K letošnímu 80. výročí úmrtí Karla Čapka jsme připravili anketu, ve které jsme se zeptali jak českých spisovatelů, dramatiků či veřejných intelektuálů, tak i několika zahraničních bohemistů, zda a nakolik podle nich rezonuje Čapkovo dílo i v současnosti.
(1936, Brno), spisovatel, dramatik, scenárista a politik, absolvent brněnské filosofické fakulty, oboru čeština-ruština, v letech 1958–1970 redaktor literárního měsíčníku Host do domu, od roku 1972 oficiálně jako autor zakázán až do roku 1989, signatář Charty 77 a Hnutí za občanskou svobodu, mezi lety 1990 a 1992 ministr kultury v české vládě, v letech 1992–1996 předseda České národní rady, resp. Poslanecké sněmovny, v letech 1996–1998 poslanec, od té doby spisovatel ve svobodném povolání. V období 1991–1997 členem ODS, poté členem Unie svobody, od roku 1999 bez politické příslušnosti. Literárně se pokoušel o verše a prózu, ale brzy se začal věnovat především divadlu. Z jeho prací pro jeviště patří k nejznámějším kabaretní satirická hra Král-Vávra (1964), muzikálová Balada pro banditu (1975, pod jménem Zdeňka Pospíšila), komedie Zvěstování aneb Bedřichu, jsi anděl (1986, premiéra 1991) a tragikomedie Zázrak v černém domě (2007). Psal rovněž rozhlasové a televizní hry, eseje a kritické stati.