16|2024
Tvar_16_2024-1_page-0001

Aktuální číslo

Proto jsem také s radostí uvítal na stránkách tohoto čísla dva skvělé eseje: „O šílenství a imaginaci“ Františka Dryjeho a „Impromptu v b-moll“ Jakuba Šofara. A rád bych vaši pozornost nasměroval také na rozhovor (s. 4–7) s profesorem Jiřím Horáčkem – člověkem, jehož si mimořádně vážím pro jeho interdisciplinární ponory a vhledy.

Editorial a profil čísla
MO Milan Ohnisko

Obsah čísla

  • Literatura a nemoci duše
    Rozhovor s Prof. MUDr. Jiřím Horáčkem, Ph.D., FCMA

    Lidé si vírou zablokovali možnost posunout se

    Ptá se Milan Ohnisko

    Je zajímavé, jak jedna kniha může člověka obohatit a poskytnout vysvětlení něčemu, co nebylo zřejmé. Když jsem četl Patricka Sériota, tak mi došel celý ten šílený oblouk až k současnosti. V šedesátých letech znovu oživil ideu eurasiánství Nikolaj Gumiljov, který ji dál rozvíjel, včetně praštěných konceptů propojení klimatických podmínek, kosmického záření a geologického podloží ve vlivu na etnogenezi, na vývoj ruského národa.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 16/2024
  • Iryna ZahladkoJak se líčit v nemoci

    Probodneme spolu tmu: nemoc a válka v zajetí něhy a nenávisti

    Reflektuje Eva Kuchtová

    Iryna Zahladko představila silnou evokativní výpověď, která se vás dotkne na mnoha úrovních a budete se k ní stále vracet a nacházet stále nové a nové významy. Nebála bych se předpovědět, že ji příští rok uvidíme minimálně na shortlistu některé z literárních cen.

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 16/2024
  • Jakub Řehák, Zdeněk Volf

    Konkrétní poštolka / Z osrdcení

    Reflektuje Bratwurst

    Básnická sbírka Zdeňka Volfa Z osrdcení (Nakladatelství Pavel Kotrla – Klenov, 2024) je knihou křehkou, drsnou a prostou. Hmatatelnost slov uvádí do pokušení se jich dotýkat. Pokud skutečně platí, že v ryzí poezii slova přestávají být slovy, u Volfa se stávají zvířaty, či spíše živými bytostmi zvířatům podobnými.

    Recenze a reflexe – Horké párky
    Z čísla 16/2024
  • Iryna ZahladkoJak se líčit v nemoci

    Nepohodlná kniha

    Reflektuje Jitka Bret Srbová

    Napsala tedy Zahladko perfektní nepohodlnou knihu? Téměř. Slabinou výsledné kompozice je těkavost mezi velkými motivy, kterých je mnoho a sbírka je nestihne pevně obejmout: sociální aspekty nemoci, nemoc jako jiná samota, než jakou si člověk chce vybrat…

    Recenze a reflexe – Dvakrát
    Z čísla 16/2024
  • JD KB ML MJV MH DV SK ABH JJ IM VM SZ KB PL MS(S OM DV TZ AK RK MŠ TM EH IM RK JT
    Literatura a nemoci duše
    Anketa s Jiřím Dynkou, Kamilem Bouškou, Martinem Lukášem, Markem Janem Vilímkem, Michaelou Horáčkovou, Danielou Vodáčkovou, Sabrinou Karasovou, Annou Beatou Háblovou, Jiřím Jakubů, Ivanem Motýlem, Vratislavem Maňákem, Stanislavem Zajíčkem, Kateřinou Bartlovou, Patrikem Linhartem, Milenou Slavickou (M. S.), Ondřejem Maclem, Denisou Václavovou, Tomášem Zmeškalem, Alicí Koubovou, Radimem Kopáčem, Michalem Šandou, Terezou Marečkovou, Emilem Haklem, Ivanou Myškovou, Robertem Kanóczem a Jaromírem Typltem

    Z této Platónovy teze jsem vždycky šílel

    Ptá se Milan Ohnisko

    Platón tím „šílením“ nejspíš myslel něco trochu jiného než to, čemu dnešním jazykem říkáme psychiatrická diagnóza. Duševní nemoc by nebyla nemocí, kdyby s sebou nenesla velké strádání, neodčerpávala životní síly, nevystavovala člověka různým omezením a neztěžovala mu podmínky – včetně podmínek k tvorbě. (Jaromír Typlt)

    Rozhovory – Anketa
    Z čísla 16/2024
  • LV
    Literatura a nemoci duše
    Lukáš Vaňura

    Malíř nepokojů

    Je a není to totiž totéž. V dobách své internace v umravňovnárně, v zabitých časech strávených v ústavu pro choromyslné, jsem se stal gnostikem. To víte, když vám každý druhý vypraví své s Bohem pravidelně hovořící obsahy, trochu tomu podlehnete a ztratíte kritičnost.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 16/2024
  • 06_proza1
    Literatura a nemoci duše
    Hana Fousková

    Schizofrenička (úryvek)

    A pak nastala má strastiplná pouť. Hlasy mi nedopřávaly už ani na chvíli klid. Křižovatky jsem přecházela na červenou a často jen o vlásek unikla smrti. Několikrát se mi podařilo zastavit dopravu. Brzy jsem ztratila jednu svou sešmajdanou lodičku, a tak jsem odkopla i druhou. Brouzdala jsem se v silonkách v ledových listopadových kalužích. Celou Prahou zněl Alekův hlas.

    Beletrie – Próza
    Z čísla 16/2024
  • Pokud báseň je básní a próza je prózou,
    jsem lvem u rokle,
    na kraji
    pohlcuju tlamou nesmírno
    rozšířené na tisíc řádků.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 16/2024
  • Michal Šanda, mnemotechnická břitva na uřezávání knírů

    Grotesky

    Hubert, pohublý muž v pršiplášti, se prochází po hřbitově a zkoumá staré náhrobky.
    Vpovzdálí začne hrát trubka.
    Magnetický hrobař Rosencrantz: To je trubka tety Octavie.
    Teprve teď si Hubert všimne jámy a v ní stojícího hrobaře.
    Hubert: Teta Octavia hraje na trubku?
    Magnetický hrobař Rosencrantz: Ne, je mrtvá už léta. Zanechala po sobě ale fotku, na níž drží trumpetu.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 16/2024
  • 09_poezie_bar

    raději budeme šťastní než já matkou
    raději zase něčím šermuj ať vím že jsi tu se mnou
    v kouři z cigaret a mlhy mé tělo hledá to tvoje
    jediné místo kam patřím
    je dobojováno

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 16/2024
  • Chimamanda Ngozi AdichieováCo ti svírá hrdlo

    Přemíra neopodstatněné naděje

    Reflektuje Jakub Ehrenberger

    Tvorba Chimamandy Ngozi Adichieové bývá řazena ke špičce současné africké prózy. České vydání povídkového souboru Co ti svírá hrdlo její vypravěčský talent stvrzuje.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 16/2024
  • Tereza ŠustkováKoutnice

    Prostrace poezií

    Reflektuje Zdeněk Volf

    Občasné přidání slova, jeho proměna, vypuštění verše nebo rozložení na dva, srovnáváme-li si rozdíly mezi vydáním knižním a časopiseckým, dobře ilustrují, jak si Šustková neustále naslouchá. Jak text tká z „vlastní vnitřní řeči“ (M. M. Bachtin) a pomocí toho, čemu Octavio Paz říkával „básnická věta“.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 16/2024
  • John V. FlemingAntikomunistické manifesty. Čtyři knihy, které formovaly studenou válku

    Dějiny antikomunismu ve čtyřech knihách

    Reflektuje Martin Dolejský

    Antikomunistické manifesty nejsou obecným popisem západního antikomunismu třicátých až padesátých let minulého století, ale spíše selektivní studií o čtyřech knihách, které spolu zdánlivě nesouvisejí, avšak všechny tematizují otřesné podmínky v Sovětském svazu a vliv na západní společnost.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 16/2024
  • JZ
    Ewald MurrerSilvuple / Hlasy ryb / Nemocný měsíc / Vulturnus / Nouzové zastavení času…

    Nad posledním obdobím básníka Ewalda Murrera

    Reflektuje Jiří Zizler

    Závěrem zbývá, jak se kdysi říkalo, „vyšetřit“ poměr Ewalda Murrera a Ivana Wernische. Příbuzenský vztah obou básníků je obecně známý, ale nikdo z nich se možným literárním ovlivněním příliš nezabývá, ačkoli v jedné básni Murrer říká, „že není na světě nic těžšího, / než býti synem velkého člověka…“ (Noční četba, s. 96)

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 16/2024
  • ABH
    Rup
    Anna Beata Háblová

    Kazbek

    Psa najdu, jak si líže ránu. Když mě uvidí, napřímí se a pustí se do ukusování kopřiv. Jedna kopřiva není mrakem, řekne mi na pozdrav, ale o dešti mi nic prozradit nechce. Bez deště nenajdu cestu nahoru, pokrčím rameny a začnu ukusovat kopřivy s ním. Kde jsi? Čekám na tebe za kopcem, uslyším déšť za svými zády.

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 16/2024
Celé číslo
Tvar: Obtýdeník živé literatury

Webový magazín Tvaru