Fotopast

Dřív nebo později se téměř vše
zachytí ve tvé fotopasti:

Bigfoot, Nessie
Halleyova kometa a Schrödingerova kočka
Duch rytíře s hlavou
pod paždí
Pallas Athena, nahá po koupeli
Jákob a anděl
propleteni v milostném zápase –

Jen to, co hledáš
nač celý život čekáš
pro co nemáš jméno
o čem ani nevíš,
zda to existuje –

To se neukáže
příliš plaché příliš chytré
příliš malé příliš velké příliš vzdálené

příliš – až se tají dech –
blízké

Pohled

Bůh je mi dnes tak nablízku –
Cítím jeho pohled –
celý den mě následuje
ale jen zpovzdálí – jen plaše –
Když se dám do pohybu, pohybuje se také
když se zastavím, zastaví se –
neohlížím se
ale cítím:
Dívá se na mě
jako liška, která
zabloudila ve velkoměstě –
Jakoby byl osamělý a vyhledával
mou společnost –
Nechci ho zaplašit –
Koupím si noviny
a loudám se podél řeky –
Cítím jeho velký temný pohled
přesně na zátylku –
Mám se otočit
velmi pomalu
a nastavit mu ruku
jako raněnému zvířeti – ?
Ale nějak se bojím –
Jdu zkrátka dál
přes most
kolem muzea – stále dál
až přestanu vnímat
jeho pohled

Poezie

Můžeš cestovat ve slovech –
Nastoupíš do nich jako slepý do vlaku –
Tvé čelo na vibrujícím skle
přejíždíš kopce zelené louky
spící šedá města na pobřeží
která nevidíš –

Nějaký hlas říká:
Tam je moře!

Čínská zeď

Dokud pochybnost nejiskří
v neexistujícím srdci šálku císaře
stačí jako zeď jedno slovo –

Jakmile pochybnost zajiskří
v neexistujícím srdci šálku císaře
jsou všechny zdi už zbořeny –

v každém zrcadle vidí císař
škleb barbara

Příběh na dobrou noc

Když na začátku bitvy na řece Somme
explodovaly velké miny
třásla se celá Evropa –

Od toho třesku cinkal porcelán až v Londýně –

To vyprávím svému šálku
když ho myji
a něžně utírám –

Držím ho proti světlu jako syrové vejce –

Jeho dnem prosvítá
nasezený obličej – Číňanka –

Co je to v jejím buddhovském úsměvu –
žilka? Prasklina ve skořápce tenká jako vlas?

která se mimochodem táhne
přes okraj šálku

vzhůru po stěně
napříč stropem

ven do tmy
a kdoví, kam

S ovocem v papírovém sáčku za deště

Najednou
rozmočený
teplými kapkami deště

se papír
stává
hladkou nahou
kůží

pod rukama cítím
tvary ovoce

zděšen
tou spoustou nečekané
něhy

© Ludwig Steinherr

přeložila Klára Hůrková

Ukázky básní ze sbírek:

Fotopast in: Die weißen Freuden des Yeti. Allitera, München, 2020.
Pohled, Poezie, Čínská zeď in: Engel in freier Wildbahn. Allitera, München, 2019.
Příběh na dobrou noc in: Nachtgeschichte für eine Teetasse. Allitera, München, 2014.
S ovocem v papírovém sáčku za deště in: Das Mädchen Der Maler Ich. Allitera, München, 2012.