Tereza Semotamová

Pádlo: Den vězněných spisovatelů

Celosvětové sdružení spisovatelů PEN každoročně upozorňuje na 5 vybraných případů, které chce více zviditelnit. Tentokrát jsou jimi ukrajinský filmař Oleg Sencov, eritrejský spisovatel Dawit Isaak, egyptský spisovatel a aktivista Wael Abbas, bangladéšský fotograf Šahidul Alam a již zesnulá mexická novinářka Miroslava Breach Velducea.

Esejistika – Úvaha
revue Ravt 18/2018

15. listopadu je Dnem vězněných spisovatelů. Celosvětové sdružení spisovatelů PEN každoročně upozorňuje na 5 vybraných případů, které chce více zviditelnit. Tentokrát jsou jimi ukrajinský filmař Oleg Sencov, eritrejský spisovatel Dawit Isaak, egyptský spisovatel a aktivista Wael Abbas, bangladéšský fotograf Šahidul Alam a již zesnulá mexická novinářka Miroslava Breach Velducea.

O Sencovovi jsem na tomto místa psala tolikrát, že se už nebudu opakovat. Nové zprávy o něm nemáme, pouze to, že se mu po ukončení hladovky daří dobře.

Eritrejský novinář a spisovatel Dawit Isaak se narodil roku 1964. Roku 1987 odešel do Švédska, kde získal občanství. Roku 1992, kdy Eritrea získala nezávislost, se vrátil do rodné země a stal se reportérem nezávislých novin Setit. Ty později spoluvlastnil. Roku 2001 byl zatčen, zároveň bylo zatčeno deset dalších novinářů a jedenáct vysoce postavených politiků – pravděpodobně v souvislosti s kritikou režimu prezidenta Isayase Afeworkiho. V roce 2005 byl Isaak propuštěn, ovšem pouze za účelem návštěvy lékaře, po dvou dnech byl opět uvězněn. Nepomáhá apelování mezinárodních organizací ani fakt, že Isaak je občanem Švédska. Některé zdroje informovaly o tom, že je možné, že Isaak je mrtvý. Ovšem oficiální eritrejské úřady se k otázce odmítají vyjádřit. Dále neexistují oficiální informace o tom, za co a na jak dlouho byl Isaak odsouzen. Hrozí, že jeho případ bude zcela zapomenut.

Dalším případem, na který chce PEN klub tento rok upozornit, je případ egyptského spisovatele a politického aktivisty Waela Abbase. Na svůj účet na serveru YouTube umístil stovku videozáznamů, svědčících o mučení vězňů, brutalitě policie, potlačování demonstrací, tichých protestech a manipulaci volebních výsledků. Tyto záznamy jsou ovšem již nedostupné, správci serveru totiž jeho účet zrušili. V květnu roku 2018 do jeho domu vnikla ozbrojená policie a zatkla ho. Byl nařčen z členství v teroristické skupině a uskutečňování jejích cílů, šíření lživých zpráv a používání internetu k propagování ideologie teroristické skupiny. Abbasovi je nadále prodlužován pobyt ve vazbě.

Šahidul Alam je bangladéšský fotoreportér a sociální aktivista, nositel mnoha mezinárodních ocenění za svoji fotografickou tvorbu. Nejdříve vystudoval a vyučoval chemii v Londýně, později se vrátil do rodné Dháky. Fotografování se věnoval více než čtyřicet let a jeho fotografie otiskovala různá světová média. Roku 1989 založil v Dháce Drik Picture Library a South Asian Media Academy, učil fotit stovky novinářů. V srpnu roku 2018 byl Alam zatčen – stalo se to krátce poté, co dal rozhovor televizi Al Jazeera a na Facebooku zveřejnil svůj názor na násilné potírání občanských protestů týkajících se bezpečnosti na bangladéšských silnicích. Bangladéšská veřejnost se tehdy vzbouřila poté, co v Dháce zemřeli dva chlapci. Srazil je autobus, který řídil řidič bez řidičského průkazu. Nešlo však pouze o bezpečnost v silnicích, ale všeobecnou atmosféru rozhořčení nad korupcí vlády. Případ ve světě vyvolal velkou vlnu pobouření a solidarity, bylo apelováno na bangladéšské autority včetně premiéry, vlády a velvyslanců. Alam však nadále zůstává ve vězení.

Mexická novinářka Miroslava Breach Velducea byla zavražděna 23. března roku 2017. Bylo jí 54 let a svoji bezmála dvacetiletou kariéru strávila investigativní prací. Toho dne v sedm hodin ráno novinářka ve městě Chihuahua vyjela autem z domu, aby odvezla syna do školy, a byla postřelena. Syn Carlos nebyl zraněn, Miroslava Breach Velducea zemřela cestou do nemocnice. K vraždě došlo týden po zavraždění mexického novináře Ricarda Monlui Cabrery a několik týdnů po zavraždění Cecilia Pinedy Birta. Pouze v roce 2017 bylo v Mexiku zavražděno 106 novinářů, což jsou alarmující čísla, která na bezpečnost novinářské profese v této zemi vrhají velmi špatné slovo. Vzhledem k tomu, že vyšetřování těchto případů probíhá velmi liknavě, veřejnost se po dnech smrti Miroslavy Velducey Breach vzbouřila a konaly se veřejné protesty.

Mimochodem nedávno došlo na tiskové konferenci v Bílém domě k potyčce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a novinářem CNN Jimem Acostou. Acosta byl nazván „hrubou hroznou osobou“ a byla mu odebrána akreditace na prezidentské akce v Bílém domě. Takové je zacházení jednoho z nejmocnějších vládců světa s novináři. No a chování Andreje Babiše k novinářům nemusím popisovat – investigativní žurnalismus je pro něj hyenismus. Pokud je co odhalovat, je otázkou, kdo je vlastně hyenou? Ten, kdo odhaluje, nebo ten, kdo zosnoval to, co je třeba odhalit?

Je ale i pár důvodů se radovat. Před rokem PEN upozorňoval na pět případů, ve třech z nich během roku přece jen došlo ke zvratu. Palestinská básnířka Dareen Tatour byla původně odsouzena k 5 měsícům vězení za zveřejnění básně o odporu proti okupaci. „Nedomnívám se, že napsání básně – přestože kritizuje izraelskou vládu – je zločin,“ uvedla její právnička Gaby Lasky. Dareen Tatour nakonec byla propuštěna dříve a je na svobodě. Dle jejích slov ji v tvorbě nic nezastaví.

Vězení opustila i vietnamská blogerka Matka Houby.

Propuštěn byl i Ramón Esono Ebalé z Rovníkové Guineje, karikaturista píšící a publikující pod pseudonymem „Jamon y Queso“ („Šunka a sýr“), má vlastní blog a vydal komiks, jehož hlavní hrdina je nápadně podobný prezidentovi jeho země Obiangovi. Ve svých karikaturách mnohdy upozorňoval na sociální nerovnosti v zemi a také na porušování lidských práv. Ramón žil léta mimo svoji vlast, v Paraguayi a později se svojí ženou a dcerou v El Salvadoru. Do rodné země jel proto, že mu na konzulátě v Madridu bylo sděleno, že kvůli prodloužení pasu musí jet zpátky do vlasti. Po více než pěti měsících byl z vězení propuštěn – aniž by se dozvěděl, za co byl vlastně vězněn. Poté 3 měsíce čekal, než mu budou vydány dokumenty, aby ze země mohl odcestovat do El Salvadoru. Právě jeho případ a velká solidarita mezi kreslíři a jinými po celém světě dokazuje, že má smysl za vězněné bojovat. Každý samozřejmě bojuje v rámci svých možností. Základ je, že o těchto případech vůbec víme.

Chviličku.
Načítá se.
  • Tereza Semotamová

    Pochází z moravské vesnice Spešov. Vystudovala dramaturgii a scenáristiku na JAMU, německý jazyk a literaturu na FF MU, má taky doktorát. Pracuje v jádu a učí číst. Napsala desítku rozhlasových ...
    Profil

Souvisí

  • Pomalu všechny už myšlenky vaše sdružují se samy sebou s hovnem, každé druhé přirovnání vaše čerpáno je ze záchodu, jakoby záchod byl polovinou světa; a tak pomalu všechny už věci ve vás zhovnatěly, svět je vám hovno, boha samého dovedete si představit jen v podobě hovna.

    Drobná publicistika – Nezařazené
    Z čísla 14/2018
  • Lesk a bída překladatelství
    Rita Kindlerová, Helena Beguivinová, Kateřina Klabanová, Markéta Vinická, Miloslav Uličný, Zdeněk Beran, Dana Svobodová, Jiří Hrubý, Alena Morávková, Lenka Kuhar Daňhelová, Vladimír Medek, Jana Zoubková

    Anketa

    Mám několik překladatelských snů, tj. tipů na knihy, které bych rád přeložil, ale takové sny se neprozrazují. Není nic snazšího než někomu jeho sen vyfouknout. Takže se svěřím pouze s jedním snem: aby konečně někdo vydal překlad, který mi leží v šuplíku už čtvrt století.

    Drobná publicistika – Nezařazené
    Z čísla 13/2018