Festival
Praha – Vila Štvanice
Bohdan Bláhovec, Darina Alster, Karel Piorecký, Ondřej Buddeus, Petra Hůlová, Svatava Antošová

Fašismus?, ptá se literatura

V táborech utečenců / zima je a bída / v táborech utečenců / je sám žal…

„V táborech utečenců / zima je a bída / v táborech utečenců / je sám žal…“

píše František Halas v básni „V táborech“ (Torzo naděje, 1938) a končí ji verši

„zástava věčná trpícího lidu / ať vlaje dál a přes tu všechnu bídu“.

O skoro osmdesát let později čelí česká společnost oprátkám na demonstracích, otevřenému popírání lidských práv, dehumanizaci na základě náboženství, původu či pouhého názoru, šíření nenávisti a strachu. Vše zmíněné je užíváno v politickém boji a společnost na jednoduchá řešení slyší ráda. Sametová revoluce měla být milníkem naší svobody a v mnohých očích se jím skutečně stala – dokonce natolik, že nyní na ulicích, v médiích a na sociálních sítích nepokrytě hlásají násilí vůči jiným.

O skoro osmdesát let později píše Ondřej Buddeus

„spásu si představuju
jako holčičku
z Afriky, která
mě adoptovala“

a rapperka Potmě křičí

„polib mi prdel s jakýmsi státem
až dneska usneš, oplotím tě drátem

nebo jaks to myslel
když jsi říkal, že bys je střílel“
.

Na autonomní sociální centrum Klinika v únoru zaútočila skupina extremistů. Miloš Zeman hraje na nenávistnou strunu svých voličů a voliček. Antirasismus a požadavek rovnosti a solidarity získal nálepku sluníčkářství a jeho zastánci a zastánkyně jsou nazýváni fetkami, smažkami a vlastizrádci. Igor Ševcov má být vyhoštěn za to, že natáčel sprejera.

Literatura (a tím méně publicistika) už po prospaných devadesátých létech minulého století nestojí někde mimo. Čím dál více autorů a autorek odmítá komfortní život v zóně nezájmu a chce ke společnosti promlouvat nepřeslechnutelným hlasem. Jednou z forem, skrze niž se spojí rozličné literární hlasy, je projekt „Fašismus?“ ptá se literatura, připravený časopisem Tvar a Asociací spisovatelů.

S podporou Ministerstva kultury a knižního festivalu Knihex tak mohl vzniknout minifestival, během kterého vystoupí básníci jako Ondřej Buddeus, Lubor Kasal, Jan Nemček, básnířka Svatava Antošová, performerka Darina Alster či slammer Bohdan Bláhovec. Hudební složku pak obstará rapperka Potmě. V diskusi s názvem Kontury fašizace bude moderátor Petr Fischer zpovídat Petru Hůlovou, Radku Denemarkovou, Ondřeje Slačálka a Sašu Uhlovou. Jsou fašizace a fašismus vyprázdněné pojmy? Je v dnešní době jakákoli kategorizace zbytečná? Čemu vlastně čelíme? Karel Piorecký z ÚČL AV ČR pro minifestival připravil pořad Čtení z protektorátní poezie, pro jehož účely vybral texty a připojil k nim komentář.

Zobrazit mapu
Chviličku.
Načítá se.
Chviličku.
Načítá se.
  • Karel Piorecký

    (1978), vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, literární historik, teoretik a publicista. Literární reflexe publikuje nejčastěji v časopisech Česká literatura, Host a Tvar.
    Profil
  • Ondřej Buddeus

    (1984), básník, překladatel, editor, kritik a redaktor časopisu Psí víno. Pracuje v divadle Alfred ve dvoře v Praze. Od roku 2011 publikoval řadu knižních projektů v různých žánrech (od básnické sbírky, přes konceptuální/kolaborativní ...
    Profil
  • Petra Hůlová

    (1979), spisovatelka. Zlodějka mýho táty je její desátý román v nakladatelství Torst. Píše také divadelní hry. Je nositelkou mnoha literárních cen a zakladatelkou Asociace spisovatelů. Její knihy jsou hojně překládány.
    Profil
  • Svatava Antošová

    (1957) je básnířka, prozaička a publicistka. V 70. letech vydávala své texty samizdatem, na počátku 80. let spoluzaložila Patafyzické kolegium Teplice – v té době publikovala v samizdatových časopisech Pako ...
    Profil

Souvisí

  • Anketa s Petrem Bílekem, Stanislavem Komárkem, Evou Klíčovou, Tomášem Glancem, Zuzanou Uhdí, Alexejem Sevrukem, Vladimírem Petkevičem, Irenou Douskovou, Roman Kandou, Sylvou Ficovou, Karlí Koubou a Martin C. Putnou

    O politické korektnosti

    Ptá se Svatava Antošová

    Politická korektnost (z angl. political correctness) je charakterizována jako úsilí odstranit z jazyka pojmy, jejichž konotace mohou být vnímány coby urážlivé nebo mohou posilovat utlačovatele v jejich nadřazených a diskriminujících postojích. Její používání má však i své odpůrce, podle kterých je ohrožením svobody slova a skrytou cenzurou. Zajímalo nás, jaký názor na ni mají ti, kteří s jazykem denně pracují.

    Rozhovory – Anketa
    Z čísla 5/2016