Daruj mi dar plačícího boha
Stvoř mi bože nové srdce / vřelejší než doba ledová / daruj mi umění plavat
Stvoř mi bože nové srdce / vřelejší než doba ledová / daruj mi umění plavat
protože jde o bratrství
všech
nejen křesťanů nebo jiných skupin
všech
také těch, kteří budou žít po nás
v našich městech v našich vodách
námi vychovaných do třetího a čtvrtého pokolení
všech
mrtvých kteří žili před námi
jejichž sny jsme vyzradili
sny roku 1789 a ty z 1917
protože nám jde o bratry
proto někdy říkáme
OTČE NÁŠ
protože naše závazky jsou nekonečné
a naše touhy se cestou životem nezmenšují
protože kristus není náš nápoj
ale ten kdo zesiluje naši žízeň
proto někdy říkáme
KTERÝ JSI V NEBESÍCH
protože žijeme na místě
kde lidé mluví o lidech
v provozu kanceláří a škol
a vědí že panování je nejhojnější způsob
kterým urážíme boží jméno
proto někdy říkáme
POSVĚŤ SE JMÉNO TVÉ
protože se bojíme koloběhu
produkce konzumu a zisku
který nás touží drezírovat
proto někdy říkáme
BUĎ VŮLE TVÁ
protože nejsme beze strachu sami před sebou
nejsme bez pochyb také nad sebou samými a nad naší cestou
nejsme bez ironie také nad naším hledáním
proto někdy říkáme
PŘIJĎ TVÉ KRÁLOVSTVÍ
mluvíme s bohem
vždy když se soustředíme na nový svět
mluvíme o denním chlebu
a moje hlava, která se začíná cítit jako v cele
a nízké regály na zboží z chudých zemí
přiznáváme naši vinu
jako jedni z nejbohatších obyvatel země
kteří zcela umírají hlady
jako občané uspořádaných zemí
kteří jsou zcela uzoufaní
odpouštíme našim viníkům
kteří nás v životě podvedli
kvůli kterým jsme přestali poslouchat lepší nabídky
ze kterých budeme vyloučeni
protože jsme němci
zaslepení nacionalismem a nemocní pomstychtivostí
protože neuznáváme celé země
a nechceme si přiznat mír
proto někdy říkáme
A NEUVEĎ NÁS V POKUŠENÍ
protože jsme podmanění
a nenaučili jsme se panování ohraničit
a kontrolovat mocné
a sotva rozumíme svému údělu spolurozhodovat
protože sami sebe zanecháme
rezignaci a slepé bolesti
proto někdy říkáme
ALE ZBAV NÁS OD ZLÉHO
protože potřebujeme víru v království
ve kterém jsme a které budujeme
a povznesení pro naši práci
kterou neplánujeme nadarmo
proto někdy říkáme
NEBOŤ TVÉ JEST KRÁLOVSTVÍ I MOC I SLÁVA
a dáme na to, že bůh je
AŽ NA VĚKY
pro nás
1
Slíbit ti to nemohu
nemám pro to žádné důkazy
se smutkem pozoruji iluze sekt
a ctím památku otce s posměchem
Kdy už se znovu vrátí chci se zeptat
černé bezy z pomořanské země
a odpad u ženských lékařů
a notování k ránu vstávajících dětí
Žádný smích se nikdy nenavrátil
žádný anděl nepřicházel podruhé
žádný mír se nevrátí znovu
Až se znovu vrátí
slíbit ti to nemohu
ale jemu tebe slibuji
já bez důkazů
tebe bez tušení
jemu bez dokladů
uprostřed navracení
2
(Amos 3,7)
„Je snad ve městě i neštěstí, které by neučinil hospodin“
může i potracený znovu klátit nohama
může i umrznutý znovu zpívat „sind schon da“
může si i odsouzený k doživotí vybojovat amnestii
může i pouhá panenka být znovu celá
Může se i úsměv vrátit zpět do prázdné tváře
vyprahnout i slzet
naslouchat tomu i proto abychom cítili
mezi krakovem a katovicemi
náhrobek padl znovu i zde
blesk a kyselý déšť
může i prodané nepatřit nikomu
může i spotřebitel být nepotřebným
ZNOVU je slovo nového jazyka
budeme ho potřebovat
až naše zlaté trumpety
odfouknou hradby
Všechny hradby
3
Až se znovu vrátí
tak sám sobě odpustíš
Z německého originálu přeložila Magdaléna Šipka
Růžový celofán ještě skřípe / Utečme do skříně / Před tím pískotem / Ujeďme do Oděsy / Bodnout rybu / Dáme si ji večer narůžovo / jen na uhlících… / Pro naši lásku
nikoli pomocí rákosových per, pisátek / či brků, nýbrž pomocí soudržnosti forem, / vyříznuto v oceli, vykováno v mědi, / odlito v olovu, cínu, vizmutu a antimonu.
Ten muž s ledním medvědem / a rudým kloboukem, i ten tu je? / To okno se světlem, / taky tu je?
zaryla do mě nehty / jako by jí šlo o moje básně / nevím o co jí mohlo jít / když zakopla a upadla