Orffe Carle, svědí mě pravé varle
stejně tvůj nákup / nikdy neukojí chtíč: // ty časy nevinnosti / jsou nadobro pryč!
stejně tvůj nákup / nikdy neukojí chtíč: // ty časy nevinnosti / jsou nadobro pryč!
Dotírající srpne –
dotíráš –
učím se
modlit Otčenáš.
Ó, matko, ty, jež
jediná
v ráji uteru mne
nosila –
co je
co není
Postila… posila…
Malý upírek saje
vápník ze zubů
a kostí matky své
jediné kolébky-země-hrobu
a neví o ničem
že by měl být:
netečný
nebo aspoň vděčný
otcovu chtíči:
který to způsobil.
Harmonium… potichu
přebíhají prsty (asfalt
bíle značené
pruhy pro chodce)
kdyby vše O. K. bylo:
jsem v únoru důchodce!
Zlatisté Danaé
padne mezi
stehna: co jiného
dnes na tenkrát
anticky erotických
snech?
Nech spát mne,
odpočívat, snězena
skýva, nesněžilo
hustě-panensky-bíle
už kolik nazpět let!
A:
veselý panic
takto žluví
k nim:
ó, vy, jež
pomalým tahem
VSTŘÍC mi
odnímáte, protože
odmítáte –
jsem střežený
bytím zde
bez ženy!
Hrachovina
na Bezdězu
hodina
nočního děsu
bude vůbec
svítání vítat
den zítra nebo
nebe zůstane
temné jako
duše má? Čedič!
Co se divíš?:
ČEDIČ!
Sedí dívčička
džíny – ne suknička –
šustivá, Orffe Carle,
svědí mě pravé varle,
svědí,
že sedím
v lavici u okna
a ona
za mými kdesi zády
učí se pravidlům
ZRADY.
Harmonium:
dochází dech, ECH:
nech vydechnout
mě po běhu
dlouhém
za tebou:
srpen popozítří
bude
a dlaně psavce:
ještě nezebou.
Čítanka písanka
a jiný triky
jsem vejpůl
(přestřižen)
kup si co chceš
horní dolní
pravé (nebo) levé
(v slevě):
stejně tvůj nákup
nikdy neukojí chtíč:
ty časy nevinnosti
jsou nadobro pryč!
Nahoře
COSI
(zeboucí nebe)
nikdo
NIKDY
nebude už
(mimo tebe)
nebude
osude
nebude nebude
nebude
Ohýnek
nikdo
chuť krmit
neměl a vína
nebylo příliš
litrovky bílého
do škarpy hozené.
Borové mlází
nad Lesnou.
Jo, Klimšovko, klíště
chodilo po Jurovi,
abys ho mohla sebrat – –
Smalt
korýtka
nad ním
(bílým smaltem)
rozkročená
sedmnáctka pije:
pohárek z dlaní.
Vzpomenu-li
NENÍ TO MANÍ!
V podivné
svatební noci
slova (na počátku
jsoucí, kajícní
prosebníci)
NEPI, JURÁŠU!
Bez doporučené
chemie na obrátky
hlavy jsem se
obešel. Mnoho let.
Bez přítele (důvěrného)
však ne!
Na šrot hranice
v Rouenu sláma
vrbový proutí
prkýnka z
minulý pouti.
Jeanne…
řekl bych: NE!
Ale muž je
už narozením
definován:
deflorovat
nebo upalovat.
Nebo: UPALOVAT!
Je
malej chlapec
sebe
hledající nebe
(dopředu ví)
že žádné nebe
není, ale:
dopřeje stárnutí
udělat ho zploditelem
dvou
malých neštěstí.
Byli jsme
malý vyoraný myši:
SLYŠÍŠ?:
malý vyoraný myši.
Na věci nemění nic
ani vlastnictví měsíčků,
prsů (třeba) nebo – – –
No: u kluků nebo.
Kdosi (mimo nás dva)
řekl:
To bude docentka
Skotáková!
To bude vdovec
Staněk!
Odpusť mi:
jsem unaven.
Plodič přílišných
žen a žádného
nositele meče.
NĚCO teče:
jsou to slzy?
Vyplejtvanej spermat?
Je to MED?!
a v hlavě proletí kometa vzpomínky / na to, žes ji dnes v noci opět neobjal
Po explozi přízně / se to za nás všecko / samo tak nějak odzívá.
vždycky totiž přijdeš odněkud ze dna / a pověsíš se za vlasy, / až to škubne