redakce

Držte se, mám vás rád – nakladatelství a knihy v čase koronavirové krize

Ptá se redakce

Oslovili jsme malá a střední nakladatelství se čtyřmi otázkami na současnou situaci na knižním trhu, situaci jejich nakladatelství a dosavadní reakce a dílčí či systémové aktivity kulturních institucí, iniciativ a ministerstva. Dvě z těchto otázek jsme položili také některým kulturním publicistům, kteří zastupují veřejnoprávní média.

Rozhovory – Anketa
revue Ravt 8/2020

1. Jak se nyní daří vašemu nakladatelství/vaší kulturní organizaci/ projektu? Byli jste nuceni zmrazit/omezit své ediční plány, příp. jak jinak jste změnili své zamýšlené či rozdělané nakladatelské a přidružené aktivity? Dokázali jste vyčíslit ztráty, způsobené rušením programů nebo zmrazením činnosti?
2. Kolik externistů s vámi rámcově spolupracuje a jak s nimi v současné chvíli spolupráci řešíte?
3. Jak by podle vás měla vypadat státní podpora nakladatelů a knižního trhu v této nepříznivé situaci/ jakou ideální reakci vlády (MK) byste si představoval/a? Jakou ideální reakci literární, resp. nakladatelské obce?
4. Byla vyvinuta řada dílčích aktivit vzývajících k podpoře nákupu knih, např. #kupknihu, #ctenispojuje, #kulturazije, #čteníchrání a další, jako třeba sdružení malých nakladatelů v platformě Knihex, která usiluje o “nový obchodní model, který zajistí přímou spolupráci malých nakladatelství (…) a nezávislých knihkupců především v regionech”. Kterou z nich oceňujete nejvíce, kterou považujete za nejsmysluplnější?

 

Daniel Jedlička, nakladatelství Perplex
1. Perplex je malé nakladatelství, na jehož provozu naštěstí není nikdo hmotně závislý. V současné době tudíž neřešíme vyloženě existenční problémy, přesto nás situace samozřejmě ekonomicky poškozuje. Máme aktuálně knížku nominovanou na Magnesii Literu, kterou kvůli zavřeným knihkupectvím není kde prodávat (a online prodeje poezie byly vždycky slabší než ty v kamenných prodejnách). Knížce jsme krátce před zavedením výjimečného stavu udělali z vlastních prostředků dotisk; to jsou pro nás peníze na cestě, které by se z prodejů poměrně rychle vrátily, momentálně je ale není jak dostat zpátky. S vyplácením grantů pro tento rok Ministerstvo kultury zatím otálí, takže jsme veškerou letošní produkci museli zatím odložit.
2. Máme jen dva grafiky, kteří se živí prací v komerčních studiích a příležitostně spolupracující redaktory. Ani oni naštěstí nejsou na Perplexu nijak závislí.
3. MK ČR by mělo v prvé řadě co nejrychleji vyplatit přislíbené granty. Ze strany knihoven by nás potěšil větší odběr titulů v rámci projektu Česká knihovna. Umím si představit i nějaký systém bezúročných půjček pro nakladatele v nouzi; konkrétně my bychom toto nejspíš nevyužili, ale některým kolegům by taková možnost mohla pomoci překlenout to nejhorší období. A nechce nebo nemůže-li stát nakladatelům pomáhat, aspoň by mohl neškodit: viz EET. Ale to bychom se asi museli složit ma mozkový implantát pro paní ministryni Schillerovou, aby změnila své uvažování.
4. Těch iniciativ je momentálně opravdu hodně, a možná se to úsilí až příliš drobí. My jsme se připojili k platformě Knihex: hlavně proto, že lidi kolem Knihexu známe a dlouhodobě s nimi spolupracujeme. A ano, malá nakladatelství zabývající se menšinovými žánry opravdu potřebují nějaký nový obchodní a distribuční model. Ten stávající, kdy si distributor bere 52 % marže, a ani se za ty peníze neobtěžuje dělat pro nás závoz do knihkupectví, je arogantní a ve výsledku nám moc peněz nepřináší.

 

Tomáš Brandejs, nakladatelství 65. pole
1.-4. Je ještě příliš brzy hodnotit ztráty a celou situaci, všichni improvizují, rád bych na vše podrobně odpověděl, ale nyní to nestihnu.

 

Petr Minařík, nakladatelství Větrné mlýny
1. Aniž bych si troufal obecnou situaci zlehčovat, nemyslím si, že naše nakladatelství momentálně prožívá nejhorší časy. Jen mezi námi, ale nikde to neříkejte, ztráty a výnosy jsme počítat neuměli nikdy, tedy pořádně, a proto jsme v kategorii tzv. malých nakladatelů, což může asociovat, že je před námi čas jakéhosi dospívání, po kterém budeme velcí, a pak nakonec už nebudeme vůbec, uvidíme. Knihy a další přidružené aktivity se pokoušíme připravovat i v domácím režimu, potkáváme se po bytech, namísto v hospodách, takže tím i drobně šetříme, pijeme a jíme za nákupní ceny, knihy prodáváme se slevou 20-30%, což je pořád výhodnější než distribuce a věříme, že nás čtenáři neopustí, když ano, jistě na naše místo blesku rychle někdo nastoupí.
2. Okruh nejužších spolupracovníků je kolem dvacítky osob, s nimi jdeme v nevirovém módu, s ostatním dle potřeby. V našem oboru lze doopravdy většinu činností dělat doma u počítače, zásadní komplikace s organizací práce nemáme.
3. Skoro se mi zdá, že se Ministerstvo kultury během této krize vybarvilo, a to pozitivně. Jakoby začali uvažovat, že nejsou resortem polygrafického průmyslu, ale umění a kultury. Tam by měla směřovat jejich pomoc, bude-li cítit vláda, že umění a kulturu země potřebuje. Papír unese všechno, to je pravda, ale s tím by se už mělo poprat třeba ministerstvo hospodářství.
Možná víc než o podporu v těchto tzv. těžkých časech bych se přimlouval za soustavné navyšování rozpočtu kultury formou grantů, ať si ministerstvo kultury, byť přes komise, které nikdy nemůžou být nestranné, ale nic lepšího zřejmě není, vybírá co chce nebo nechce podporovat, co má a co nemá smysl. Konečně, taky ministerstvo kultury by mělo být především ministerstvem diváků, čtenářů, posluchačů, méně už nakladatelů, producentů.
4. Oceňuji každou aktivitu, domnívám se, že jsou to kroky myšleny dobře a poctivě, jejich dosah ale bohužel odpovídá širšímu nezájmu publika o literaturu, takže jsou to stovky, tisícovky oslovených zájemců, ale pochopitelně díky za ně. Nejvíce na mne zapůsobila aktivita Petra Hrušky, který ve své kuchyni prohlásil, že poezii nastávají zlaté časy, protože je to žánr, který nikoho nezajímá, a bude tedy vhodný pro málo početné skupiny sdružujících se občanů. Hruškova strategie kulturní politiky je vizionářská, byť se domnívám, že jako většina nosných strategií bude nevyslyšena, ale Bůh Hruškovi zaplať, že ji alespoň pro nás, tady a teď, zformuloval.

 

Tomáš Reichel, nakladatelství Host
1. Byli jsme nuceni přerušit vydávání knih a omezit jejich přípravu. Ediční plán na tento rok jsme zredukovali asi o třetinu. Za březen a duben odhadujeme ztrátu na tržbách asi na 6-7 milionů korun.
2. Spolupracuje s námi s různou intenzitou asi 30 až 40 externistů, rozpracované zakázky se dokončují, do budoucna bude samozřejmě práce méně.
3. Knižní trh bude mít ztráty ve výši miliard korun, stát by měl pochopit, že pokud se knižní trh zhroutí, škody na naší civilizovanosti a konkurenceschopnosti budou nedozírné. Vhodné by bylo podpořit knihkupce. Dále by určitě pomohlo významně posílit prostředky knihoven na nákup, jednak by se tím pomohlo nakladatelům, jednak by se doplnily zanedbané knihovní fondy. Z dlouhodobého a systémového pohledu by se mělo uvažovat o snížení DPH na knihy.
4. Myslím, že každá aktivita má v dnešní situaci svůj význam.

 

Jakub Sedláček, šéfredaktor Nakladatelství Paseka
1. Dosavadní ztráty, které nám uzavření knihkupecké sítě přineslo, se pohybují v milionových částkách. Navzdory fatálně nepříznivé situaci na knižním trhu jsme se však rozhodli v edičním výhledu neškrtat. Vydání některých knih, zvláště těch plánovaných na jarní sezonu, jsme přesunuli na pozdější období. Za každou knihou si pevně stojíme a z tohoto nakladatelského kréda nechceme slevit ani teď.
2. S Pasekou spolupracují desítky lidí, jistě jich bude ke stovce – kromě autorů samozřejmě překladatelé, redaktoři, lektoři, grafici, ilustrátoři, sazeči… Ceníme si toho, že vnímají potíže, do nichž se nakladatelé dostali, a reagují za dané situace vstřícně a povzbudivě. Knihy, které vydáváme, odrážejí náš etický pohled na svět a tento pohled promítáme i do našeho nakladatelského podnikání. Paseka nikdy nebyla a nebude nikomu nic dlužná.
3. Naprosto klíčové je uvolnění totálně sešněrovaného trhu a kulturního života. Problémem, kterému čelíme, nejsou jen uzavřená knihkupectví. Nakladatelský život je poháněn festivaly, veletrhy, cenami, setkáváním lidí… To vše bylo nyní narušeno. Záchranný balíček ministerstva kultury, ať už bude mít jakoukoliv formu, bude spíš symbolickým vyjádřením podpory, skutečné ztráty sanovat nedokáže. Vláda by měla zvážit další snížení DPH na knihy. A nakladatelé by se měli ze současné situace poučit a naučit se vydávat jen takové knihy, o nichž jsou skutečně přesvědčeni, že by měly vyjít. Ukázalo se, že jsou mocnosti silnější než tržní kalkul.
4. Jsme rádi, že našim přátelům, kolegům a partnerům v knižních i mediálních oborech leží současná situace na srdci. Především se však těšíme, až se s nimi budeme moci setkat osobně na některé z akcí. Takové je totiž skutečné poslání knih – ač je čteme zpravidla o samotě, rozšiřují nám perspektivu a učí nás komunikaci a solidaritě.

 

Barbora Baronová, nakladatelství wo-men
1. Výhodou mého malého nakladatelství je, že se od počátku hlásím k udržitelnosti, k zodpovědnému přístupu k vydávání knih, ke slow-publishingu, k budování podporujících komunit. Díky tomu teď nemusím žádný projekt zastavovat. V těchto dnech drží malá nakladatelství podpora čtenářů – se spoustou z nich se známe osobně z různých nezávislých knižních akcích typu Knihex, Tabook nebo Litr. V procesu mám teď dvanáct knížek, jsou to ale projekty na dva tři roky dopředu, některé jsou dokonce teprve i jen ve fázi konceptu. Konkrétně letos plánuji vydat knížky tři. Ztráty nepočítám – nehraju si na žádné kdyby, vzlety i pády zažívám neustále. Samozřejmě jsem přišla o nasmlouvané přednášky, workshopy, příjmy z nezávislých knižních akcí a literárních festivalů, v květnu jsem měla odjíždět na literární rezidenci do Budapešti. To všechno ale radostně vyvažuje fakt, že nám, nezávislým nakladatelům, je konečně dopřáváno sluchu. Opravdu si vážím toho, že můžeme v mediálním prostoru nyní nastolovat témata, která odhalují, jak knižní branže v Česku vůbec funguje. Nefňukám ani proto, že většina akcí se navíc ani nezrušila, jen přesunula na podzim, část z nich se zase odehraje v online prostředí – upozorním třeba na česko-slovenskou diskusi malých nakladatelů, která se měla uskutečnit v půlce března v Diere do světa v Liptovském Mikuláši, a teď se jí může 22. 4. zúčastnit online mnohem více diváků, což vnímám jako dobrou věc.
2. Na třech letos chystaných projektech k vydání pracuje nyní dvacítka externistů. Kdybych do toho měla zahrnout i hrdinky a hrdiny knih, je to dalších asi čtyřicet padesát lidí. Jediná změna oproti dřívějšku je v tom, že se nevidíme osobně, ale po Skypu. Některým mým kolegům nyní odpadla jiná práce, takže u jednoho projektu se pohybujeme dokonce závratným tempem vpřed. Knížky bychom mohli nyní dokonce vydat s předstihem, ale potřebujeme ještě několik našich hrdinů dofotit – a to bez roušek. Věřím, že to brzy bude možné. Rozhodně nekalkuluju s tím, jestli se kniha časově a strategicky trefí s vydáním do období, kdy si ji lidi budou moci kde koupit fyzicky. Nikam nespěchám – ať se klidně prodávají pět let. Věřím, že si své čtenáře najdou v jakékoliv době.
3. Malí nakladatelé jsou vděční za jakoukoliv formu podpory – a ta nemusí být pouze finanční. Své udělají i dobrá rozhodnutí – například z vyhrazených financí nepodpořit jen jednotlivá nakladatelství, ale část alokovat například na podporu nezávislých knižních akcí, na zlepšení informovanosti o nezávislé knižní produkci – například vznikem jednoduché online rozcestníkové platformy, na profesní debatu, která začne tematizovat férovější odměňování tvůrců nebo potenciál v dosud grantově nepodporovaných projektech pro jejich nezařaditelnost do tabulky. Diskuse v tomto duchu se již nyní odehrávají v rámci doprovodného programu na Knihexu nebo Tabooku, a jsou to právě nezávislí nakladatelé, kdo vnášejí tato témata do hry. Ráda bych zde také vyzdvihla slovo solidarita, o které před pár dny mluvil v médiích Joachim Dvořák z Labyrintu. Díky tomu, jaké si volím pro vydávání knih partnery, ji v těchto dnech chválabohu zažívám. A to i ze strany těch nejohroženějších, malých knihkupectví, která mi i tento měsíc poslala vyúčtování prodejů, ač nemusela – protože se nechtějí chovat neférově.
Naopak ze strany některých literárních a svazových iniciativ solidaritu postrádám – místo aby teď odvážně hájili zájmy nezávislých nakladatelství a knihkupectví, mlčí – možná je někdo drží pod krkem, možná jsou někomu zavázáni. Anebo – navzdory tomu, že mají privilegovaný prostor, nástroje a možnosti podpořit v této situaci i jiné, než jen svoje vlastní koně – jen nechtějí hájit zájmy jiných stájí.
4. Oceňuji jakákoliv relevantní oborová vyjádření a iniciativy. Hlasů ke stávající situaci teď zaznívá hodně, a jsem za to ráda. Každá skupina nastoluje jinou agendu vypovídající o jiné zkušenosti. Jedna skupina tematizuje snížení DPH, druhá se snaží podporovat nezávislá knihkupectví v regionech, další prosazuje lepší podmínky pro tvůrce. Nemusíme se shodnout v prioritách, ale pokud se bude dařit postupně jednotlivé hlasy zohledňovat, ve výsledku z toho budeme profitovat všichni společně, malí, velcí, i ti úplně nejalternativnější.

 

Iva Pecháčková, nakladatelství a knihkupectví Meander
1. Již před pandemií (epidemií) koronaviru se nezávislá artová nakladatelství sotva držela při životě. Ne, že by byl o naše knihy mezi čtenáři menší zájem než obvykle, ale problémy knižního trhu, které v plné míře pozorujeme nyní, se objevily již minulý rok. Faktury nám byly distributory propláceny po splatnosti a nakladatelé, aby svůj podnik udrželi, si museli často půjčovat či dotovat firmy ze svého. Vlastně by se tato situace, která vyvrcholila v polovině loňského roku, dala považovat za jakousi přípravu na krizovou dobu koronavirovou. Nechceme tím tvrdit, že malý nakladatel je na stávající situaci v podstatě zvyklý, ale již dlouho jsme museli vymýšlet způsoby, jak se obejít bez opožděných (a nyní dokonce zmrazených) plateb od distributorů. Protože jsme ve výhradní distribuci EMG, spoléháme se sami na sebe a na přímou komunikaci s našimi čtenáři. Veškeré naše síly napínáme nyní směrem o onlinu – tedy k našemu e-shopu, kde pro čtenáře připravujeme zajímavé akce (jako např. nouzové knižní balíčky pro 5 věkových kategorií). V rámci sociálních sítí propojujeme naše knihy s influencery a blogery (minulý týden nám Eva Herzigová poslala fotku, kde se svými dětmi čte naše knihy – toto foto zveřejnila na svém instagramu také Vogue Paris), kteří je dokážou dostat přesně k naší cílové skupině. V dnešní době již neplatí, že se nakladatel soustředí pouze na vydávání knížek – ale musí být také obratný marketér. To je práce, kterou za vás žádná distribuce neudělá. Těšíme se také na to, až budeme moci od 27. 4. otevřít naše knihkupectví, do kterého si za ten rok a půl, co jsme tento prostor mezi Vyšehradem a Náplavkou otevřeli, našlo cestu již mnoho našich věrných čtenářů. V knihkupectví se také konaly programy pro veřejnost (autorská čtení, výtvarné dílny apod.) s obnovou těchto akcí však budeme muset chvíli počkat. Stejně jako křty našich jarních novinek se nejspíše přesunou do virtuálního prostředí. Co se týče omezení aktivit v nakladatelství, tak kromě přesunu několika titulů do podzimní várky novinek a omezení programů v našem knihkupectví jsme aktivity neomezili. Právě naopak! Jak již bylo výše řečeno, aby Meander, který letos slaví 25. výročí, přežil, musíme vymýšlet daleko více aktivit. Jsou to například zmiňované knižní balíčky pro několik věkových kategorií. Ve spolupráci s autory slavného jezevce Chrujdy – s Petrem Stančíkem a ilustrátorkou Lucií Dvořákovou – jsme připravili speciální omalovánky, které dětem zábavnou formou vysvětlí, co je to koronavirus a jak se proti němu bránit. Omalovánky si zájemci mohou stáhnout na našem webu, vytištěné budou od příštího týdne distribuovány na dětská oddělení nemocnic po celé republice, ale například také společností Mall.cz. Vzhledem k neuvěřitelnému množství ohlasů na omalovánky jsme se rozhodli vydat také speciální díl ze série příběhů o Jezevci Chrujdovi (Jezevec Chrujda vyhání koronavirus). Na přípravu a tisk knihy budeme vybírat peníze na Hithitu a doufáme, že projekt bude úspěšný! Ztráty vyčíslujeme postupně, propady v tržbách jsou samozřejmě velké (především v důsledku uzavřených knihkupectví), nicméně se tyto ztráty snažíme saturovat online prodeji.
2. Počty externistů se mění vždy v závislosti na tom, kolik titulů aktuálně připravujeme, jde zejména o překladatele, grafiky, korektory. V redakci u nás pracují vždy nějací studenti nebo stážisté z EU. V současné chvíli je to asi 5 externistů, kteří právě dokončili tituly, které vyjdou na konci dubna a v polovině května (byly zamýšleny na Svět knihy, který se letos bohužel nebude konat vůbec). Spolupráce s nimi probíhá standardně, jak bylo původně plánováno, pracují z home office, zejména v digitálním prostoru.
3. Je nanejvýš nutné podporovat nakladatele granty přímo do redakcí, tedy myslím na jejich běžný provoz, aby konečně mohli mít zaměstnance v pravém slova smyslu, a ne zaměstnávat všechny redaktory, produkční aj. jako OSVČ. v nakladatelské branži se velmi nedostává hotovosti, protože knihy mají nízkou obrátku a malý náklad se rozprodává řadu let a je i dobře, když se drží na trhu dlouho. Protože distribuce se věnují titulu pouze, když jde o novinky, tj. 2-3 měsíce, vracejí pak knihy ve velkém množství nakladateli zpátky, a ten pak ani nemá prostředky na placení velkého skladu. KD požadují již 55 procent, přišměž VC knihy je až 40, DPH 10 procent, takže nakladatel končí v mínusu, i když prodá celý náklad. Praktičnost grantové podpory jednotlivých titulů je sporná, velmi mnoho času zabere shromažďování požadovaných parametrů o teprve chystané knize, která existuje pouze v rukopisu, a už se má stanovit počet celstránových ilustrací, formát, posudek odborníka apod. a grant se udělí jen do výše ztráty, takže podpora nemusí vůbec být velká.
Stejnou podporu zaslouží i nezávislí knihkupci, které jsou poslední obrozenci v malých městech a někde už nemají ani na nájmy a energie, takže se stávají snadnou kořistí velkých řetězců, které je skupují stejně jako zadlužené nakladatele a nabídku v nich dále unifikují….
Velmi by pomohla i státem subvencovaná knižní distribuce kvalitní literatury od nezávislých nakladatelů.
4. Všechny tyto aktivity jsou jistě smysluplné a podporují online prodeje knížek (když jsou kamenná knihkupectví uzavřená). Na našich sociálních sítích je sdílíme mezi naše čtenáře a doufáme, že budou mít i reálný dopad tj. že se nám nakladatelům zvýší tržby v e-shopech. O přežití knižního trhu a o důležitosti knihy jako artefaktu se nyní mluví více než kdy jindy. A to považujeme za jeden z mála z pozitivních přínosů koronaviru! Vzhledem ke všemu, co bylo v médiích o knižním trhu a jeho ohrožení koronavirem řečeno, mohl čtenář mohl hlouběji nahlédnout do celého mechanismu, jak tento trh funguje. Jaké vazby mezi sebou mají knihkupci a nakladatelé, jaké nejčastěji řeší problémy, proč se malá knihkupectví zavírají, proč velcí nakladatelé (nebo knižní distributoři) skupují malé nakladatele a jakou roli v tom všem hrají velké distribuce, které neproplácejí faktury, či e-shopy nabízející nové knihy třeba i se 40% slevou. Máme radost z toho, že lidé pochopili, že řešením mnoha problémů je kupovat si knihy přímo od nakladatele (tak jako před několika lety lidé zjistili, že nejlepší potraviny seženou přímo od svého farmáře a přestali nakupovat v supermarketech) a nakladatelé zase pochopili, že možná přichází doba, kdy se budou muset obejít bez knižních distribucí a spolehnout se sami na sebe. Platforma Knihex je přínosná především v tom, že si klade za cíl vytvořit speciální distribuci pouze pro malé nakladatele – těšíme se na to a uvidíme, jak bude tento model, který známe například z Holandska, v českém prostředí fungovat.

Erik Lukavský, nakladatelství a kavárna Fra
1. Daří se nám asi jako všem, tedy blbě. Museli jsme zavřít kavárnu, čtení probíhají online. Kvůli zavřeným knihkupectvím nemůžeme prodávat ani knížky, ani moleskiny, které nás živí. Zatím ale jedeme, co se týče knížek, podle plánu. Nějakou představu o ztrátě mám, ale uvidíme až někdy v červnu, červenci, jak moc jsem se trefil.
2. Když budu počítat jen ty, co s námi jsou pořád, tak 15. Zatím je to dobré, platíme jim standardně.
3. To je otázka, u které bych se mohl zaseknout na dlouho. Protože všichni víme, že k ideálu to mělo hodně daleko i předtím. Co se týče vlády, tak by asi bylo nejjednodušší, kdyby si nechala poradit od někoho, kdo tomu rozumí. A nejen ohledně kultury. Stačilo by se kouknout na západ od nás. To, co předvádí, je naprostý výsměch všemu a všem. A u literární obce bych si představoval, že se v tuhle chvíli spojí a zapomene na to, co komu kdo udělal za bebí. Teď je totiž úplně jedno, jestli jste malý nakladatel nebo moloch s vlastní distribucí a prodejem.
4. Všechny aktivity jsou fajn. Některé naivnější, některé méně, ale všech si cením. Největší radost mi ale udělá, když si někdo koupí u nás na e-shopu balík knih a napíše do poznámky: Držte se, mám vás rád/a. Díky takovým lidem má smysl pokračovat a já jim za to ani nemůžu dostatečně poděkovat.

 

Petr Vizina, kulturní publicista, redaktor, moderátor a hudebník
3. Ministrovi kultury vláda odsouhlasila 1,07 miliardy na “záchranné práce”, Svaz knihkupců a nakladatelů a firma Euromedia chtěli na záchranu knižního trhu zhruba miliardu. V Česku je přitom zároveň zhruba 2500 interpretů klasiky, kterým zrušili koncerty až do podzimu, jsou zavřená divadla, netočí se filmy. Bylo jasné, že ministr musí tančit mezi vejci. Začaly argumentační hry, jestli má být pomoc spíš pokračováním grantů a dotací, anebo spíš přispěním těm, kdo si na sebe za normálních okolností vydělají sami. Představoval bych si, že ministerstvo bude v této situaci přehledně komunikovat a přesvědčivě argumentovat a bude přitom hrát otevřenou hru, která vychází z politického programu. Jenomže to by ČSSD nesměla být jen generátorem náhodných politických postojů, kde po ministru – bořiteli Staňkovi přichází budovatel Zaorálek. Kulturní politika nemůže být výsledkem hodnotových preferencí ministra, byť je zrovna sdílím a těší mě, že se v první řadě mluvilo o pomoci malým nakladatelům.
4. Líbily se mi všechny, které jsem zaznamenal. Nejvíc ty, které upozorňují čtenáře na to, co znají hudebníci z DIY scény — že existuje přímé spojení mezi vašimi penězi a kulturními podniky, že peníze a zájem jsou efektivní volební prostředky.

 

Pavel Mandys, kulturní publicista, předseda Spolku Litera, který organizuje výroční ceny Magnesia Litera
3. Bylo by skvělé, kdyby vláda snížila DPH na knihy nejlépe na nulu, jak se o to knižní branže snaží už léta a jak je tomu v některých evropských státech. Také by bylo skvělé, kdyby se trochu přestavěl systém grantů ministerstva kultury, aby nebyly určeny jen ztrátové beletrii, ale i takové, která nakladateli něco málo vydělá. Filmaři to mají ošetřené tak, že když grantem podpořený film vydělá, vrátí grant státu. Proč by to samé nemohlo fungovat u knih? Okamžitou finanční injekci by asi měli dostat hlavně malí knihkupci, ti jsou ve svízelné situaci dlouhodobě a každý výpadek pocítí více, než řetězce. Právě takové subjekty by literární obec měla nejvíc podporovat. A určitě by bylo dobré oslovit nejširší veřejnost, aby po otevření knihkupectví začala nakupovat knihy ve větší míře, než dřív.
4. Nedokážu to rozlišit, všechny jsou nějak užitečné, důležité je, aby oslovily veřejnost a to i ty, kteří nečtou knihy denně.

 

Guillaume Basset, spisovatel, dramaturg festivalu Svět knihy
3. Nejdůležitější je samozřejmě plán přímé podpory pro knihkupce a nakladatele, ale také pro všechny navazující profese „na volné noze“ (jako jsou např. překladatelé, grafici a korektoři/editoři). To znamená masivní (ale také přesně mířená) finanční podpora. Bez této podpory nemají šanci přežít. I tak budou mnozí těžce zasaženi a o „rekonvalescenci“ a návratu ke zdravému stavu knižního trhu budeme muset mluvit.
Obecně se mi jeví, že pokud jde o knihkupectví a distribuce, Česká republika na tom není špatně, ale je nezbytné otevřít knihkupectví co nejdříve, aby se omezily další ztráty. Z krátkodobé až střednědobé perspektivy by nejefektivnější a v podstatě „win-win“ strategie byl masivní nákup knih přímo od nakladatelů do veřejných knihoven. To by pomohlo „zaplnit police“ novinkami a zároveň by to byla ta velká objednávka, kterou nakladatelé teď tolik potřebují.
Dále je třeba využít současnou situaci k přepracování existujících mechanismů. Jakmile se to nejhorší přežene, nebojte se položit základní otázky: především je tu otázka nulové daně (jako v Anglii), která zvyšuje přitažlivost a dostupnost knih pro všechny, ale také možná jednotná cena za knihu (jako ve Francii), která otevírá možnosti různým nákupním platformám a zamezuje nekalé konkurenci nebo masivnímu nástupu e-knih.
Mám taky obavu, že po koronaviru přijde do ČR další nákaza: Amazon.
4. My jako Svět knihy realizujeme autorská čtení českých autorů přes dárcovskou platformu Donio: (https://www.donio.cz/SvetKnihy)…. Výtěžek akce #kulturažije slouží zčásti autorům samotným a zčásti jsou za něj nakupovány knihy z produkce menších nakladatelů, které následně budeme distribuovat seniorům, dětem v ústavní péči i obecně osamělým lidem v karanténě. Myslím, že to je odpověď na vaši otázku.

Chviličku.
Načítá se.

Souvisí

  • Pomalu všechny už myšlenky vaše sdružují se samy sebou s hovnem, každé druhé přirovnání vaše čerpáno je ze záchodu, jakoby záchod byl polovinou světa; a tak pomalu všechny už věci ve vás zhovnatěly, svět je vám hovno, boha samého dovedete si představit jen v podobě hovna.

    Drobná publicistika – Nezařazené
    Z čísla 14/2018
  • Lesk a bída překladatelství
    Rita Kindlerová, Helena Beguivinová, Kateřina Klabanová, Markéta Vinická, Miloslav Uličný, Zdeněk Beran, Dana Svobodová, Jiří Hrubý, Alena Morávková, Lenka Kuhar Daňhelová, Vladimír Medek, Jana Zoubková

    Anketa

    Mám několik překladatelských snů, tj. tipů na knihy, které bych rád přeložil, ale takové sny se neprozrazují. Není nic snazšího než někomu jeho sen vyfouknout. Takže se svěřím pouze s jedním snem: aby konečně někdo vydal překlad, který mi leží v šuplíku už čtvrt století.

    Drobná publicistika – Nezařazené
    Z čísla 13/2018