***
Unikáš mi jako myšlenka
ztrácíš se v husté mlze
pořád tě někde hledám
a pozoruju tvé vyhaslé
dětinské oči
Už si s tebou
nikdy nepopovídám
o fuchsiích a oleandrech
Už mě nikdy
doopravdy neuvidíš
Jsem znovu ztracená v samoobsluze
mezi cizími lidmi
Teď už mě ale
tvoje teplá ruka nezachrání
Mami, kde jsi?
Mami, kde jsi?
Mami?
***
Donesla jsem ti lupiny
aby ses rozpomněla
že růstávaly
na Dolní zahradě
Nevzpomněla sis na nic
a pak ses skácela
na cestě k posteli
Udržujeme maminky při životě
jak květiny ve váze
Měníme jim vodu
přestože víme
jak je to zbytečné
***
V prachu na podlaze
vyrývám do špíny
verše které nejsou
dostatečně vznešené
Adorace na Bílou sobotu
Dneska jsem adorovala
s ptáčkem u Božího hrobu
Svobodně poletoval prostorem chrámu
Ten by se nebál
zalézt si až k Tobě
Leželi bychom vedle Tebe
a zahřívali Tvé chladné tělo
Třeba bychom znovu rozezvučeli
Tvé mrtvé srdce
***
Chtěla bych ještě jednou
vidět tě vstávat
v pět hodin ráno
přijít za tebou na zahradu
hledat tě sehnutou nad záhonem
Dát si s tebou zelený čaj
a zažít tu nejkrásnější hodinu
kdy ještě všichni spí
Motýlí křídlo
P. Petru Balátovi
Dostala jsem darem
motýlí křídlo
Tak krásný dárek
věru nikdy
jsem nedostala
Křidélko babočky kopřivové
z kostela blahoslavené Juliány
kde na varhanách
něžně si na něj sedal prach
Juliáno oslavená
oroduj za nás
***
Dnes mi v dlaních
umíral ptáček
čekala jsem na duši
až odletí
Nechala jsem tě pozdravovat
táto
Ptáček ti zazpívá
v rajské zahradě
že mi chybíš
***
Lucka vaří
já viju kytky
a Maruška plete ponožky
Vyplňujeme čas
Nevyhodíš nás, Pane
až budeme stát před Tebou
jen s kusem žvance, kyticí
a v ponožkách
a budeme se ptát
Smíme?
Maminka
Nebude už jiné maminky
a proto mami
přijímám tě takovou
jakou jsi
S poztrácenými vzpomínkami
s vytřeštěnýma očima
s obavami, že tu hodinu budeš sama
i se starostmi o své zásoby
Přijímám a děkuju
že ještě zítra
tě budu moct uložit
a opakovat dokola
stejné věty
„Chůvičku máš zapnutou
a v kuchyni bude svítit světýlko.“
„Ráno se zase uvidíme.“
„Uvidíme, mami.“
Doufám
Souvisí
-
marně vymačkáváme citrony na pomníky
v naději, že živiny oživí žulu -
Milenci jsou jako zvěř – jako včely
nemůžou žít bez nápoje lásky (love drink) květů.
Ústy, neurvale jako rozkazy, jež obnažují zuby, se jich zmocňují.
Až opadávají okvětní plátky –
slivoní, které jsou lačné po včelách. -
Lásku svého života viděl. Stála jak holubice mezi sviněmi a zvolna kouřila. Říkal si: Kdyby mě znala, možná by mně odpustila zločin světa.