Čína, Čína, samá Čína. S čínskými tématy se roztrhl pytel a je dobré si v tomto ohledu nemyslet, že „všechno se nějak vyřeší“. Dost možná se to už řeší a my o tom ani nevíme. Kauza Huawei, šéf českých komunistů Vojtěch Filip v Číně nastoluje světový mír, digitální diktatura a bodování lidí, které známe ze seriálu Black Mirror, pronásledování národnostních a náboženských menšin, rozprodávání orgánů a tak dále.

K tomu je třeba přidat dva příběhy, jejichž happy ending na sebe stále nechává čekat, a jak už to tak v Číně bývá, jsou zahaleny tajemstvím.

Když do Googlu zadáte heslo Čchen-tu (Chengdu), vyvalí se na vás mimo jiné obrázky pandy. Dozvíte se, že se jedná o hlavní město provincie S’-čchuan neboli Sečuan. Nachází se tam mimo jiné Institut pro chov pandy velké, buddhistický klášter Wen-šu, park s chýší básníka Tu Fu, kde v 8. století nějakou dobu pobýval. Na začátku prosince 2018 zde došlo v neděli večer během mše k razii do nejvýznamnějšího křesťanského kostela současné Číny. Kazatel a básník Wang I a jeho manželka Ťiang Žung byli uvězněni „za organizování podvratné činnosti“ a od té doby se o nich nic neví. Kromě toho bylo vzato do vazby i dalších 25 členů církve, tajná policie zasáhla také do jejich osobní komunikace v rámci služby WeChat. Byly zkonfiskovány knihy v kostele; kostel a školy, které provozoval, prohlášeny za nezákonné.

Básník a kazatel Wang I konvertoval ke křesťanství roku 2005, je také významným blogerem – publikoval na platformě weibo, která je jakousi čínskou paralelou k Twitteru. Tam se vyjadřoval ke křesťanským tématům a roli spirituality v životě všeobecně.

Světoznámý čínský exulant a spisovatel Liao I-wu, jehož s knězem pojí dvacetileté přátelství, k této události vydal prohlášení, které podpořili američtí sinologové, spisovatelka Herta Müller nebo prezident berlínského Literárního festivalu Ulrich Schreiber. Uvádí v něm mimo jiné to, že otec kněze si chtěl najmout právníka, ten byl však krátce po setkání vyslýchán a zbaven nároku vězněného kazatele právně zastupovat. I-wu ve svém prohlášení vícekrát upozorňuje na to, že Wang trpí dnou a pokud nedostane včas své léky, je jeho zdravotní stav v ohrožení.

Druhý případ, na který chci upozornit, není tak černobílý. A ví se o něm toho ještě méně. Otázkou také je, zda se má bojovat za tzv. dvojité agenty. Jedná se o čínského diplomata (nelze ovšem dohledat, zda diplomatem skutečně byl) a autora špionážních románů Janga Cheng-ťüna. I po něm se slehla zem. Telefonicky mi to sdělil už v lednu, tedy krátce po jeho uvěznění, básník Vít Kremlička s tím, že „musíme něco dělat“. Zeptala jsem se ho, zda si ho pořádně „prověřil“ (ano, i já kádruju), že to může být „nějakej agent“. Vítek mi řekl, že Jang Cheng-ťün je občanem Austrálie a do Číny asi jel jen na výlet a že bez ohledu na cokoli, nemají právo ho takhle zabásnout. A tady se nám to celé šmodrchá: kdo má na co právo? Na co má Čína vlastně právo? Na to, na co si udělá zákony? Co nějaká univerzální práva? Třeba právo „jen tak nezmizet“?

Informace, které vám jako hobbysinoložka mohu poskytnout, jsou tyto: Jang Cheng-ťün se narodil roku 1965 v provincii Chu-pej, studoval v Šanghaji na Univerzitě Fu-tan, poté pracoval pro Ministerstvo zahraničních věcí v Pekingu jako diplomat. Později byl manažerem čínské společnosti v Hongkongu. Následně pracoval v USA v think tanku Atlantická rada. Poté žil v Austrálii, kde získal i občanství, zároveň si však ponechal občanství Čínské lidové republiky. Jeho prvotina Fatální slabost napsaná pod pseudonymem Wei Ši a zveřejněná v čínštině na internetu vypráví autobiografický příběh americko-čínského dvojitého agenta, který nepracuje ani pro jednu stranu, ale pouze ve svých vlastních zájmech. Cheng-ťün byl až do svého zmizení velmi aktivní jako bloger, což je v současné Číně jediná možnost, jak upozorňovat na korupční kauzy a další problémy.

Už v roce 2011 došlo ke zmizení tohoto muže, Austrálie volala po vyjasnění případu. Cheng-ťün byl zatčen na letišti v Kuang-čou. Komentátoři se domnívali, že se jedná o další stíhání v rámci jasmínové revoluce, Cheng-ťün však celou událost posléze vysvětlil jako nedorozumění: prý mu nebylo dobře (demonstrativní zakašlání) a vybil se mu mobil, takže světu nemohl dát vědět, co s ním je. Jinak se nic nestalo. Dále zdůraznil, že jeho manželka i děti jsou doma v Austrálii, ale jeho „práce je v Číně, pracuji pro demokracii v Číně, přesto Austrálie stála za mnou“. Za demokracii v Číně se ale bojuje různě.

V roce 2014 pak nezávislá čínská média udivila zpráva, že se Cheng-ťün stal předsedou čínské „soft power group“ International New Media Co-operation Organisation. V prosinci roku 2018 cestoval z New Yorku do Číny, protože potřeboval vyřídit pasy sobě i svojí rodině. Poslední dva roky totiž pracoval jako hostující profesor na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. Přestože jej dle Sydney Morning Herald přátelé varovali, že tato cesta pro něj může být nebezpečná. Po příletu do Kuang-čou, kde měl s manželkou a dcerou pokračovat v letu do Šanghaje, byl po dvanáctihodinovém letu zajat. Manželka s dcerou později odletěly do Šanghaje a dosud nemají o manželovi žádné informace. Na mysl se mi dere název Cheng-ťünova románu: Fatální slabost.

Před několika dny jsem v České televizi zachytila ještě tuto reportáž, exkluzivní sdělení zpravodajky Barbory Šámalové k současnému novinářskému působení v Číně. A při konzultování přepisu některých čínských jmen s profesorkou Lomovou jsem se hned dozvěděla další novinky ze země roztomilých pand: v čínském převýchovném táboře, kde panují děsivé podmínky, zemřel ujgurský zpěvák a hudebník Abdurehim Heyit. Byl vězněn kvůli svým písním. Pronásledování menšin v Číně, snaha o výchovu „nového člověka“ a obchodování s orgány jejich příslušníků je něco, co svět musí důrazně odmítnout. Dle posledních informací není jisté, zda zpěvák opravdu zemřel. Den poté, co Turecko zaujalo radikální postavení k čínským převýchovným táborům, se totiž objevilo video s Abdurehem Heyitem. O jeho pravosti však panují dohady.

Končím citátem Bertolta Brechta:

„Pas je nejvzácnější součástí člověka. Nevzniká tak jednoduchým způsobem jako člověk. Člověk může vzniknout všude, tím nejlehkomyslnějším způsobem a bez rozumného důvodu, ale pas nikdy. Zato když je dobrý, tak je uznáván, zatímco člověk může být jakkoli dobrý a stejně není uznáván.“

P.S. Součástí prohlášení Liaa I-wua byla i báseň Wanga I, kterou bych tu ráda uvedla. Jméno překladatele bohužel nebylo uvedeno:

In this Age, You Must Write a Poem that Borders on Criminal

In this age, you must write a poem that borders on criminal.
A line of Chinese characters may overthrow a state.
A sonnet may overthrow fourteen states.

At a secret masquerade, let those who recognize you
Identify you. Those who don’t recognize you do so even less.

In this age, you must make leaders fear a poem.
A metaphor is a nuclear bomb.
The singer doesn’t know a page of absurd words are tears of a subjugated nation.

On the worst days, a massive sea swell strikes.
Death becomes a prisoner, detained by water.

Who is not related to a political prisoner? Who is not the widow of a ghost?
In this age, when you recite a poem, you become suspect of crime.
If you don’t recite, they’ll recite you.

In this age, the blind stammer to themselves.
Holy, holy, holy. The blind ask the deaf, have you seen?

In this age, you must write a poem that borders on criminal.
Pay respect to those suspected of this crime.

June 5, 2015, at night