Agi

Ať želva kvapí sebevíc
Achilles postupuje zezadu
jako noc
tsunami

naše zvířata to většinou
dožene dřív
než nás
najednou začnou zaostávat
těžce oddechují
ale nedokážou zakřičet počkejte!
jen se chvějí
a najednou
už nejsou slyšet

je s podivem že sedíme u stolu
ale ty pod ním nejsi
neležíš nám u nohou

je s podivem že kout v němž
jsi jedla pila vodu
je teď prázdný
teď je posvátný
teď je tam mokrý černý deštník

je s podivem že tělo
které tak vyvádělo tak pěkně skákalo
vyrábělo taková teplá úhledná pevná
hovínka
abychom je mohli snadněji sbírat
už nevyžaduje ničí
pozornost

už není třeba drbat srst
když vyskočíš na postel
nebo házet ti míček

a přece jenom jsme měli štěstí
že jsme nedávno pobyli spolu
i když krátko
tři noci jsi spala vedle
na podlaze
skoro klidně
nechtěla jsi mě rušit
svým steskem

pak jsme slavili dceřiny narozeniny
vybouchl balonek
celá ses chvěla tak drobnou rychlou zimnicí
že oko nedokázalo zachytit tvůj obrys
zamlžoval se
jako ve starém rozostřeném domácím filmu
jako by ses mi na očích přenesla
do paralelní reality
rozhodla ses stát se hologramem
třídimenzionální simulací sebe
ponechala nám po sobě
25 záběrů za vteřinu
a mezitím zmizela
někam do lepšího světa

objal jsem tě
svou sestru v panice
a snažil jsem se tě uklidnit
a snad udržet před předčasnou proměnou
v záběr mé paměti
abys tady ještě pobyla s námi
s dětmi

souhlasilas
ale stejně ses zaradovala
když přišel čas jet domů
tam kde jsi byla ze všeho
nejraději

dovol mi abych si myslel
že tam někde pořád jsi

17. 06.

Fotografův ateliér

dva kroky od městských tramvají
v hloubce vnitrobloku
se schovala víska
domeček
s japonským tatami na podlaze

naproti bílé kamenné zdi
je průhledná skleněná zeď
čtverečkovaná stránka
s vyobrazením zahrady

když přimhouříte oči
pohled se propadne do obrazovky
domácího kina
kde vám za deset korun
pustí anime:
v nehybné zeleni
poskakuje jen jeden vrabeček

a ještě žena s fotoaparátem
se objevuje jednou zleva
jednou zprava

a okénko vysoko pod stropem
jednomístné černé komory
vám připomene že dnes je maraton
na podporu politických vězňů

29. 07.

* * *

Domácí papuče ze dvou obrovských zkroucených zelených listů
podzim nechal venku na římse předtím než
vstoupil do bytu oknem
sebevražda naruby

20. 09.

* * *

Jak krásná je mapa Izraele a Palestiny z roku 1947!
Připomíná Möbiovu pásku
Jsou na ní tři Izraele a tři Palestiny
které se potkávají ve dvou bodech
v jednom: Izrael 1 a Izrael 2, Palestina 1 a Palestina 2,
v druhém: Izrael 2 a Izrael 3, Palestina 2 a Palestina 3
Dvě země vzájemně propletené ve vášnivém objetí pouště
uprostřed jako vejce vyklepnuté do pánve září Jeruzalém pro všechny a pro nikoho
od pobřeží na něj pomrkává arabská Jaffa zavěšená do izraelského Tel Avivu
Krásná mapa dvojí země která nikdy neexistovala
připomíná Möbiovu pásku
nebo zkroucený kus prádla z nějž pár obrovských rukou
už tolik let ždímá a stále nedokáže vyždímat lidskou krev

11. 10.

Haiku

827.
(Mezi závěsy)

Za oknem visí
odraz ložnice
jako bílý ručník

837.

Na čtvrt hodiny
červánky vrátily park
do rudého října

839.

Jednou za čas
si vyčistit brýle
je jako naostřit nože

842.

Táhne se jako
slina ze psí tlamy
stopa letadla

853.

Tříska v nebi:
hluboko do modrého masa
proniká letadlo

862.

Objal jsem strom
vzadu za hlavou: teď visím
horizontálně

866.

Hlahol starých počítačů
jak u maminky v práci:
ptáci zpívají

870.

Namísto posvátných
balvanů po celém parku
dívčí pozadí

872.

Hra na válku:
holubi vrkají Tratata!
Jsi mrtvý!

876.

Hoblík letadla
odírá z modře
bílou hoblinu

880.

Nesu basketbalový míč
proti mně jde
těhotná žena

882.

Slunce zpoza rohu
vypadává jako varle
z trenýrek

883.

Buddha v paruce
jako Mozart Lomonosov
nebo Harpo Marx

886.

Plná pusa vody:
Sútru Srdce omílá
holub za oknem

890.

Meditace:
utřel jsem si pot, jako kdybych se
pokřižoval

893.

Plešatím. Z hřebínku
ze solidarity
vypadaly zuby.

894.

Japonská konvice
všude razí zenová kola
sazí na dně

896.

Číška půlměsíce
hrozí slunci
neviditelnou čepelí