I’m just a young man
Lying on the grass
Looking up through the trees
Somewhere in North Northumbria
I think they’re birch
Or beech
I’m relaxed
Some girl had left me
Obviously wasn’t the one
I feel part of it all
No poems
No thoughts
Just watching the wind blow the leaves
In the late afternoon sunlight
It’s warm
I hadn’t met you yet
You were a few adventures down the road
But I knew I had to be somewhere
For something
And I had to get there
No timeframe
But no time to mess about
I took a deep breath
And heard a raven call
I stood up and walked back to the car
My first
Shit heap for a hundred pounds
I put the key in the ignition
and look back at the place I had been lying
Nobody there
Nobody cared
The birds continued on as normal
I gunned the car
And slowly drove back to Newcastle
Feeling
I was
On my way to I don’t know where
Jsem jenom mladej kluk
Jsem jenom mladej kluk
Ležím na trávě a zírám
Nahoru krz stromy
Někde v Jižní Northumbrii
Myslim že jsou to břízy
Nebo buky
Jsem v pohodě
Jedna holka mě nechala
Zjevně to nebyla ta pravá
Cítím se bejt součástí toho všeho
Žádný básně
Žádný myšlenky
Jen sleduju vítr
jak fouká do větví
V pozdně odpolednim slunci
Je teplo
Ještě jsme se nepoznali
Tys byla o několik dobrodružství pozadu
Ale věděl jsem, že musím někde
Kvůli něčemu
Bejt
A že se tam musim dostat
žádná časová představa
Ale taky žádnej čas k poflakování
Zhluboka jsem se nadechl
A zaslechl zakrákat havrana
Vstal jsem a vrátil se k autu
Moje první
Kraksna za sto liber
Strčil jsem klíč do zapalování
A ohlídl se za místem
kde jsem předtím ležel
Nikde nikdo
Nikdo se nezajímal
Ptáci řvali dál jako vždycky
Nastartoval jsem
A pomalu se vracel do Newcastlu
S pocitem
Že jsem
Na cestě
nevím kam
(z rukopisu přeložila Olga Stehlíková)
I couldn’t sleep
I couldn’t sleep
Too much cafein
Smoking out of the window
Watching a dream
The snow is falling
Blanketing the city sounds dead
Muffling the noise
Save for the slushing sounds of a cars tyres
and the growling of its engine
In the distance as it slides off into the night
No sirens blaring
As if there was an unsaid curfew
Thinking about you
And all that has gone on
Wondering if it was over
Still anxious
Dreams telling me things I dont want to face
And the snows still falling
And everything at peace
My eyes are slowly closing
Needed to write something down
Xx
Doldrums
I haven’ t written one for a while
I’ve felt like shit
Nothing happening
Doldrums
And bad mood
No money
No give
Empty
And feeling pointless
Keeping up routine
Shallower by the day
The neg got to me
Drowning in it
But…
Give me the light of another day
Fruit machines
I used to be addicted to fruit machines
When I was at university
Putting money in in the hope
of getting something out
Learning all the combinations
to cut down
The risk and cash out on a lucky steak
Micro endorphins rush
As you gathered small change
Andcame out with 50 percent less
Than when you went in.
Is that bell going to fall sometime
You would get a big win
but you would be back the same day
pushing your luck again
one cherry at a time.
You were never happy but something
in you kept making you come back.
43
Work
Blokes need to work
That’s where they get their reason to be
It’s as old as the hills and as fresh as the blossoms in spring.
And we’re looking forward to getting ashore
To the red light district
to fuck a whore
We hadn’t aboard
Just a hope in our wave swept fight
Just a light in the tunnel of night
As we pounded through the hurricane eye
For a moment of peace .
For a sweaty release
***
There’s a garage
At the end of the rain sodden wintery road
The car needs fixing
Something has blown
Open the dark wooden door
The mechanic
Is working on some old wreck
Head under the bonnet
Cursing
Hello?
Piča Kurva!
Shall I come back later?
He comes out from under
With the biggest smile
Big man
Solid
My first customer in three weeks!
What can I help you with?
Šest stop
Obejmu tě zezadu
A přitisknu ti ucho na šíji
Když zakroužíš rameny
Mně vstříc
Uslyším pohyb svalů
Šlach a chrupavek
Křupání a praskání
Jako u vstupu do temné jeskyně
Tam v dálce pulzuje červené světlo
A ohlušující rytmus tvého srdce
V mém uchu zesiluje
Ten zvuk zmizí
Až budeš pod zemí.
(z rukopisu přeložila Olga Stehlíková)
-
Adrian T. Bell
(1964), pochází z britského Newcastle upon Tyne, od roku 1992 žije s rodinou v Praze. Vystudoval krajinnou architekturu, v Praze se živil jako kreativec v reklamě. Vydal tři sólová alba, ...Profil
Souvisí
-
skupiny bytostí vklíněných do sebe
propletená zvířata vzhlížející k měsíci
krychle a hranoly věže a domy skříně a postele
ve všech tmavých koutech dosahuje pářivost zvířat -
-
Byla to tvá jediná báseň,
která se mi, očima cizince, nelíbila.
Působila kostrbatě, samý chladný verš.
Jako teorém pasti, sklopné – nastražené.
Viděl jsem to.
Spadla klec, a byla prázdná. -
v dějinách naší země / přepadáváš vždy na jednu stranu / čtu knihu o stvořitelce od dvou žen