JÁ SLAVÍM sebe,
A co přijímám já, přijmeš i ty,
Vždyť každý atom, co patří mně, patří stejně tak i tobě.

Válím se a vábím svou duši,
Válím se a opřen o loket . . . . pozoruju kopí trávy, kopí letní lipnice.

Domy a pokoje voní parfémy . . . . davy parfémů přetékají z poliček,
I já tu vůni vdechuju, znám ji a mám ji rád,
Líh by mě taky omámil, ale nedovolím mu to.

Vzduch není parfém . . . . nechutná po lihu . . . .
nevoní vůbec nijak,
Je pro moji pusu navždy . . . . jsem do něho zamilovaný,
Půjdu na kopec u lesa, odložím všechno pryč a svlíknu se donaha,
Šílím, nemůžu se dočkat, až se mě dotkne.

Dým mého vlastního dechu,
Ozvěny, čeření a hukot šepotů . . . . mandragora, hedvábné nitě, klín a divoké víno,

Respirace a inspirace . . . . buší mi srdce . . . . krev a vzduch proudí plícemi,
Nasávám zelené listy a suché listy a pobřeží a tmavé balvany v moři a seno ve stodole,
Nahlas uříhávám slova . . . . slova puštěná do vzdušných vírů,
Pár letmých polibků . . . . pár objetí . . . . ruce kolem ramen,
Hra záře a stínů na stromech, jejichž poddajné větve se chvějí,
Rozkoš osamění nebo v pouliční vřavě nebo v polích a na stráních,
Síla zdraví . . . . trylek pravého poledne . . . . píseň o mně, jak vstanu z postele a potkám slunce.

Přemýšlel jsi hodně o tisíci akrech? Přemýšlel jsi hodně o zeměkouli? To ses tak dlouho cvičil ve čtení?
Cítil ses jako frajer, když ses dostal ke smyslu básní?

Zůstaň se mnou tento den a noc a osvojíš si prapůvod všech básní,
Osvojíš si to nejlepší ze země i slunce . . . . k mání jsou ještě miliony sluncí,
Nevezmeš už věci z druhé nebo třetí ruky . . . . nebudeš se dívat očima mrtvých . . . . ani se živit přeludy z knih,
Nebudeš se dívat mýma očima ani si ode mě cokoli brát,
Budeš naslouchat všem stranám a cedit je skrze sebe.

Slyšel jsem žvanily . . . . jak žvaní o počátku a konci,
Ale já o počátku ani konci nemluvím.

Nikdy toho nezačínalo víc než teď,
Ani nebylo víc mládí a věčnosti než teď;
A nikdy nebude víc dokonalosti než teď,
Ani nebude víc ráje anebo pekla než teď.

Puzení, puzení, puzení,
Pokaždé to plodivé puzení světa.