Výjimečně prosíme čtenáře Ravtu, aby tolerovali absenci rubriky původní beletrie i klasického editorialu. V tomto čísle přinášíme čtyři rozhovory s představiteli důležitých literárních institucí i nově vzniklých spolků a rozsáhlou anketu s nakladateli a kulturními novináři. Bylo by nesmyslné ignorovat aktuální situaci na knižním trhu jakožto ústřední téma, které nyní hýbe nejen domácím literárním světem. Tedy to, jak se zrušení plánovaných literárních akcí a událostí, ale zejména uzavření knihkupectví, dotklo celého “ekosystému”, v němž knihy vznikají: autorů, překladatelů, nakladatelů, redaktorů, distributorů a knihkupců, a kromě nich také pořadatelů literárních akcí, festivalů a dalších událostí zaměřených na prezentaci živé literatury – a samozřejmě čtenářů a diváků či posluchačů. Je docela markantní, že ve víru debat, které se od března rozhořely, nějak zanikl článek první – totiž spisovatelé a jejich ohrožení.

Koronavirová krize, která – jak z této obce zní – způsobuje hrozící destrukci „knižního průmyslu“ u nás, o něm mnohé odhalila, s razancí odkryla to, o čem se spíše šeptalo: totiž že se celý tento organismus drží na vratkých nohou, že je svázán vzájemnou závislostí a jakékoliv zakolísání může způsobit jeho definitivní pád. Že se opírá o nutnou finanční podporu, solidaritu a obětavost a že jeho kruciálním článkem jsou knihkupci. Že zcela počítá s absolutní oddaností zúčastněných „jejich věci“ – knihám a literatuře, se solidárností, která nemá s byznysem mnoho společného. Že je knižní trh křehký.

Od doby uzavření knihkupectví a zrušení literárních akcí v březnu tohoto roku se rozjela celá řada dílčích i skupinových aktivit na podporu knižního trhu i jednotlivých akcí, ba i konkrétních osobností. Někteří nakladatelé své volání o pomoc přetavili v obrovské slevy a nabídky výhodných balíčků, pokusili se naplánované akce přeložit, zastavili vydávání knih, nebo přestali platit třetím stranám a přistoupili k rozvazování smluvních závazků či dohod s překladateli. Intenzivně se škatulkovalo: na malé, střední a velké nakladatele, přičemž názory na to, které skupině přináleží po právu státní podpora a figurování v dotačních programech, se poněkud různí.

V nebývalé míře se „rozjely“ domácí mobilní kamery, zachycující autorská čtení z obýváků (Básně/Básne, Básníci online Městské knihovny v Praze, čtení na TV Kosmas, Lodní deník Asociace spisovatelů na webu Respektu, projekt Dekameron 2020 Obce spisovatelů), postupně přibyly i oficiálnější streamovací platformy, na nichž je prezentována literatura a lidé kolem ní místo živého kontaktu s posluchači (aktivity jako #kupmiknihu – Český rozhlas, #ctenispojuje  – Argo, #kupknihu – MZK/ČLC, Vstupenky na nic, #kulturazije, ,#informuji, projekt Linka 451 na Startovači ad., zatím nikdo ještě nepřistoupil k modelu „adoptujte spisovatele“ po vzoru platformy Adoptuj herce či divadelní ansámbl  – o situaci spisovatelů se kupodivu nemluví). Český rozhlas přišel s „texty V izolaci“, 12hodinovým maratonem rozhovorů s divadelníky a literáty (9. 4.), ČT Art s nakladatelskými hosty v pořadech Vizitka i Artcafé ad., Petr Vizina vedl v podcastu rozhovor s nakladatelkou Barborou Baronovou, DVTV s předsedou SČKN, spisovatelem Martinem Vopěnkou, množství tištěných a online médií se výrazně orientovalo v rámci své kulturní publicistiky (viz zejm. články Daniela Konráda na Aktuálně.cz a Jana H. Vitvara v Respektu, dále např. Zdenko Pavelka rovněž na Aktuálně.cz, 21. 4.) na odvětví literatury: dali prostor spisovatelům, ale zejména nakladatelům a kulturním novinářům. Současně se řada institucí přiklonila k open-source nabídce, například knihovny nebo .

Literatuře a podmínkám jejího vydávání, zdá se, je věnovaná nečekaná pozornost, a to i mediální. Dříve nudné on-line přenosy z autorských čtení se totiž ukazují jako povzbudivý kontakt s literaturou a jejími tvůrci – jako vytržení z karanténní samoty. Velké úspěchy kromě toho slaví e-shopy nakladatelů.

Litera odložila vyhlašování největších domácích literárních ocenění na podzim, vyhlášení laureátů Výroční ceny Zlatá stuha 2020 proběhne online, stejně jako vyhlášení Souboje čtenářů v rámci kampaně Rosteme s knihou. Svět knihy rezignoval vzhledem k okolnostem na plán odkladu konání největšího českého knižního veletrhu a festivalu na podzim a jeho letošní ročník byl zrušen zcela. Ze smutně prázdného Veletržního paláce, který měl v této době kypět literárním kvasem, vysílá alespoň denně od 8. dubna v online přenosech rozhovory s autory, kteří měli vystoupit letos v květnu v rámci 26. ročníku veletrhu, a streamuje jejich autorská čtení (vizte rozhovor s ředitelem Světa knihy Radovanem Auerem). Díky aktivitě Donio a vysílání na platformě Mall.TV (v celokulturním online projektu #kulturazije) se daří podporovat literaturu a literáty formou veřejné dobročinné sbírky.

Snaha vyčíslit předpokládané a nastalé ztráty v řádu miliard ještě nevynesla konkrétní číslo (předseda SČKN Vopěnka odhadl ztráty na nejméně 2,5 miliardy), někteří nakladatelé ale v naší anketě  své konkrétní ztráty dokáží vyčíslit už nyní. S prohlášením přišel jako první SČKN (7. dubna), text se týkal zejména ignorování argumentů nakladatelů a knihkupců ministerstvem, na což ministr kultury Lubomír Zaorálek reagoval kritikou „způsobu vymáhání mimořádných dotací silnými hráči na státu“. Ministerstvo kultury sdělilo, že vláda uvolní něco málo přes 1 miliardu korun v rámci svého záchranného balíčku. Postupně ministr Zaorálek nejen slevil ze svého původního návrhu (1,5 miliardy), ale posléze informoval, že balíček se bude týkat nakladatelů, kteří v minulosti několikrát úspěšně žádali o státní dotace, toto tvrzení později upravil a zacílení balíčku rozšířil, ale rovněž sdělil, že z oné 1,07 miliardy nakonec pro živou literaturu zbude 20 milionů korun. To nakladatelé z větší části vnímají jako výsměch (a jsou tlačeni do rychlokvašné přípravy titulů pro nové grantové řízení), jiní podotýkají, že by tato podpora neměla směřovat na velké hráče, další tvrdí, že by naopak měla jít všem stejně, někteří odmítají podporu pro “slabé” a zbytné.

Poslanecké sněmovně adresoval svůj dopis spisovatel a nakladatel Martin Reiner; zdůraznil důležitost rychlého znovuotevření knihkupectví. V blogovém příspěvku (Krize tržního trhu více zevnitř ze 14. 4. 2020) poté shrnul nejen svůj názor na Záchranný balíček a jeho ne/náležité přijímatele.

Kulturní činitelé a organizace přicházeli s nápady zpočátku samostatně a živelně, ve snaze získat individuální pomoc pro své aktivity: Vstupenka na nic, online projekce zdarma apod. Postupně se ale někteří nakladatelé spojili pro společnou věc a vznikly dvě iniciativy: Cech malých nakladatelů (viz rozhovor s jeho členem, Danielem Podhradským z nakladatelství Dauphin) a platforma Knihex (viz rozhovor s Karolinou Voňkovou, Veronikou Benešovou Hudečkovou a Annou Štičkovou), která sdružila malé nezávislé nakladatele a nezávislá knihkupectví s cílem založení společného e-katalogu, alternativní distribuční sítě.

Magistrát hl. m. Prahy reagoval konkrétně: nakoupí knihy za 10 mil. korun pro fond Městské knihovny a přijímá žádosti o dotace na vysílání po internetu. ČLC, které jindy podporuje zahraniční výjezdy a překladatele, vypsalo nečekané stipendium přímo pro domácí autory.

Sílí hlasy, které by uvítaly (viz anketa) nulové DPH na knihy. Jinak totiž bude vycházet mnohem méně knih, a toto málo bude podstatně dražší. České knihy jsou totiž velmi levné (viz rozhovor s Ondřejem Lipárem).

Jestlipak se touto krizí změní kritéria, jimiž se poměřují úspěch a kvalita umění a literatury, spolu s tím, jak nyní literatura, zejména ta online, dojemně plní svou roli duševní, mentální a estetické vzpruhy, navzdory nouzi?