na shnilé slámě, nezahořknu, ale nenechám se obléhat morovým barbířem! Papež, žid a Turci jsou kousky ďáblových hoven, posliněné a upečené.“
Stvoř mi bože nové srdce / vřelejší než doba ledová / daruj mi umění plavat
Růžový celofán ještě skřípe / Utečme do skříně / Před tím pískotem / Ujeďme do Oděsy / Bodnout rybu / Dáme si ji večer narůžovo / jen na uhlících… / Pro naši lásku
nikoli pomocí rákosových per, pisátek / či brků, nýbrž pomocí soudržnosti forem, / vyříznuto v oceli, vykováno v mědi, / odlito v olovu, cínu, vizmutu a antimonu.
Ten muž s ledním medvědem / a rudým kloboukem, i ten tu je? / To okno se světlem, / taky tu je?