Pod tím ostrovem

Pod tím ostrovem je další ostrov, možná ještě krásnější.
Plachtí k němu rozesmátá plavkyně, bleskurychlým obloukem spojí skálu, vzduch i vodu.
Chtěla bych tě vidět současně ze všech stran, stvoření, fragmente, vichře, nádherné šílenství čisté mysli.

Zdálo se mi

Zdálo se mi, že jsi přišel a šel s námi ve vybledlém klobouku a námořnické košili.
A zdálo se mi, že jsi se mnou spal, ale bylo to jasné jen z toho, že bylo stále krásné počasí a chodili jsme naboso v písku.
A byl s námi náš nedávno zemřelý přítel, který nic neříkal, ale bylo jasné, že je a že jde s námi.
Všechny tváře byly ve stínu, neviditelné, i když pálilo slunce.
Šli jsme výběžkem snu jak mořským zálivem, který nám ukazoval cestu, i když bylo jasné, že náhle uprostřed skal skončí.

Její tvář

Její tvář se široce otevřenýma očima se přede mnou vlnila celou noc, odrážela se v rozkolébané vodě.
Prameny jejích vlasů vytvářely černé slunce v rohu hustého rukopisu s nejasným významem.
Když ji vylovili pod mikroskopem, byla mžikajícím prvokem v kapce zředěného snu.

Seděly paní

Seděly paní u kávy.
Mně vytrhávali nehty – říká jedna.
Na mě svítili reflektorem.
Na mě po dva dny kapala voda.
Mně pohmoždili ledviny.
Mně zastřelili syna, upálili otce.
Obyčejné varšavské paní.

Nikdo si ode mě nechce vzít

Nikdo si ode mě nechce vzít tu drobnou pecku vědění, kterou svírám v pevně zaťaté dlani. Bojím se ji otevřít, možná že už je prázdná. Ale v noci se mezi sevřenými prsty vytahují pružné stonky se zelenými lístky a mezi lístky je krásně vypadající květ.
Mohla bych vás v tu chvíli vzbudit, křiknout, ale nenapadne mě to.

Hodiny

Vepředu běžel malý chlapec ve šněrovacích botách, s rukou nataženou před sebe, ve večerní mlze vypadala jak pampeliška poponášená po vlhce se lesknoucích chodnících.
Za ním pospíchali kamarádi s roztaženými šosy kabátků a plášťů, průvod větrů za zvěstovatelem konce podzimu.
Snad neběželi příliš rychle?
Ještě neopadalo všechno listí, ale vzduch už voněl blízkým sněhem a hvězdy nahoře se sotva viditelně pomalu přeskupovaly do tvaru vánočního stromku.

Do lijáku

Co je na dně tmavého sudu, když se uprostřed prudkého deště přelévá a prýští z něj voda padající z oživlého hrdla okapu?
Je tam hlas jara, zakopaného až po hlavu do země, jara, které by si konečně chtělo osušit vlasy na slunci.

Míjení

Krev prýští z rozlamovaného chleba a hvězda oslňuje jako blesk
Věř tomu co říkám neposlouchej v noci co říkám za dne
To pro to černé listí vidím tě tak nezřetelně
slunce vyhaslých dní
Mluv ke mně mluv ke mně mluv ke mně

Rada nad zlato

Pokaždé když se bagdádskému alchymistovi Rhazesovi nedařilo přeměnit kov ve zlato, bil ho jeho patron, vládce Chorásánu, celý bez sebe vzteky alchymickou knihou po hlavě. Rhazesovi to způsobilo slepotu a smrt. Zanechal po sobě mnoho vzácných spisů, po kterých pak sahali Avicenna a Albert Veliký.
Ve svých pravidlech Rhazes poučoval hledače kamene mudrců, aby se od útlých let naučili opatrnosti a diskrétnosti. Především však, psal, předtím, než přistoupíte k pokusům a zkouškám, snažte se shromáždit finanční prostředky. Zajistí vám to nezávislost a svobodu během neúspěchů.

Moře vyplavilo

Před pár dny vyplavilo moře na břeh ostrova Kiawah
třicet pět velryb některé délky patnáct stop
Pokoušeli se je polévat vodou a nasměrovat do moře
ale velryby neprojevovaly chuť se vrátit
naopak jich připlouvalo stále víc dosahovaly břehu
a odsuzovaly se tak k neodvratitelné smrti
Ta sebevražedná epidemie
povzbudila představivost četných kazatelů a sociologů
vyvozujících z té události dalekosáhlé paralely
Přizvaná skupina odborníků objevila v uších velryb hnízda cizopasníků
kteří mohli narušit jejich orientační smysl
Nikdo však kategoricky nepotvrdil
že právě tohle bylo příčinou neobvyklého chování zvířat
Krátce poté prý
začala ostrov opouštět dorůstající mládež
starci a dokonce část lidí v nejlepším věku
propadli v mlčení a melancholii
Sebevražedné přistávání několika desítek velkých zvířat v písku
bylo dlouho tématem rozhovorů u stolu
v postelích na piknicích recepcích
a dokonce na čaji u pastora
Každé ráno lidé nacházeli povalující se obrázky
s dětskými kresbami velryb na pláži
Podobaly se známým lidem ve městě
dokonce rodinným příslušníkům dětí
Konečně kazatel toto téma ze své kazatelny zakázal
varoval přitom před šílenstvím kterého se může zmocnit ďábel
Věc trochu utichla
přispěl k tomu také místní zubař
z něhož se vyklubal výborný psychoanalytik
a vyřešil nejednu soukromou pochybnost která se v souvislosti s tím vynořila
Dodnes však na ostrově Kiawah není člověka
který by ráno po probuzení
neodhrnul záclonu z okna vedoucího k zátoce
a nepřesvědčil se zda je všechno v pořádku
Až jednoho dne tentokrát ze strany pevniny…