Ten, kdo nemusel znovu sám sebe stvořit v nové zemi, v nové řeči, nemůže vědět, jaké to je, otevřít pusu – a bát se, že něco nebude správně a vy budete opraveni, možná jízlivě opraveni, možná hrubě upozorněni, že tady mluvíme česky (anebo jinak). Je něco jiného zvesela se s pár frázemi z Duolinga protloukat letním letoviskem. Musí být neskutečně složité uvnitř sebe mít mlčící celou rodnou zemi jazyka, který ale nikde kolem nezní, není na vývěsních štítech, není v novinách, a učit se přijmout skrze nový jazyk novou identitu, případně v ní zkoušet být znovu autorkou, autorem. O této složitosti potřebujeme vědět, protože se nás v tomto světě, kde si lidé přestávají být jistí svými domovy každý den, blízce týká. Téma je obrovské, pohybovat se v něm je nesnadné. Devátý Ravt roku 2023 přináší aspoň několik podstatných svědectví o migraci z jazyka do jazyka, o tom, jaké je vystupovat v nové, další řeči.
Páteří čísla je rozhovor s básnířkou, překladatelkou a performerkou ukrajinského původu, Irynou Zahladko. Její česky psaná sbírka Tváření se již na scéně stala událostí, s autorkou se tak záměrně v rozhovoru dotýkáme především tohoto díla, zkušeností ze živé prezentace sbírky a přijetí českým publikem. Iryna v tomto čísle Ravtu představuje také nové pozoruhodné básně.
Spisovatelka Vesna Evans se v soukromém životě pohybuje hned mezi několika jazyky, v dětství navíc s rodinou uprchla před válkou z bývalé Jugoslávie. Román Sametový domov vydala již v roce 2022. Ukázka z románu je z deníku hlavní hrdinky a plasticky zobrazuje osvojování češtiny, zvolna přirozeně sílící vnitřní pocit, že nový jazyk už je můj vlastní, třeba vzdor názoru druhých.
Projekt Counterpoint neboli Kontrapunkt představuje v Ravtu ředitelka evropského projektu Literature Across Frontiers, Alexandra Büchler. Tři autoři různé kulturní zkušenosti se v projektu Kontrapunkt zabývají ve vzájemné spolupráci situací migrace, kterou pojímají skrze individuální pozorování, které je v tomto případě centrem, nikoliv kvalitativní periferií. O své zkušenosti s projektem v Ravtu hovoří Arménka žijící a tvořící v Polsku, Tatev Chakhian, Velšan Gareth Evans-Jones a polská básnířka Zofia Bałdyga, která je české literární komunitě dobře známá díky své práci překladatelky i vynikající letošní, česky psané sbírce Poslední rukopisy. Všichni tři autoři jsou také v tomto čísle zastoupeni básněmi v překladu Zofie Bałdygy a Tomáše Míky.
Jazyk jako druhý domov by měl být vlídný, přijímající, otevřený a ochotný naslouchat. A jako vždy jsme to my, kdo o tom rozhodne. Přeji vám dobré, smysluplné čtení.
-
Jitka Bret Srbová
(1976, Praha), je básnířka, textařka, literární publicistka. Vydala básnické sbírky Někdo se loudá po psím (Dauphin, 2011), Světlo vprostřed těla (Dauphin, 2013), Les (Dauphin, 2016) a Svět: (Dauphin, 2019). Její básně ...Profil
Souvisí
-
Pomalu všechny už myšlenky vaše sdružují se samy sebou s hovnem, každé druhé přirovnání vaše čerpáno je ze záchodu, jakoby záchod byl polovinou světa; a tak pomalu všechny už věci ve vás zhovnatěly, svět je vám hovno, boha samého dovedete si představit jen v podobě hovna.
-
Mám několik překladatelských snů, tj. tipů na knihy, které bych rád přeložil, ale takové sny se neprozrazují. Není nic snazšího než někomu jeho sen vyfouknout. Takže se svěřím pouze s jedním snem: aby konečně někdo vydal překlad, který mi leží v šuplíku už čtvrt století.