Život umělce jako jediný možný
Rozhovor s Milanem Tvrdíkem

Život umělce jako jediný možný

Ptá se Jana Dušek Pražáková

Třeba se na nás dnes odněkud z výšin usmívá, že se jemu, nevzdělanci, podařilo vytvořit něco, co dnes řadíme k vrcholům symbolické poezie a světové literatury.

Rozhovory – Rozhovor
Z čísla 5/2017

Pane profesore, díky vašim překladům Rilkových raných povídek publikovaných ve výboru Tichý doprovod a jiné prózy se čeští čtenáři mohli v ucelené formě vůbec poprvé seznámit s řadou dosud nepřeložených textů. Co vás k vydání výboru přivedlo?

Nakladatelství Labyrint se na podnět Viery Glosíkové rozhodlo vydat tři svazky díla Rainera Marii Rilka. První svazek z roku 2012 obsahoval průřez básnickou tvorbou v novém překladu Miloše Kučery [Neboť hvězd skákalo nespočet / Denn es sprangen Sterne ungezählt. Básně 1922–1926 – pozn. red.]. Nás dva potom oslovili s tím, abychom připravili druhý svazek s ranou prózou. Tehdy jsem Rilka začal překládat. Rané prózy jsou výtečným obrazem doby svého vzniku a de facto předurčují Rilkův vývoj. Zdaleka nejsou povrchní. Jsou to nádherné příběhy s tématy, která Rilka provázela celý život. Přitom toto období jeho prozaické tvorby nebylo u nás příliš známé, ale ani v germanistickém prostředí obecně, protože tyto texty z pozůstalosti začaly vycházet až na přelomu tisíciletí, tedy sedmdesát let po autorově smrti.

Jaké texty jste do výboru zařadili?

Vybrali jsme čtyřicet sedm povídek, které jsme rozdělili do pěti částí. První dvě části jsou složeny z povídek, které předtím česky nikdy nevyšly. Třetí část vyšla částečně časopisecky ještě za Rilkova života, některé povídky jsme přeložili znovu. Čtyřicet tři povídky jsem přeložil já a čtyři kolegyně Glosíková. Právě ona iniciovala vydání publikace u Joachima Dvořáka. Třetí svazek, který jsme plánovali jako výbor z teoretických a esejistických textů Rilka, v překladech z němčiny i z francouzštiny, zatím nevyšel. Byla vydána částečně jeho korespondence, některé dopisy o Cézannovi, ale chtěli jsme ještě zkoncipovat průřez dalšími texty, které psal třeba ve dvacátých letech ve švýcarském Muzotu, nebo „Dopis mladému básníkovi“.

Chviličku.
Načítá se.
  • Milan Tvrdík

    (1953), český germanista a překladatel. V letech 1992–2017 působil na Ústavu germánských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, v letech 2000–2011 byl jeho ředitelem. Od února 2017 působí na Katedře germanistiky ...
    Profil

Souvisí

  • O světě, jaký je a může být
    Rozhovor s Biankou Bellovou

    O světě, jaký je a může být

    Ptá se Vojtěch Němec

    A asi nejdojemnější byla odezva od jednoho pána, který celý život obsluhoval důlní rypadlo:
    ‚Ženský nečtu, ale tohle mě dostalo. Vony se ty baby dokáží naučit všechno, až na to, pískat fotbal…‘

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 4/2017
  • Nerezignovat a vzdorovat
    Rozhovor s Michalem Havranem

    Nerezignovat a vzdorovat

    Ptá se Adam Borzič

    Znie to možno pateticky, ale musíme v sebe mobilizovať to najlepšie. Obnoviť istu formu nadeje a viery, že niečo take, ako priateľska spoločnosť, nie je fikcia, ale jediny model života spolu, aby sme sa nepozabijali.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 2/2017
  • Rozhovor s Irenou Douskovou

    Jako by ožívaly stíny

    Ptá se Svatava Antošová

    To, co teď píšu, není nic ze současnosti, znovu se vracím – asi už trochu obsesivně – do 80. let. Pořád mám totiž pocit, že je to zapotřebí.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 1/2017

Dvakrát měsíčně info o nových číslech Tvaru a literárních akcích. Občas něco navíc.