Mircea Dan Duță

Cvičení s osobním zájmenem ve třetím pádu

Beletrie – Poezie
revue Ravt 2/2020

Imunita
předstírám čím dál přesvědčivěji
reaguju na laktózu jako pacient netolerující naději v mléku
předefinuju své sacharidy
nikdo jiný se mnou nevydrží celý život
smím si nabízet jenom dárky už jednou věnované

 

Nástupiště
pokaždé když jsem s tebou sám
srdce se mi přilepuje na kosti jako příliš dlouho žvýkaná žvýkačka
ovšem je mi vždycky příliš vzdálená abych mohl poznat její chuť

odpojen od sebe ti přicházím naproti cestou
překrytou povadlými zvuky jimiž se mi nikdy nedaří
ani zachytit ani poskládat tvoje jméno
už dlouho vím že proto aby ses vůbec objevila musím na něj zapomenout
neumím však číst to co jsem nenapsal

na rande vždycky naslepo
v těsném objetí ale nikým nedotčeni
roníme kapky krve do vína češeme si duše to co nedokážeš ty dopiju já
mlčíš mými slovy slyším se tvým dechem

mám strach ze zavřených dveří máš strach z otevřených očí
co kdyby zima už nikdy nebyla
co kdyby nám už nikdy nebyla zima
co kdyby vlak připravený k odjezdu opravdu odjel

 

Noc V – Wahrheit
To, co mě nezná,
spí přede mnou
ve vlaku.
To, co si mě nevšímá,
roztahuje si nohy
ve spánku,
ukazuje mi kalhotky,
pózuje
pro moje neviditelné oči.
To, co by mi nedůvěřovalo
a na moji existenci nevěřilo,
ani kdybych skutečně existoval,
se mi svěřuje
důkladněji a intimněji než Bohu,
v jehož očích se nejspíš
také nikdy nedopustila hříchu.
To, co na mě nikdy nesahalo,
se se mnou zkurvilo
mojí vlastní rukou
a zachovávalo i nadále
svou neposkvrněnou čistotu.
To, co spí dál,
se nikdy nedozví,
že si za to, co spáchalo,
odpykávám trest
v už prázdné kupé.

 

Noční spoj
Na dveřích od balkónu brouk,
na česko-anglickém slovníku moucha.
Z obrazu na stěně
se na mě tatínek unaveně dívá.
Na Nově vysílají
předpověď počasí.
Dnes mi vlak ujede
už před svítáním
už za dveřmi.

Cvičení s osobním zájmenem ve třetím pádu
Zakázala mi,
abych ti lajkoval.
Napsala mi,
že moje báseň o staré sexy vlčici
je na hovno.
Oznámila mi emailem,
že o víkendu
na ten literární festival nepřijde.
Rozbila mi brýle
a pak po mě chtěla stovku,
aby to neřekla mamince.
Vyřídila mi,
že k večeři už nic není.
Třikrát se mě ptala,
jestli jsem dnes večer něco jedl.
Než jsem usnul,
klimatizace se mi sama od sebe vypnula.

Chviličku.
Načítá se.
  • Mircea Dan Duță

    (1967, Bukurešť), rumunský česky píšící básník, překladatel a filmový vědec. Vystudoval Matematickou fakultu Bukurešťské Univerzity, Filmovou fakultu Divadelní a filmové Univerzity Iona Luky Caragialeho v Bukurešti, Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy ...
    Profil

Souvisí

  • Mircea Dan Duță

    Víme o sobě, anebo ne?

    V rámci letošní edice Světa knihy se konal diskusní panel „Víme o sobě – Romano-Bohemica, ‚vzájemné‘ antologie a překlady mezi českou a rumunskou literaturou”. Bylo pokřtěno trojčíslí časopisu Romano-Bohemika – v něm rumunské překlady textů předních českých básníků a texty rumunských básníků přeložené do češtiny.

    Esejistika – Texty
    9. 9. 2016
  • Alice Prajzentová, Tomáš Míka

    Psi stáli na boudách

    Ve dnech 28. – 31. října jsme absolvovali čtecí miniturné v rumunských městech Bukurešť, Brašov a Sibyň. Alice Prajzentová četla o „vrásčité“, „čiré“ a „žilnatých“, zatímco Tomáš Míka Rumunsku zvěstoval dobře míněné rady Hospodyně. Rumunské publikum k nám oběma bylo vstřícné, neb vše slyšelo ve skvělém překladu Mircey Dana Duty. Celá naše výprava překypovala roztodivnými situacemi a emoce občas (po vzoru tamních psů) stály na boudách.

    Reportáže – Reportáž
    Z čísla 21/2015