Giovanni Battista Piranesi (1720–1778)
Brzy se sám podobáš hmyzu, vrávorajícímu po nekonečných schodištích, balancujícímu po zábradlích. Co na těchto rytinách vidíš, je jiný svět, a co znamená, to nevíme.
Vždy, keď sme začali o tejto teme rozpravať, som pozoroval Kalmanovu erekciu, škvrna od vina na šedivych nohaviciach sa napla.
12. 10. 2016 / Miluji mlčenlivé soudruhy.
– Povídala jsem mu o naší voliéře. On mi povídal o růžích a potom o včelách. Připomínal mi Gastona, ale jen trošku.
Takže ne, nemám na vybranou. Všechny mosty jsou spáleny, není cesty zpět. Jednou v důchoďáku, navždy v důchoďáku.