Jde před vámi do Galileje
Jaké ceny číše vody
skýva chleba
dřevo kámen?
Kdo přeplahočil mnoho strží
pahorků údolí a hor
ten ví
Kdo jedl z misky únavy
pil ze dna trýzně se žlučí zlomyslnosti
Ten ví
Proč bičován ukřižován Bůh a ne ďábel?
Kameny a kousky dřeva
pod chodidly na cestě do Galileje
Cena chleba lámaného
vína v krev proměněného
šlépějí směřujících
do Galileje

Zelený čtvrtek
Pane, jsme unaveni přejít Cedron
kráčet po ostrých kamenech bolesti
a vejít s Tebou do zahrady jedovatého býlí
s ostny smutku a úzkosti
Příliš unaveni
Smrt tvých tvorů
pot a krev tvých tvorů
se v korytě času mísí s Tvou
V dusivé temnotě děsu
necháváš přesto prošlehnout
plamen vůle Otce

Velkopáteční Golgota
Mezi nebem a zemí Ukřižovaný
Podivnost spásy
pokryteckými zabedněnci obžalovaný
Takto povýšen přesto přitáhne masy
v bláznovství kříže výhra moc všech ran zajizvení
Izrael nepoznal den svého navštívení

Mezi nebem a zemí Ukřižovaný
Podivnost spásy
těmi ne z pravdy znevažovaný
nezvolí si ho všechny hlasy
pod křížem ti nejvěrnější stojí nepadají
uslyšeli zavolání v cestě za ním neváhají

Mezi nebem a zemí Ukřižovaný
temnota a ticho smrti
Boží odpověď – Obětovaný
nevítězí dle lidské chuti
hodné Boha – účast v zániku dar nového oživení
Poznat a žít dny svého navštívení

Bílá sobota
V pecce semínku
už obsažen strom
v noci už den
V mrtvu smutnu
něco se tvoří
něco zraje
k životu
Zástupy katechumenů
jdou vstříc Slunci

Zmrtvýchvstání
Planety zrychlily svůj oběh
řeky se vracely zpět ke svým pramenům
prostor se napřímil
z kráteru nebytí vyšlehl oheň věčnosti
Země se zachvěla
posunula ve svých základech
to ráno
kdy kámen hrobní odvalen
Spárům neúprosného dravce smrti
vyrvána oběť
neúprosný zoban smrti přemožen
silou nezemskou

1Kor 15,14
„Nevstal-li Kristus, marná je vaše víra.“

Kristus
Vzdálený hukot sil
a přece tak blízký
Jméno nesené vichřicí Ducha
pevně zakořeněné v zemi
pročišťuje houštiny zla
Jméno tak daleké
a přece blízké
Perutě unášející
živoucí ulitu Země
jiskřivými hlubinami vesmíru
Perutě rozprostřené od pólu k pólu
Perutě přibité
Údery spásných krůpějí
bičují poušť dokud nerozkvete
Prameny svých vod Dárče jasu
ze zřídel nepomíjejících neviditelných
zavlaž kraj ten
zavlaž svět ten

Na emauzské cestě
Zůstaň s námi ,Pane, když bloudíme,
zůstaň, když za Tebou jít se bojíme,
neodcházej, když zlo nenávist z nás ždímá,
neodcházej, když ohniště lásky jen dýmá.

Jdeš s námi jako věrný druh,
život už není bezvýchodný kruh,
vertikála přetíná horizontálu, naše srdce hoří,
smysluplnost val beznaděje a marnosti boří.

Ze sbírek S příchutí země (Alfa – Omega, 2000) a V síti rybáře (Matice cyrilometodějská, Olomouc 2018)