Sypané básně

Beletrie – Poezie
revue Ravt 2/2022

Jan Kunze

Čarodějův učeň
ve stínu vysokých hor
v temné náruči lesů
je dům
vstřícných kouzelníků

a pořád dokola
učit se
sem tam byliny
do čaje

V podkroví
v komůrce za komínem
pili jsme čaj a kávu
drolili tabák do papírků
mlčeli do mrazu

tak rozžehni oheň
v kamnech z litiny
ať všichni se zahřejí
hříšní i nevinní

Ze sbírky Hičhaikum (první a druhé vydání Sursum 2004, 2005; třetí vydání Preplex 2009).

 

Martin Poch

Přísečnice II
Jaromírovi

Sperma je průsvitné
při bližším ohledání
dokonce průhledné
jako Nizozemí

Něco za tím je – asi
nějaká slepá vývojová větev
kymácející se dalekohled
patrona, o které se neví
jestli je v těle lano
nebo vyletěla

Město v mlze
harfy na šelfu
městys v celé své kráse
rozčeřené střechy
domy do větru

Po náletu, o kterém se nemluví ani v jeskyních
ve vyhaslých očích zajiskřilo
měděně až rudě

Pijeme pu-erh
do zdí se dala plíseň
ovšem z komína se kouří
jako by se nechumelilo

(říjen 2014; ze stránek www.typlt.cz)

 

Jan Spěváček

Obsluhoval jsem Zuzanu Navarovou
jako políčil Bohumil Hrabal
na obsluhu habešského císaře,
antilopy ve velbloudovi
a ztracenou zlatou lžičku,

Tak vidím já až do věčnosti
bývalé veřejné záchodky
v Tusarově 25a v Holešovicích.

Do Čajovny Pod Stříškou
chodívalo zlaté hrdlo,
jež tiše a ladně pilo vše,
co jsem nosil na stůl –

ptačí jazýčky,
modrozelené spirálky jara
i nejbělejší pivoňky –
pod rozkvetlou sakuru.

A od té doby je mi
miska čaje písní
Zuzany Navarové.

Dan Jedlička

Na Výtoni
pod botou zachrastí
zpřelámané kosti.
nechce se uvěřit, že skočil
zrovna tady, s bídou šest pater.
ze zdi trčí kovová hlava: ikaros
s nápadnou absencí křídel.

na rohu ulice
si hipsteři s pěstěnými plnovousy
otevřeli nové bistro,
kde si můžeš objednat čaj a kávu.
ale nic tady nevoní dálkou
a od řeky nejsou slyšet čluny.

 

Radek Malý

Hrstička čaje

pět bambusových stonků
a je tu hudba
a vůně čaje

ze sbírky Haiku (Archa, 2021)

hrstička čaje, zima zimomřivá
čaj do misek a jestli dřív se stmívá
o to dřív v sobě rozsvítit

a neptat se, zda zítra vyjde slunce
a nereptat, když ne

světlo je hamižné
tma tančí na napjaté strunce

na strunce C jak luna, která couvá

ze sbírky Světloplaší (Host, 2012)

 

Pan Čaj a pan Vajíčko vedli na pískoviště svoje děti
povídali si o svých životech a děti
hloubily jamky tam, kde je písek vlhký a tmavý

Bylo polojasno
a ucpaná dálnice jim byla v tu chvíli lhostejná

ze sbírky Básně na děrné štítky

 

Lukáš Marvan

***
Tři minuty než se uvaří čaj
snad stačím všechno říct
ale spíš ne bije mi srdce
chvílemi mi bije
hlava jako měsíc se blíží k bezvědomí
kde je dech
kde jsme
průhlednou vodou plují ryby
kapři neonky
na skále někdo zapomněl dítě
dívám se
kdo ještě se objeví v tvé tváři

Ze sbírky Noční cesta denní krajinou

 

***
Prší v lese zelené šero
v korunách stromů křičí pávi
svíčky hoří jakoby tály
čaj s kouřem
větvemi padají věčné kapky
mniši a divné sny
moskyti

Ze sbírky Klášter v džungli

Chviličku.
Načítá se.

Souvisí

  • Pomalu všechny už myšlenky vaše sdružují se samy sebou s hovnem, každé druhé přirovnání vaše čerpáno je ze záchodu, jakoby záchod byl polovinou světa; a tak pomalu všechny už věci ve vás zhovnatěly, svět je vám hovno, boha samého dovedete si představit jen v podobě hovna.

    Drobná publicistika – Nezařazené
    Z čísla 14/2018
  • Lesk a bída překladatelství
    Rita Kindlerová, Helena Beguivinová, Kateřina Klabanová, Markéta Vinická, Miloslav Uličný, Zdeněk Beran, Dana Svobodová, Jiří Hrubý, Alena Morávková, Lenka Kuhar Daňhelová, Vladimír Medek, Jana Zoubková

    Anketa

    Mám několik překladatelských snů, tj. tipů na knihy, které bych rád přeložil, ale takové sny se neprozrazují. Není nic snazšího než někomu jeho sen vyfouknout. Takže se svěřím pouze s jedním snem: aby konečně někdo vydal překlad, který mi leží v šuplíku už čtvrt století.

    Drobná publicistika – Nezařazené
    Z čísla 13/2018