Tuny

Nakládací jeřáby vyhlížejí ochočeně,
šíje něžně skloněny,
cejchovány čísly tun.
Černá čísla tun.
Záchranné čluny se lehce kolébají
na hácích
proti nebi,
klid našeho věku.
Na nich černá čísla tun.
Dcera,
mladá odjíždějící žena ve slunečních brýlích,
s nádhernými zápěstími,
už je na palubě.
Mávnul jsem zespoda.
Slova na boku trajektu
nelidsky veliká.
A černá čísla tun.

* * *

Chtěl jsem kašlat potichu,
než jsem si uvědomil,
že nemusím.
Už nemusím kašlat potichu.
Svítí se,
protože se zapomnělo zhasnout.
Smrt,
řekla jsi tak zběžně,
že to musela být pravda.

Stručné dějiny

Nacházím teď prázdné láhve
na temných místech.
Vznešené názvy vodek,
šlechtická jména fernetů.
Vím,
že ses dlouze dívával
na nosné trámy domu.
Na pomalu ujíždějící kamennou desku nad vchodem.
Na poštovní schránce jsi škrtl své jméno
a potom ho tam znovu napsal.
Jako dítěti
ukazoval jsi mi trávy
a učil mě umění nevědět.
Otče.
Vodky se tak často jmenují podle vůdců.
Na temných místech
stručné dějiny posledního století.