Cesta vody

Nebe na Zemi
nabírám do svých dlaní
proměny vody

fouká
do papírové loďky
na mokré dlani

dlaň je řeka
s vyschlým korytem

do řeky spadl kaštan
chvíli se brouzdal po dně
a pak utonul
mezi dvěma kameny

kameny na hrázi
si šeptají
o těch, co sedávají u břehu

most
jako ústa s vypadanými zuby
požírá proudy
myšlenek zahozených do vody

věž
zná tajemství
zapletená do korun stromů

ptáci na ni vrhají
své stíny ~
ponořená do pustiny

na kmeni odpočívají
ploštice ~
červená znaménka
v souhvězdí labutě

čistá voda spí…
vánek jí
průzračné prameny čechrá
loděmi listů dubových

skrze dutiny stromů
proudí síla k nebesům
kořeny objímají zemi
a já čerpám z ní

cítím vibrace
jemné chvění
praskají pupeny
uvnitř nás…

čistá voda spí

Rytmus deště

vůně soumraku ~
ve vzduchu poletují
květy jabloně

vrbová větev
jak blesk z nebe rozčísla
vodní hladinu

ten rytmus Ze-mě
bubnuje dlaní světla
do přediva snů

jak ranní mlha
mraky dýmu z ohniště
prostupují sad

divoký vítr
rozprašuje po Zemi
černé myšlenky

dešťové kapky
omývají skrytou tvář ~
obrať se k nebi

točím se ve větru
po vzoru korouhve
sleduji směr
od někoho k nikomu
od ničeho k něčemu
snažím se hnout
nepopsatelné

nadechuji vůni ohně
vydechuji světlo do mlhy
cítím hřejivé doteky
snažím se zachytit
neuchopitelné