Lipar
Ondřej Lipár

I odstup je pokyn z režie

Digitální skarabové mi žvýkají měkké tkáně / promiň spal jsem někdo umřel / pod polštářem mi vybuchují svaté verše

Beletrie – Poezie
Z čísla 2/2018

Krásně hnědneš

Dělníci a dělnice rozpustili dvojřad
pomalu a znaveně se vracejí do vypůjčených příbytků
slunce pálí
ručníky jsou propocené a klíny vlhké

Moře vyvrhlo do písku mezi kameny
středně velkou sépii s vyvaleným okem
záchrannou vestu
obal od zmrzliny

Dám si ještě když je to v ceně
počasí pořád dobrý díky
líbám

Reality

Už otáčejí klíčem
jako bys tu nikdy nebyl
povědomý pach přetřou
Mezi zemřelými hledají
jména pro ještě nenarozené děti

Křehká doba nevrhá stín
Moje milostné e-maily
vyčítavé textové zprávy
na žádné půdě
a ne nemáme sklep

Protiletadlový kryt datového centra
chrání zapomenutá hesla
a ty seš jako kdo

Všech svatých

Sezonu jsme zahájili tichem nad talíři
ulicí se potácela síra
na patách suché jehličí

Tvoje něha je molasa
spíš pod cizími peřinami
a ne a ne se dobrat tečky

Než ses stačila nadechnout
bylo po třech králích
a jednom princi
každé nové ráno čerstvá groteska
Držel jsem smutek
a všude zhasínal

Tak dlouho prý chodíš s modrýma očima
až si přijdeš pro pláč
Ještě se ani neposouvají hodiny
a už zase začínají umírat

Záliby

Ačkoli jsme se ocitli mimo nebezpečí života
alespoň tvrdneme a vlhneme
spoutaní v košatých souvětích

Chtějí nám vyčítat že přešlapujeme
Pochopte
prostě jen nedokážeme tančit

Při bližším ohledání je každý upocený
Mám z toho smíšené pocity
což se mi líbí

Betlém

Když dojde čas a světlo
potkám tě v mnohých tvářích
a jednou za rok to bodne
cukrovým rampouchem pod žebra
Zatajím zmlknu polknu
polibek pěstovaný pro tebe
realita podrží nohu ve dveřích
a vklíní ji mezi čelisti

Navštěvuješ drobíš pozornost
sbíráš se
vánoční hvězdy pomalu zelenají
Loučíme se jako bychom se už nikdy neměli potkat

Když končí rok končí svět
chci se k tobě přimykat jako kůra k pomeranči
už ne jako plevel ke kotníkům

Tuším jen málo o tom domě a jeho zákonech
zcela bezpečně vím kde neplatí
kde vadí nevadí kde se odírají kolena a lokty
kouše se do rtů

V zaparkovaných autech a průchodech
se k sobě jiní tisknou husími krky
Mezi řádky s tebou už léta mám
rodinu a vedu spokojený klidný život

Když povolíme paže
celé náměstí se dá znovu do pohybu
hnané naší nemocí

Non-playable character

Vozy metra i přepážky jsou nás plné
rozehráváš pátrání kterým z nich bys mohl být
kým už jsi byl
Odříkáváte na značkách
uhranutí možnostmi
které jsou v každém okamžiku právě dvě
modlitbu za dostatečnou výdrž

Přeskakuješ skladbu když přes sklo sleduješ rty
jedeme v tom všichni jen někteří rychleji
neslyšíš protože posloucháš
protože se tě to celé příliš dotýká
i odstup je pokynem z režie

Plán A

Město se přes léto docela změnilo
nemohl jsi najít ani ta místa kde ses ztrácel
Opět ses divil kolik je na světě
druhů křížovek a co dalšího lze svléknout
nebo ochutit olivovým olejem
přes délku šatů a úzká ramínka jsi neviděl
zapomínals a četl dokola staré knihy
Když začali potápět první lodě
sledoval jsi tenisovou bitvu
v chládku v křesle v trenýrkách

Na podzim se chceš zaměřit na diskografii
a postupně zhlédnout všechny snímky
V zimě byste chtěli odletět

Odliv

Kde tě podložit abys nekulhal
a odkud nasvítit

Pozoruješ velryby
uniká ti co dělají od vynoření do vynoření
pokládáš se na hladinu a zkoušíš potlačit tělo
Nebrání se klesá
zarývá prsty do skal
přestává ti bránit

Okolo leží tematické kotvy večerních zpráv
ranních novinek a touhy

Uvolni se
nic z toho tě netíží
mysl je propláchnutá

Dancing for business

Digitální skarabové mi žvýkají měkké tkáně
promiň spal jsem někdo umřel
pod polštářem mi vybuchují svaté verše

Tahám tě za ohořelé vlasy
Rukou nepřirozeně zkroucenou za zády rozsvěcíš
zavíráš dveře
už víš je to tak nejrychlejší
K večeři přežvykuješ inflační fráze
usrkáváš mezerou v úsměvu
Košile kalhoty jméno na míru na dobírku

Dneska se ještě hádáš
příště už si přikývneš
zeptáš se kdy se stavíš
a popřeješ si dobrý den

Zaskřípej zuby
ať celé město ví že se věci hýbou
nakloň hlavu s cigaretou k zapalovači
nikdo neví z jaké spíže taháš etudy
Tvoje věty jsou fraktály
v záhybech jazyka se míhá stín
přesně ti odpoví zkomoleninou

Svědění

Chvilku si to škrábal
a pak se mu na to koukli
Měl to rozlezlé přes celý byt
sotva se dalo prodrat ke dřezu

Tančil v břiše díra jako Mercedes
ani se nepotil na nic nesahal
do rána sledoval pohyb míče
nikdo jsme si netroufli

Štukovaný strop biedermeier peršan
lino z PVC příčka z příborníku
čtyřicet kanálů a širokopásmové připojení
Poslouchali jsme to rádio tak dlouho
ani jsme si nevšimli kam ho schoval

Mír

Svět tančí na srnčích nohách mladíků
vybavených klidem a popřením
právě v jejich těsných nohavicích
se skrývá budoucnost
přinejmenším pokud jde o tento víkend

V opozicích v zákopech plných vody
zdobených květinovými girlandami a fetišem funkce
v krajině zaprášených ocelových uzlů
tam všude vládne živě přenášený mír
snesitelnější díky zvlhčovačům vzduchu

Na baru dívka bez podprsenky
a věčná otázka po záměru
a telefonním čísle

Ta vyzáblost!
Už dostihla i ženy
i muže i ty kteří se zdrželi hlasování
Nikdy nedorůst a nikdy se nerozložit mezi sobě rovné

Rovnováha

K snídani invaze
pásek posuneš o dírku dál
čaj vejce strach
sotva to stačíš zachytit
sezona vrcholí
svíráš přístroje
potíš krev

Je tvůj
skromný aseptický a věčný
jez toto tělo
mezi dvěma kusy pečiva
pij

Je to tu malé čisté uměle osvětlené
dobře placené
nic z toho si nikdy nekoupíš
toto není Ford

Bolavé hlavy neutěsněné sluchátky
Medúza Eurydika
Neotáčej se za včerejšími zprávami
věci se pořád dějí
nezávisle na tom
kdy máš dovolenou

Námluvy

Pečuji o svůj příbytek
buď můj

Vodím vybrané návštěvy
po předem připravených trasách řeči
každá místnost má svou vůni
světlo jméno

Je zde velmi čisto
buď kýmkoli
promítej se do ploch

Z ukrytých reproduktorů
zní zvuk cikád
Samci rozeznívají podbřišky
všechno přehluší

Některé básně z uvedeného cyklu byly původně publikovány v Souvislostech

Chviličku.
Načítá se.
  • Ondřej Lipár

    (1981) je básník, novinář a fotograf. Vydal sbírky básní Skořápky (OKH, 2014), Komponent (Fra, 2013) a Retro (Host, 2023). S Barborou Votavovou připravuje knižní podcast Do slov. V letech 2019 ...
    Profil

Souvisí

  • Literární život
    Rozhovor s Ondřejem Lipárem

    Spisovatelé do knihoven

    Ptá se Svatava Antošová

    Autory jsme se snažili namíchat tak, aby byli zastoupeni prozaici i básníci a aby to ideálně byli také autoři, kteří v roce 2017 vydávají novou knihu.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 15/2017
  • Ondřej Lipár

    Drobná publicistika – Odlesk
    revue Ravt 2/2017
  • Slunce
    Kateřina Rudčenková, Kamil Bouška, Petr Borkovec, Michal Maršálek, Sylvie Richterová, Petr Král, Miroslav Fišmeister, Martin Reiner, Jan Vozka, Miloslav Topinka, Emil Hakl, Michal Šanda, Jakub Řehák, Albert S. Welig

    Slunce v obrazech současných českých básníků

    Skrz chodby nemocnice se vinula nádherná vůně / Lékaři usínali a pak se probouzeli / Poháněla nás výměna tělesných šťáv u čerpací stanice / Později jsme sestoupili borovicovým lesem až / k průzračnému jezeru

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 1/2018