František Dryje, David Jařab, Bruno Solařík

Večery Analogonu aneb Surrealistická abeceda

Reflektuje Martin Lukáš
Recenze a reflexe – Recenze
Z čísla 21/2015
Chviličku.
Načítá se.
  • František Dryje

    (1951, Praha) básník, prozaik, esejista. Od roku 1979 člen Surrealistické skupiny v Československu, od roku 1994 šéfredaktor časopisu Analogon. Autorsky a redakčně se podílel na skupinových samizdatech Otevřená hra (1979), Sféra snu ...
    Profil
František Dryje, David Jařab, Bruno Solařík

Večery Analogonu aneb Surrealistická abeceda

Souvisí

  • Derek RebroAko tieň na pľúcach

    Paradoxní intimita Dereka Rebra

    Reflektuje Adam Borzič

    Ačkoli jde de facto o experimentální poezii, básně působí místy až hladivě starosvětsky, až snově tradičně. Tak se přítomnost a minulost v jeho básnickém „deníku“ podivně zasnubují.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 14/2015
  • SakiVůl v chryzantémách

    Současnost edwardiánské Anglie

    Reflektuje Patrik Linhart

    …kdo tvrdí, že nový překlad je lepší a kniha čtivější, zaslouží si, aby mu byly vytrhány nehty a maso oškrabováno železnými pláty až na kost.

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 17/2015
  • Viktor ŠpačekNejasný rozměr

    Zpěvy marnosti

    Reflektuje Božena Správcová

    Nejasný rozměr je třetí básnickou sbírkou Viktora Špačka, autora zkušeného a vzdělaného jazykově i výtvarně. Čistá, jásavá zeleň obálky, jemně narušená pouze jednoduchým a trochu prvoplánovým měřítkem na okraji, dokonale ironizuje jak název celé sbírky, tak i téma a vyznění textů. I v tom by bylo možné Viktora Špačka rozeznat – v ironii, která najust neudělá ten poslední krok, kočka, která ulovenou myš najust na rohožce nevystaví…

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 15/2015
  • Nad knihou
    Eduard Kubů, Jiří ŠoušaT. G. Masaryk a jeho c. k. protivníci

    Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm

    Reflektuje Svatava Antošová

    Co předcházelo vybudování samostatného československého státu? Jaká důsledná, promyšlená a tváří v tvář rakouské cenzuře, tajné policii a všudypřítomným konfidentům nebezpečná práce za tím stála? A jak její aktéři ustáli perzekuci doma a jak v zahraničí? O tom všem vypovídá kniha Eduarda Kubů a Jiřího Šouši: T. G. Masaryk a jeho c. k. protivníci (Karolinum, 2015) s podtitulem Československá zahraniční akce ženevského období v zápase s rakousko-uherskou diplomacií, zpravodajskými službami a propagandou (1915–1916).

    Recenze a reflexe – Recenze
    Z čísla 14/2016