Lenka Bryjová

Nepokoj

domobrana přibila / staženou kožku na vrata / vysoko

Beletrie – Poezie
revue Ravt 12/2019

specializace

nesoustředili jsme se na stromy

na vodě množiny z jehněd

-dotýkali se nafouklými chlupatými prsty břehu

nad hladinou kopulovaly vážky

a kýčovitě trčely do prostoru

soustředili jsme se

abychom nepropadli kladélky do oocytu

protože tam začíná následná specializace

 

 

 

 

přebírání

v záhybech Město průsvitnělo

přebírali jsme světlé vlasy plné pohanky

voněla až za pohrudnici a dál

daroval jsi mi tuto bílou pohlednici

bez známky života

bez zábran

 

 

 

 

nepokoj

nejtěžší jsou rozhodnutí

na prahu pokoje

nespočetně mnoho variant

nášlapných min

výbuchy poctivě škrtáš ze seznamu

u dveří nepokoje

postupně ztrácí kontury:

skříň

lampa

i miny

domobrana přibila

staženou kožku na vrata

vysoko

pro výstrahu!

a malý Jeník

pod ni do sněhu

vyčůral srdce z Urey

 

 

 

 

cesty

většina cest vede tichem

žehlička líže košili

mýdlo ruce

okna Město

jen praní je nahlas

a dítě v pyžamu

jsi součástí mých tichých diaspor

když střechy migrují na sever

 

 

 

 

průsvitem

průsvitem

v koncích okolíků

zachytí genom okamžiku

schoulí si dovnitř pro svou niku

oči

a vlasy

a tvou dlaň

rozkrýváš slova na hmatníku

souvětím zvolna mapován

 

 

 

 

rození

když se rodí slunečnice

z nebe crčí citrónové copy

scvrklé prsy nepochopí

hebkou dráhu mléčné sluje

víš

jen vzduchem poletuje

sperma samčích výtrusnic

když se rodí slovo

jak tichá je pěšina?

Chviličku.
Načítá se.
  • Lenka Bryjová

    pracuje a žije v Brně, kde vystudovala Molekulární biologii a genetiku na Přf MU. Básně příležitostně publikuje na literárních serverech či časopisecky.
    Profil

Souvisí

  • Doteky terapie a umění
    Petr Řehák

    Pět minut

    chtěl bych se mu stihnout omluvit
    protože pět minut běží…
    na poezii je super to, že má prostor
    že se vejde do každý myšlenky autora
    a vůbec ji nepřesahuje, že ji řídí
    páč je pokorná
    a plachá a bojí se příšerně lidí
    protože ty skutečně miluje

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 12/2019
  • Daniela Vodáčková

    Autoportréty

    Týden jsem chodila po městě
    a říkala si: tohle chci, sednout si do křesla,

    vysvléct se a pohoršit všechny mladíky kolem,
    ty hladké Adonise, každý má aspoň pět penisů!

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 12/2019