Jan Kunze
Čarodějův učeň
ve stínu vysokých hor
v temné náruči lesů
je dům
vstřícných kouzelníků
a pořád dokola
učit se
sem tam byliny
do čaje
V podkroví
v komůrce za komínem
pili jsme čaj a kávu
drolili tabák do papírků
mlčeli do mrazu
tak rozžehni oheň
v kamnech z litiny
ať všichni se zahřejí
hříšní i nevinní
Ze sbírky Hičhaikum (první a druhé vydání Sursum 2004, 2005; třetí vydání Preplex 2009).
Martin Poch
Přísečnice II
Jaromírovi
Sperma je průsvitné
při bližším ohledání
dokonce průhledné
jako Nizozemí
Něco za tím je – asi
nějaká slepá vývojová větev
kymácející se dalekohled
patrona, o které se neví
jestli je v těle lano
nebo vyletěla
Město v mlze
harfy na šelfu
městys v celé své kráse
rozčeřené střechy
domy do větru
Po náletu, o kterém se nemluví ani v jeskyních
ve vyhaslých očích zajiskřilo
měděně až rudě
Pijeme pu-erh
do zdí se dala plíseň
ovšem z komína se kouří
jako by se nechumelilo
(říjen 2014; ze stránek www.typlt.cz)
Jan Spěváček
Obsluhoval jsem Zuzanu Navarovou
jako políčil Bohumil Hrabal
na obsluhu habešského císaře,
antilopy ve velbloudovi
a ztracenou zlatou lžičku,
Tak vidím já až do věčnosti
bývalé veřejné záchodky
v Tusarově 25a v Holešovicích.
Do Čajovny Pod Stříškou
chodívalo zlaté hrdlo,
jež tiše a ladně pilo vše,
co jsem nosil na stůl –
ptačí jazýčky,
modrozelené spirálky jara
i nejbělejší pivoňky –
pod rozkvetlou sakuru.
A od té doby je mi
miska čaje písní
Zuzany Navarové.
Dan Jedlička
Na Výtoni
pod botou zachrastí
zpřelámané kosti.
nechce se uvěřit, že skočil
zrovna tady, s bídou šest pater.
ze zdi trčí kovová hlava: ikaros
s nápadnou absencí křídel.
na rohu ulice
si hipsteři s pěstěnými plnovousy
otevřeli nové bistro,
kde si můžeš objednat čaj a kávu.
ale nic tady nevoní dálkou
a od řeky nejsou slyšet čluny.
Radek Malý
Hrstička čaje
pět bambusových stonků
a je tu hudba
a vůně čaje
ze sbírky Haiku (Archa, 2021)
hrstička čaje, zima zimomřivá
čaj do misek a jestli dřív se stmívá
o to dřív v sobě rozsvítit
a neptat se, zda zítra vyjde slunce
a nereptat, když ne
světlo je hamižné
tma tančí na napjaté strunce
na strunce C jak luna, která couvá
ze sbírky Světloplaší (Host, 2012)
Pan Čaj a pan Vajíčko vedli na pískoviště svoje děti
povídali si o svých životech a děti
hloubily jamky tam, kde je písek vlhký a tmavý
Bylo polojasno
a ucpaná dálnice jim byla v tu chvíli lhostejná
ze sbírky Básně na děrné štítky
Lukáš Marvan
***
Tři minuty než se uvaří čaj
snad stačím všechno říct
ale spíš ne bije mi srdce
chvílemi mi bije
hlava jako měsíc se blíží k bezvědomí
kde je dech
kde jsme
průhlednou vodou plují ryby
kapři neonky
na skále někdo zapomněl dítě
dívám se
kdo ještě se objeví v tvé tváři
Ze sbírky Noční cesta denní krajinou
***
Prší v lese zelené šero
v korunách stromů křičí pávi
svíčky hoří jakoby tály
čaj s kouřem
větvemi padají věčné kapky
mniši a divné sny
moskyti
Ze sbírky Klášter v džungli
Souvisí
-
Pomalu všechny už myšlenky vaše sdružují se samy sebou s hovnem, každé druhé přirovnání vaše čerpáno je ze záchodu, jakoby záchod byl polovinou světa; a tak pomalu všechny už věci ve vás zhovnatěly, svět je vám hovno, boha samého dovedete si představit jen v podobě hovna.
-
Mám několik překladatelských snů, tj. tipů na knihy, které bych rád přeložil, ale takové sny se neprozrazují. Není nic snazšího než někomu jeho sen vyfouknout. Takže se svěřím pouze s jedním snem: aby konečně někdo vydal překlad, který mi leží v šuplíku už čtvrt století.