Ingrid Artezz

Soumrak totožnosti (Pod nátěrem disperzního lepidla)

Ne(s)končím. Skočím zpět. / Dokolečka běhám jako neúnavní hasiči / kolabuju v dehtu bez dechu / bez pauzy / vrať se!

Beletrie – Poezie
revue Ravt 5/2019

Láskohraní
G-hosting mrtvě očekává vzkříšení
elán do podpalubní říše
stvol vedoucí k děloze jádra jako k povaze kryptografky
jenže lezci došli.
A ty si namlouváš, že to byl sen.
Krutost odnímá i omílá domněnky.
Doteky zla přetavené v hromadu zlatochvění v nádheře slovního bohatství.
čert ví
všechno
Anděl se plete
andělský asperger asi
Démoni z TORU si brousí drápky pod ledovcem jasnozření průzračných konání
činohra vrtochů v Darknetu
vrtá v jamkách nevědomí
bezprecedentní sculptura setrvačnosti
z běsnícího cukru nedomykavé chlopně na obtíž
kdepak kříž!
Pistorius zhřešil.
Kvapem v kvantech.
Půl chlopně rozdmýchává popel z míchy
uchopena listím pýchy pod povrchem.
Zakuckala se kdesi v mlze a šerologie kryptoznalců
lovců pokladů bez ekologických nákladů i náhledů
sobců a vykradačů času
prznitelů vášní i solidarity
všespravedlivých krutovládců
samozvaných světanápravců
povalečů v neznalosti
lenošivé zlomocniny z odmocniny divů
opovrhači divukrásna
jedovatých jazyků z Bergeracu
postvolovaných postů ze záhrobí
Rozdvojených psyché
trýznitelů vztahovačnosti
obklopených bujabézou dneška i nadčasovosti
průkopníků vředu lidstva v jedu jednoduché spasitelnosti vlastní zvůle a chtivosti.
V medové zbrani brouzdačů prázdna v prachu prachů
zdánlivého bohatství
leč věčně chudé duše
bez spasení v modré černotě, kde bílé křížky září jako vlkodlaci
bez víru v orgánech na prodej
bez míru ve válce neposedných kolapsů
beze stopy ztopí vše.
Nikdo je nikdy nevypátrá
ani neprozkoumá
neexistují
pro svět
pro nikoho
a musí s tím tam někde venku žít.
Bez orgasmu ze svatozáře.
Love chemie.
Terapie trojtvarů
prvoci systému zahnízdění do snídaně
bobtnající chuti všehosi
Klínování roztoku
ve svatém roz kroku
rok od roku
kolabuje.
Směsi doutnají doufajíc v lepší Mordor
ale nějak nepatřičně
nedaří se
pokropit tmu
kolemjdoucí okamžiky i číhání
na rozpravy vteřin
blinobití hvozdostrašů
děsivé počátky a čarokrásné konce
kotrmelce chutí
typische
písmo
znalkyně života
uletěla na svitu blahosklonnosti
zastřené touhou po zmaru rozmarnosti
zavřená krupobití
zla-té vlasti.
Na vlasu visí
bez střapců
v oušku čepičky na špičce jazyka
se rozhýbe panika
v kolečku vesmíru
Mluvíš na míru
podle potřeby
bez lítosti bez krutosti
s umanutostí bezcitnosti
na jazyku slova lásky
v činech (ne)smysly
nekonečnosti mylných zmámení
padáme zmámení pochybností
o všem.
Ovšem.
Proč čekat hosty
když hosting rozevírá útroby na škále opeřenosti
ne. Vzdálená nicoto.
Hle, disko!
Hledisko trubky
rozeznívá chromozomy diploidních buněk
Dýchá na krev
zavařila
nám.
Rozklepaná lásko
umučíš mě rozkoší!
Proč dovolíš hostovat plebs?!
Bože! Siréno v TORU
Kéž nepodlehnu tvému vzdoru
Má slabost je však silnější!
Marně zápasím s atomy ovládané bakterií vzácné kategorie
u kormidla již řídí ty tvé mikrobioty
mikrocirkulací ordinují mé buňky k nakousnutí
další a další a další
vzdor mentality nestačí
osídlení Trojským koněm proběhlo
(ne)úspěšně
ve spěchu
dynamicky v rozparku tělesnosti
vědomě v neokončinách i s pečetí končetin.
Ne(s)končím. Skočím zpět.
Dokolečka běhám jako neúnavní hasiči
kolabuju v dehtu bez dechu
bez pauzy
vrať se!

Zaplivané místnosti nehybných slov
v karburátoru bytí
kolem dynamity

Fontána obrody skrze mošt prokletí
katarze sadismu a pak dojetí
prohloubený vesmír rozmačkaný jako žmolky chleba
polívka na míru
bez míru
v síře katechismu blamáží
v dogmatech síry
mat spásy v olověném bezšumu bez znakosloví
ulovila ticho
ani mumlání, jen klidná revoluce prázdnoty.
Přednosta na koleji bez orgií
v symbolice času zakonzervován
navždy, zcela čerstvě
jako kapradí s ukrytou hlávkou zelí
Hvizdy hvězdokup
marně volají, pátrají
hledají znovu krásu včerejšků
co zbylo z prohřešků?
Slzy bez tekutin.
Pro tebe, lásko, už ani slzu neuroním
Tak moc ses zahryzla
do ohryzku zahnízděného v pavučině genetiky
Už přestaň s těmi triky
Vím, že víš, že nevím.
Zlo už nezmocníš odmocninou z nekonečna
dojít na konec věků na prámu s udičkou po nových úlovcích
jeden chce pořád chytat
druhému je líp ve dvou
v bitvě o srdce se rvou
kosti na trůnu
kde dříve stála Bastila
tam nyní svoboda vede lid.
Tříska v řase
bulva v nařasené zonuli už se ani neutopí.

Jiné světy, o nichž sníš
už čekají na objevy Draculy.
Stará duše vesmíru přijala dotek na míru
od Azazel. V lastuře čtyř stabilních izotopů.
Nemožno v možném.
Pryč s předivem
divokých pří.

 

Briliantový pohlavek
Pěstěnou rukou
Perfektní mámy
Prší
Radiace SOS
Ctrl hodnoty
I ultra les hodných
Ty

 

Med si vyskakuje na medvídka
Tramvaj uhání po kolejích
Marnost píchá
Bez vody
Trpí psy
I výkyvy umanutých
Zazní li výstraha, opusťte prostor s elánem
Klidně i nad ránem

Světlušky však v noci čarují
i varují!

 

Skládám slova bez nároku
Na logiku
Dvě osvícené hlavy na temné střeše
Vykukují za vzdálených vln
Not bezdomovců
A v kráse všedního vlnobití se koupou
Jako ořechy v medové lázni
Vypečené
Vy—-
Pečeně!
V peci péče
I v peci dní
Kdy klid přeruší jen další
Prvoplánový teambuilding!

 

Sen
6 zrníček kyanidu
po ránu nalačno
na každém palci jednu kobru
v hlavě oblačno
Honička s partou přátel
pokusy nepřátel na nás
paragrafy z monster
vyčuhují jako antény
Jedna žena utekla
ale podařila se jim na ní částečná transplantace
žraloků namísto ňader
“plyšových” sykla.
Osciluji.

 

Magnetická rezonance
Rozteklý lektvar rtuti
v časoprostoru mezi očním obloukem
a očnicí, v sítnici oparu oka zbystří
(jako plivátko u zubařského křesílka)
klamná ruka a znásobí muka
sliz kovu, rtuti a litiny
bez chuti, zápachu, vidiny
dopaluje rozlitou hmotu do všech koutů
v kanystrech sváru prvků hlavy – nejde o nápady.
Chce to rady.

Pošmouhované turbulence prostřely
ubrusy beze zbytku drobečků
jen valčík šramotících nožek žádá včeličku
o jednu nevinnou partii
V domečku, kde vládne 7 trpaslíků
oslík zaklíná hrnečku vař
a Garfield smaží psy na másle
kde smějí se v záškubech synapse
ve snaze vytušit lepší konce i spojení
omdlít se nesmí
jen potrhat smíchy
vyskočit z moku míchy
a smazat jedním vpichem všechny hříchy.
I tak je třeba žít.
Zívat a vzít poslední Duracellku
vložit ji do penálu marnotratnosti zbytků
i slitků všech obav
napravit hvozdy nesmyslných chtíčů
a rozjet se do stanice radosti v ovulaci dnešního environmentalismu,
kýče i urbanismu.
Jako premiantka na útěku
ohlodat život na kost
bez pozvání vzkřísit radost
egem třetí generace
bez legrace, beze smutku, bez tváře
s tekutou modernitou v závanu větru
pleskajícího o nos i čich
podle chuti volit hřích?
Ani Bůh nemůže zvolit vše
Chyba ve tvé DNA?
Náprava transhumanismu
Nikdo není bez vady,
Jako Šemík před skokem.

Na nápady je nápadník.

 

Statek plný pecek
Všichni se chováme slušně
jsme v lajně – podle pravidel
společensko-sémantické rovnice
Diferenciály
kazí morálku
v jednom korálku
funkce iniciály
argument závislosti?
Jak zprostit viny rusovlásku?
Dáme ji do uvozovek.

 

EKG jasnozřivosti
Hostitel za hranicemi
nahoty i nadrženosti
mezi secesními ornamenty v Dobytí ráje
přes
čas
i přes čáru.

Hladovět láskou
vyprahlý kanibalismus
sežere i parybu?
Kost z třetihor?
Výlisek kyseliny mravenčí
se solnou dezinfekcí
na podhoubí z jedovatých chýší
pod mešitou samolibosti

bobule
jehličí
zasyčí
vřed
poslední kanibal
poslední výstřel
Mohykánův – se pomočil
v jedu jako bezduchý šíp
rozrazil srdeční embolii
Kalamity Jane
v tepnách obžerství
mafiánských anekdot

polední bonpari
pod skalním převisem
mezi tady a před
ani slupky nezbyly

spálil se o nic.
Lidojed.

Na kardiu.
EKG Jasnozřivosti

Chviličku.
Načítá se.
  • Ingrid Artezz

    vl. jménem Iveta Svobodová (1978, Praha), tři roky studovala na Literární akademii Josefa Škvoreckého. Aktuálně pracuje v oddělení propagace a PR nakladatelství Grada. Od konce roku 2018 působí v členské ...
    Profil

Souvisí

  • Moře nad každou střechu!
    Jen pulzem se opravy rahnoví!
    Mraky. Připlouvají bez kavyl a čidel
    Ale najdou se… kdo čekají

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 5/2019
  • Ozvěny Beat Generation
    Věra Rosí, Olga Stehlíková

    Dvě básně o Allenu Ginsbergovi v Praze

    Je máj 65
    před studentskou maškarádou
    křepči Američan, který přiletěl z Moskvy, Varšavy a Krakova
    odkud nebyl vyhoštěn
    aby přiletěl do Prahy, odkud bude vyhoštěn

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 5/2019
  • Simona Martínková-Racková

    Piš o vílách

    Otevřené kupé už není
    kupé, oproti tomu velká dcera
    je pořád dcera, a každý vůz může být lůžkový

    Beletrie – Poezie
    revue Ravt 4/2019