Payne
Rozhovor s Petrem Pazderou Paynem

Duše se nehodí do krámu

Ptá se Vojtěch Němec

Zajímá mě literatura, která se vyrovnává se zlem, a tedy s lidskou vinou. Zajímá mě téma pokušení a pokání, kladu si otázku, zda je možné něco jako zpověď v literatuře.

Rozhovory – Rozhovor
Z čísla 6/2020

Nedávno jsem si všiml, že jsi zapáleně psal, jak se Petr Zídek z Lidových novin neomaleně dotkl spekulací o smrti Alberta Camuse, že ho totiž možná nechala zavraždit KGB (viz článek LN ze 4. ledna, pozn. red.). Má smysl zabývat se ukrytými dějinami? Nezavání to už konspiračním teorémy?

Ten můj blog chtěl ukázat, že pan Zídek vylil dítě i s vaničkou. Odstřelil knihu italského spisovatele Catelliho, ale zároveň taky 
obrousil zuby KGB a udělal z ní férovější, krotší a méně schopnou organizaci, než ve skutečnosti byla. Doporučuju kdyžtak přečíst ten můj blog.

Jde mi o seriózní práci s fakty a alternativní dějiny mě nezajímají. Dávám přednost historickým studiím, pojednáním, osobním svědectvím. Chovám proto taky notnou dávku opatrnosti, někdy až averzi k dílům, literárním i filmovým, která pojednávají o historických událostech a zejména o slavných osobách. Mnozí autoři v podstatě parazitují na proslulých jménech. Jako příklad bych uvedl třeba Formanovy Goyovy přízraky. Ten film má s Goyou málo společného, jenže kdyby tam nefiguroval slavný Goya a jeho obrazy, nebyl by divácky tak přitažlivý. Chtěl jsem z kina záhy odejít, ale moje žena mě přiměla, abych zůstal do konce.

Zkrátka si nerad zanáším mysl falešnými informacemi a představami o historii. Mám v tomto ohledu jednu dávnou zkušenost. Asi v sedmnácti mě fascinoval román Žízeň po životě o van Goghovi. V doslovu Irving Stone tvrdí, že si nic nevymyslel. A později jsem musel opakovaně zjišťovat, co je v tom románu výmyslů a faktických chyb! Nemá asi cenu, abychom to dál rozpitvávali. Každopádně některé knihy radši nečtu. Nehodlám z naznačených důvodů například číst Reinerova Básníka / román o Ivanu Blatném. Stačilo mi pár ukázek a taky třeba kritika Marka Vajchra. Zrovna tak se nechystám číst román Chudí v Lodži anebo Dějiny světla o Drtikolovi. Něco jiného jsou zdařilé úlety jako třeba Zelenkovy filmy, když je jasné, že jde o fikci.

Potom mám vyloženě averzi k žánru, který se objevil v naší době, a to k žánru zvanému „dokudrama“. Reprezentuje ho například České století. A přidám jednu svoji novější zkušenost; vrcholem „dokudramatické“ tuposti pro mne bylo, když jsem slyšel v Českém rozhlase v pořadu „Jak to bylo doopravdy“ herecký hlas představující Petra Payna, jak vede vykonstruovaný rozhovor s hlasem napodobujícím (včetně ráčkování) Petra Uhla o tom, jak co nejrychleji zveřejnit zprávu o mrtvém studentovi Šmídovi v listopadu 1989. Nikdo od rozhlasu to se mnou ani s Petrem Uhlem nekonzultoval a autor toho rozhovoru fabuloval konspiračním směrem, přičemž nehorázně překroutil fakta.

Řekni mi ale i něco o práci s fikcemi. Ve svých esejích Otromundo. Literární průzkumy (Pulchra, 2018) píšeš mimo jiné, že

Chviličku.
Načítá se.
  • Petr Pazdera Payne

    (1960) prozaik, esejista, autor tzv. dramoletů. Za knihu povídek Předběžná ohledání (2014) byl nominován na Magnesii Literu. Zastoupen v řadě antologií, též autor několika teologicky temperovaných textů, např. Maskovaná milost (2009), ...
    Profil
  • Vojtěch Němec

    (1983, Cheb), literární hobbista, smutný humorista. Autor sbírky povídek Mozkobouře (Pro Libris 2005), novely Uroboros (vl. nákl. 2008), románu Opus pictum (dybbuk 2016) a kybernetického romanetta Neocortext (dybbuk 2018). Publikoval ...
    Profil

Souvisí

  • Svět knihy
    Vojtěch Němec

    Buď sensitivní jako Llosa

    Předně nutno podotknout, že Světu knihy patří ohromný dík, jmenovitě jeho dramaturgovi Guillaumu Bassetovi. Ten před rokem inicioval pozvání devadesátiletého kmeta Alejandra Jodorowského, který z Chile do Čech v rámci festivalu zavítal až letos – nejen díky tomu má program světový záběr i věhlas; ještě když přičteme peruánského romanopisce a nobelistu Maria Vargase Llosu nebo francouzského konzervativního myslitele Alaina Finkielkrauta.

    Reportáže – Literární život
    Z čísla 12/2019
  • Pavlov_rozhovor
    Rozhovor s Jorge Zúñigou Pavlovem

    Najednou nejsi ani tam, ani tady

    Ptá se Vojtěch Němec

    Jeden z důvodů, proč jsem opustil studium historie a začal se zabývat literaturou, bylo právě to, že člověk nemůže z historiografie úplně vnímat, jak to ve společnosti vlastně funguje.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 4/2019
  • 14_VN_Acher_autorizovano
    Ladislav Klíma
    Rozhovor s Ivanem Acherem

    Vyřadit snobí stádo z provozu

    Ptá se Vojtěch Němec

    Banality pinoživých hovínek Klímova osobního života, jak generují ty velehorské ideje, celá ta lesklá vrstva, hematitová žíla, která prochází tím románem přes vše přisprostlé a lascivní.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 14/2018
  • Ladislav_Klima
    Carl Gustav Jung, Ladislav Klíma
    Vojtěch Němec

    Utrpení královny Helgy (Sternenhoch optikou jungiánských archetypů)

    V bezbřehosti identit, anti-egu jungiánského kolektivního ne-jsoucna není žádné distinktní rozlišení „on“ nebo „ona“, je pouze celistvé „my“. Archetyp „draka“ či „saně“ nabývá v Klímově textu významů žravé propastnosti…

    Esejistika – Esej
    Z čísla 14/2018
  • DSC_8220
    Rozhovor s Josefem Pánkem

    Nejsem žádný spisovatel

    Ptají se Vojtěch Němec a Lukáš Senft

    A na Islandu, jak na vás příroda neustále působí – tím silněji, že vám jde o kejhák –, tak s ní navážete intenzivní kontakt.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 11/2018