Můj kýl je Kiel, řekneš. Město, ze kterého lodě vyplouvají a zase se vracejí zpět. Lodě malé jako listy nebo obrovské jako paneláky.
A tak jdeš a do jedné z nich nastoupíš. Do té, které tě vezme někam do Vaasa. A už tě nikdy, nikdy nespatřím.
(1983), básnířka, slammerka, spisovatelka, architektka, urbanistka. Publikovala básnické sbírky Kry (Mox Nox, 2013), Rýhy (Arbor vitae, 2015), Nevypínejte (Dauphin, 2018) a O mé závislosti nikomu neříkej (tamtéž, 2020). Příležitostně moderuje večery s tématy poezie, umění a architektury. Za architektonické návrhy i teoretické práce získala ceny Young Architect Award 2010 nebo Young Planning Professionals Award 2012. V roce 2017 jí vyšla populárně-naučná kniha Města zdí o historii, interpretaci a východiscích obchodních center ve vztahu ke městu. Od roku 2018 přispívá o architektuře do Ranních úvah na rozhlasové stanici ČRo Vltava. Její další knihou na pomezí žánrů jsou Nemísta měst (Host, 2019) o opomíjených, pomíjivých a míjených místech. Básně i úryvky z knihy Nemísta měst byly přeloženy do několika evropských jazyků. Spolupracuje s IPR, Občanským sdružením Kruh a s týmem pořadu České televize Artzóna na medailoncích o architektuře. Je členkou Asociace spisovatelů. Její poslední knihou je próza z uměleckého prostředí Směna (Host, 2022). Vystavovala v galerii Artwall (Nevýslovný, 2021), v kostele Pražského Jezulátka (Haiku proti beznaději, 2021), v galerii DOX (Tolik jiné přítomnosti, 2022) a v knihovně Krnov (Knihaiku, 2022).
