Vysoká hra
Obrovská silueta kostela nás drtila vší / silou svých oblouků a ulice vedly na / náměstí, rudé jak srdce. Malá Annaïck, / odlesk lamp a větru drásal mrtvými znaky / vaše čisté tváře. Vaše ruka zemřela v mlze / jako poslední a život nadále mlčel jak / staveniště v dešti.