Silou psů
modlím se / k muži / co bydlí o patro výš
modlím se / k muži / co bydlí o patro výš
naskicovat mapu
cíl označit křížem
namísto legendy
inventář k přežití
a potom po stopě
jak lovci v červené
patami do slabin
tesákem pod žebra
přečkat noc
na ničem jiném nezáleží
infinitivem ubránit
podíly na zisku
pádem odzbrojit samotu
když budeš chtít
založíš novou dynastii
v imanentním modu
to znamená
že svého syna připravíš
na válku
a kdo ví
třeba právě tím bude
spasena zem
narodil se
a všichni věděli
co je zač
ledová tvář
v šatně
třírohý klobouk
když v pravý čas
dospěl
na ono místo
byl to pořád on
zakotvený
v mrazu
v očích
černý příval
bez konce
jsou dva
jeden pro časy míru
druhý v dobách války
oba němí
žijí spolu u mě doma
doprovázejí mě do práce
z práce
spoléhám na ně
na trampu světem
každé ráno vídávám v zrcadle
černý knírek
a kamennou tvář
prý umí křísit mrtvé
když jsem ale v koncích
a labyrint kolem se hroutí
stejně padám na kolena
a modlím se
k muži
co bydlí o patro výš
v hodinách ve věži
s kloboukem
ze slámy
odrané sosny
odrané mraky
odraný ty
a v tobě čas
sypký jako přechozená
chřipka
uděláš stojku
z vlasů vytřepeš
hrst lupů
a sny o sněhu
necháš
zcepenět
Mám oči k ničemu a zmuchlaný kráter po tepnách, / tkaničky bez bot a sežvýkané boty bez nohou.
Geografie může být vždycky povolná, / ale realitky už vědí, kudy vést dělicí čáru.
svět ten je v kýblu kýbl ztrácí hmotnost svět je náhle / sám přetěžký