(1940, Brno) absolvoval filosofickou fakultu, obor čeština-ruština. Velice krátce učil a v čase normalizace byl zaměstnán jen jako pomocný dělník. Publikoval v samizdatu a v exilových časopisech. První knížka mu mohla vyjít až v roce 1991 v nakladatelství Atlantis. Následovala řada románů, povídkových a esejistických knížek, dvě inscenované divadelní hry a sedm rozhlasových her. Jeho romány se často překládaly a vycházely francouzsky (nakladatelství Gallimard), španělsky, německy, italsky, polsky, anglicky, rusky, japonsky, arabsky atd. Získal několik literárních cen, např. Cenu Jaroslava Seiferta v roce 1999 a Magnesii Literu v roce 2020. Sám si nejvíce cení romány Uprostřed nocí zpěv, Nesmrtelný příběh, Herec, Slib a Liška v dámu. Jeho tvorba je označována za postmoderní, on sám by spíš řekl, že je magickorealistická. Byl členem disentu, Ludvík Vaculík mu v roce 1978 v Edici Petlice vydal knížku Případ nevhodně umístěné šance. Podepsal Chartu 77.

(1940, Brno) absolvoval filosofickou fakultu, obor čeština-ruština. Velice krátce učil a v čase normalizace byl zaměstnán jen jako pomocný dělník. Publikoval v samizdatu a v exilových časopisech. První knížka mu mohla vyjít až v roce 1991 v nakladatelství Atlantis. Následovala řada románů, povídkových a esejistických knížek, dvě inscenované divadelní hry a sedm rozhlasových her. Jeho romány se často překládaly a vycházely francouzsky (nakladatelství Gallimard), španělsky, německy, italsky, polsky, anglicky, rusky, japonsky, arabsky atd. Získal několik literárních cen, např. Cenu Jaroslava Seiferta v roce 1999 a Magnesii Literu v roce 2020. Sám si nejvíce cení romány Uprostřed nocí zpěv, Nesmrtelný příběh, Herec, Slib a Liška v dámu. Jeho tvorba je označována za postmoderní, on sám by spíš řekl, že je magickorealistická. Byl členem disentu, Ludvík Vaculík mu v roce 1978 v Edici Petlice vydal knížku Případ nevhodně umístěné šance. Podepsal Chartu 77.

(1940, Brno) absolvoval filosofickou fakultu, obor čeština-ruština. Velice krátce učil a v čase normalizace byl zaměstnán jen jako pomocný dělník. Publikoval v samizdatu a v exilových časopisech. První knížka mu mohla vyjít až v roce 1991 v nakladatelství Atlantis. Následovala řada románů, povídkových a esejistických knížek, dvě inscenované divadelní hry a sedm rozhlasových her. Jeho romány se často překládaly a vycházely francouzsky (nakladatelství Gallimard), španělsky, německy, italsky, polsky, anglicky, rusky, japonsky, arabsky atd. Získal několik literárních cen, např. Cenu Jaroslava Seiferta v roce 1999 a Magnesii Literu v roce 2020. Sám si nejvíce cení romány Uprostřed nocí zpěv, Nesmrtelný příběh, Herec, Slib a Liška v dámu. Jeho tvorba je označována za postmoderní, on sám by spíš řekl, že je magickorealistická. Byl členem disentu, Ludvík Vaculík mu v roce 1978 v Edici Petlice vydal knížku Případ nevhodně umístěné šance. Podepsal Chartu 77.