(bělorusky Андрэй Алегавіч Саннікаў) se narodil  8. 3. 1954 v Minsku. Je v současnosti nejvýznamnějším odpůrcem současného režimu Alexandra Lukašenka. Angažuje se jako politický a sociální aktivista, koordinátor iniciativy „Chartyja 97“, která byla založena po vzoru Charty 77. Byl také rektorem na fakultě sociálních věd „Běloruská perspektiva“ Lidové univerzity. V roce 2010 kandidoval v prezidentských volbách v Bělorusku. Absolvoval Minskou státní lingvistickou univerzitu a v roce 1989 Diplomatickou akademii Ministerstva zahraničních věcí SSSR v Moskvě. Má diplomatickou hodnost velvyslance. Spolu s dalšími aktivisty vytvořil celostátní sociální kampaň „Evropské Bělorusko“, jejímž cílem je zajistit nezávislost země jejím přistoupením k Evropské unii. Za účast na demonstraci proti zmanipulovaným výsledkům prezidentských voleb byl 19. prosince 2010 společně se svojí manželkou – novinářkou Irynou Chalip – zatčen a brutálně zbit. Následně byl lukašenkovým režimem odsouzen na pět let do trestaneckého tábora s přísným režimem. Po dvou letech byl po tlaku mezinárodní veřejnosti předčasně propuštěn. V roce 2005 obdržel za svoji práci pro obranu lidských práv Cenu Bruna Kreiskyho.