Ty a já

Říkám
ty a já
jsou náš svět

On je jedním Já
jako já a ty

vzkvétá jako my
zemře jako my

a udělá místo
jiným světům

Trnitý keř

S trnitým keřem
čekat

Bohové vzkvétají
uvadají
jako třešňové stromy
ve hře ročních dob

Trnitý keř
čeká
na plamen
který nespaluje

Úcta

Nemám žádnou úctu
vůči slovu Bůh
Mám velkou úctu
vůči slovu
které mě stvořilo
abych Bohu pomohla
stvořit svět

Bohové

Bohové
dobře věděli
čeho je nám zapotřebí

Darovali nám
co vynalezli
oheň vodu vzduch
bezelstnou zemi

Bylo to víc než dost

Zapálili jsme zemi
dým zamořil vzduch
oblaka vzduchu spadla do vody
napájejí nás
jedem

Bohové se stáhli zpět
do nedosažitelného nebe

Smířená

Jsem
se vším smířená
říká jedna minuta
příští říká
NE

příští
ANO

Ach ten hašteřivý
čas

Nezapomenout

Dnes
mě jedna báseň
stvořila znovu

Těšila jsem se
ze života
obdivovala krajinu
před svým oknem

Zapomněla jsem
tu báseň napsat
zapomněla ji

Ona mě
nezapomněla
vrátila se ke mně
a vepsala se
do mých slov

Ještě tu jsi

Vyhoď svou úzkost
do vzduchu

Brzy
vyprší tvůj čas
brzy
zaroste nebe
trávou
padnou tvoje sny
do nikam

Ještě
voní karafiát
zpívá drozd
ještě můžeš milovat
rozdávat slova
ještě tu jsi

Buď tím kdo jsi
Rozdávej to co máš

Nejbělejší

Ne sníh

Bělejší znaky
které poustevník
píše
na tabuli samoty

Nejbělejší
čas

Alej

Slyším srdce
oleandru
procházím zelenou alejí
s květy a trny
ve svazku
cípeček času
v tašce

Znamení

Ani muk
čtu tvé myšlenky
ve tvém pohledu

Řeč očí
jsem si osvojila
v ghettu
když moje ústa
musela mlčet

Znamení
ukazováčkem
hluboký nádech
krok do země nikoho

Kde se jazyky
lidí a věcí
setkávají

Příliš krátký

Se sněhem ve vlasech
přicházím k tobě

kladu ti svoje slova
k nohám

Ty
smutný jako já
protože den příliš krátký
rok příliš krátký
život příliš krátký

na to
říct úplné
ANO

Jít

Jít
kam tvůj tázavý pohled
sní

do krajní
přítomnosti

Dialog

Nekonečný
dialog

Ty a stromy
ty a hvězda
ty a tvůj bližní
Nepřetržitý
rozhovor
jiskra za jiskrou

Král v tobě
žebrák v tobě

Tvé zoufalství
tvá naděje

Nekonečný dialog
se životem

Slovo

„Na počátku
bylo slovo
a to slovo
bylo u Boha“

A Bůh nám dal
slovo
a my bydlíme
ve slově

A to slovo je
naším snem
a sen je
naším životem

V proměně

Co jsi ještě nebyla
jednou budeš
ničeho nebudeš ušetřena
v nekonečné proměně

Buď
co teď jsi
člověk

Tak

Tak
to má být

jak to nikdy
nebylo

jak to
nikdy
nebude

Trny

Růže jsme
zasadili
přišly trny

Zahradník
nás utěšuje
růže spí
člověk také musí
mít rád
své trnité časy