Tomáš Gabriel

ještě že v tobě nejsou lidi

Beletrie – Poezie
revue Ravt 10/2020

 

*
Když ji Ondřej telefonem odkopnul
sesypala se, jako když padá strom.

Co tu klečíš, nalomená jak stěžeň po žních? oslovil ji Tom.
A to se vůbec říká? Zafňukala Jana, jistá si, že ne.
Neber vodu… odtušil a přitiskli ji k obrovskému kameni.

Stádo ovcí je navykle obteklo.

 

Barbaře Kličce

Vyjet si v autě s šálou, myslet na Barbaru Kličku,
pomalu ji popisovat od toho, co říká, přes to, jaký má nos,

(dále se to, co říká, objevuje jako něco v puse),

myslet na její jízdu se mnou, kývnout, že jsem
bezprostředně v autě na jaře teď s ní,
provinile si vzpomenout na vítr kolem nás,
na chvíli pro něj zapomenout na ni.

 

Ještě že tak

A jak se pokoušíš to nalézt, spisovně nalézt
ale už nevíš co, ale to jsi ty,
v nějaké hudbě
a ta stále přestává co každých pár minut hrát
klepeš si v pauzách boky prstů do stehen a myslíš na ni
jak ses k ní také pokoušel nalézt –

Ale to vše je pod tvou kontrolou
víš o své pošetilosti a víš, že nevíš
o svém nevědomí. Ráno roztáhneš žaluzie
jako závěsy, anebo prsty, po americku
rozevřeš dírku v tkanině,
jako špehýrku mezi lamelami.
Anebo uděláš opačně nějaké jiné dvě věci
dvěma jiným věcem, plnícím podobnou funkci.
Ponoříš se do nich, jsi to ty
celá tvá svéráznost a spontaneita.

Ještě, že do tebe nikdo nevidí
ještě, že jsi od pánbíčka v sobě sám
ještě, že v tobě nejsou lidi, říkáš si
a jdeš tím parkem, docházíš na rande k zahradám
Teď tě čeká její ještě sametová pleť
poděděný les a sponky. Řekneš jí:
ještě, že do tebe nikdo nevidí a hlavně já
ještě že v tobě nejsou lidi. Ještě že tak.

*
A pak jí skoro vítězně slíbil: budeme myšlenkami!
a smál se na ni bláznivě šťastně,
jakoby něco vyřešil.

Když si od něj poodsedla,
smál se pořád dál tím směrem.
To už ji trochu polekalo,

ale pak si uvědomila,
že před ním pořád sedí.

*
Chtěl jsem už jenom sledovat fotky,
ale tvé texty jsou všude. Tak třeba ten
jak v něm nemáš čepici a hlava je nahá.
Podívej, průvan rozladil řidiče,
řekne ti v něm Jack
a pak spolu zažijete celé
pokračování dne.

Chviličku.
Načítá se.
  • Tomáš Gabriel

    (1983) je básník a recenzent, zaměřující se na současnou českou poezii. Studoval na Fakultě humanitních studií UK, pracuje jako softwarový analytik. Je autorem básnických sbírek Tak černý kůň tak pozdě ...
    Profil

Souvisí

  • V posledních letech se v tvorbě stále více autorů objevuje environmentální tematika. Napadá vás důvod? A podotázka: je nezbytné, aby zrovna spisovatelé tematizovali ve své tvorbě aktuální problémy dneška?

    Drobná publicistika – Glosa
    revue Ravt 19/2019
  • Tomáš Gabriel

    Rudíček a rampouch

    Ty se jdeš podívat na ten rampouch, Rudíčku? nenuceně prohodil Bůh, který u toho chtěl být také.

    Beletrie – Próza
    revue Ravt 15/2019
  • Magnesia Litera
    Božena Správcová, Tomáš Gabriel, Lenka Kuhar Daňhelová, Radek Fridrich, Michal Jareš

    Vyjádření porotců k nominacím na cenu za poezii (pro rok 2018)

    Nevešlo se také několik sbírek autorů již poměrně uznávaných a nepochybně talentovaných, kteří však podle mého mínění svůj mistrovský kus teprve napíšou. Napíšou ho, až si odloží, uvolní si ruce. Možná jim překáží příliš masivní selfie-tyč, možná jen úzkostné sebekontrolovací zrcátko.
    (Božena Správcová)

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 8/2019
  • Tomáš Gabriel

    Co se ti honí hlavou

    Reaguje se zásadně jen na v debatě již přítomná, existující témata, a to podpořením jednoho ze dvou již existujících stanovisek k dané věci.

    Drobná publicistika – Sloupek
    revue Ravt 18/2018
  • Výroční ceny
    Tomáš Gabriel, Radek Fridrich, Alois Marhoul, Milena Fucimanová

    Magnesia Litera 2018 – Poezie

    Obcházení ostrova vytrhává Děžinského poezii z času, je meditací zaměřenou na bod. Dění je ponecháno perifernímu vidění. (Tomáš Gabriel)

    Drobná publicistika – Slovo
    Z čísla 7/2018