Slunečný den je jak chycený do ledu.
Cítím jen to, že nejsem při sobě,
nevím ale, kde jsem. Však víš.
Dáš veselé, sladké
vlnky do krve? Dáš?
(1952) zaujímá ve slovinské kulturní sféře již několik desetiletí jedno z nejvýraznějších a nejviditelnějších míst. Je považována jak za výjimečně pozornou a citlivou básnířku, tak za kritickou pozorovatelku dění ve společnosti, které glosuje ve svých esejích. Dosud vydala devět básnických knih, jež jsou přeloženy do mnoha jazyků. V českém překladu Lenky Kuhar Daňhelové jí v nakladatelství Protimluv vyšla v roce 2017 sbírka Lublaň, několikrát se představila českým čtenářům prostřednictvím časopiseckých publikací, ale i autorských vystoupení. Přítomné básně pocházejí ze sbírky Zmaj (Drak), kterou vydalo v roce 2021 nakladatelství Litera.