Rovnoběžkami jako tabulkami excelu
Napiš článek
10 tipů, abych vydržela
Napiš článek
10 tipů, abych vydržela
Dívky v umyvadle
Dvě s cigaretou
zapomínají snáz
s horkou vodou a velkým umyvadlem
do kterého si sednou
na ženách
je krásně vyleštěné zrcadlo
které visí na slovech
neznáš je, jen z doslechu
na ženách
se utírá každá kapka vody
aby nikdo neuklouznul
dokonalost, dokonalost, dokonalost
na ženách
pořád ještě najdeš přízraky
když dávají na sebe svůj
make-down
po propité noci
lázně na veřejných toaletách
s vodou a cigaretou
na ženách
pořád vidím nápisy jako:
MILUJU
ŽIVOT JE NA HOVNO
KRÁSNÁ JSI NAHÁ
a ani tisíc spláchnutí
to ze mě nesundá
—
Napiš článek
10 tipů, abych vydržela
nohy na dně, na krok nedorostou
a ruce k uším lepí
neslyším vaz jak láme ve váze
přes okraj plátek po plátku
rok po roku padám
a zařízlý stonek
ztrácí délku
rok po roku
nevydržím
ani den.
—
Vesmír se v tobě rozrůstá
černá a další hmoty
tancující raci
rozpínání obratníku kozoroha
procházíš se rovnoběžkami
jako tabulkami excelu
na nultém poledníku
atakují tě teplotní rozdíly
které v domě pod vládou termostatu
nepocítíš.
Vesmír
bují i v tobě
jako báseň
napsaná autokorektem.
—
Les stromem prošel
dav člověkem
kořeny kořenem
nohy zaryté v hlíně
ruce zapršené
spálené sluncem
zmámené větrem
hmatají dotek
Les stromem prošel
a já se tě ptám
sdílel bys to
s jiným titulkem?
—
Je to hra
kterou dítě prožívá v sobě
zatímco krmí panenku
obléká ji a vozí autem domů
Je to přesně to,
co máš v hlavě,
zatím co strom padá, maluješ zdi
a pracuješ, pracuješ a pracuješ,
aby to co máš v hlavě
mělo mimo tebe
alespoň přibližnou podobu
Ten svůj chci hrát denně
bez panenky, bez domečku
bez plastového jídla
bez všeho přibližného
hrát si na absurdní
pohyby v prostoru
smrtelně vážně
ve slově chtěla jsou těla / ale proč vlastně když si pak stejně přeju / aby mě šukal jako ty