Milé čtenářky, milí čtenáři Ravtu, vítejte u prvního podzimního čísla roku 2023. Podzim přichází ve věku klimatických změn pomaleji, přes velké překážky extrémního počasí. Předpokládaná introspektivní nálada se ještě kdesi courá, až když večer padne tma, vstupujeme do ní snáze. A bude to třeba: naše setkání tentokrát chce být intimní.

Téma Intimita – v našem případě intimita v literatuře – je hluboké, rozlehlé, i vysoké. Toto je dobré si uvědomit hned na začátku čtení. Intimní není banální. Zacházíme s křehkými tématy, ano, vstupujeme do velké blízkosti s autory i s jejich texty, ano. Jakkoliv se však může zdát, že vycházet ze sebe je jaksi to základní, to, co by mohl dokázat každý, jde o to, co se s matérií osobního stane. Bude-li jen přehledně uspořádána nebo použita jako molo k čemusi podstatnějšímu, pro co se vyplatí tápat přes hlubiny a místa temného. Hmatání po podstatě.

Intimita v šíři svého území sahá od intimity osobní k intimitě spatřené a od individuální ke kolektivní. Co si smíme dovolit zapsat? Jak být přesní, ale ne krutí? Co už příliš odhaluje, a tedy ubližuje? A kdy se míchaná vajíčka stanou obrazem světa?

Ne náhodou se páteří tohoto čísla stal rozhovor s básnířkou Julianou Sokolovou, která vydává po desetileté pauze novou knihu nazvanou Domáce práce. Kniha se jasně vysmeká označení „básnická sbírka“, což bude patrné z rozhovoru, ve kterém (radostně!) předbíháme její říjnový křest. Dočtete se, že básnířka zpracovává domácí situace do podoby mýtu, že obnažuje téma (s)tvoření světa v prostoru rodiny, koupelny či nočního věšení prádla… Čtěte a nechte se rozechvět nervním čekáním na fyzickou podobu knihy.

Také anketa čísla nabízí hlubší zamyšlení nad nesnadnými otázkami. Jsme si vědomi, že Ravt v anketách běžně žádá od autorek a autorů velkou otevřenost; v tématu intimity nebylo možné od toho ustoupit – byla by to také velká škoda. Za ochotu a odvahu odpovídat děkujeme Mirce Ábelové, Dominiku Bártovi, Kamilu Bouškovi, Renatě Bulvové, Lence Kuhar Daňhelové, Miloši Doležalovi, Martinu Kyšperskému a Ladislavu Zedníkovi.

Číslo by nebylo kompletní bez autorských příspěvků. Kromě v rozhovoru avizované ukázky z knihy Domáce práce Juliany Sokolové rádi představujeme nové básně Žanety Lichtenbergové a Anny Štičkové. Každá z autorek zpracovává intimitu jinak, ve všech případech je opora v osobním příběhu východiskem k obecnějšímu pozorování a zkoumání. Platí, že bez intimního vkladu nebylo by dílo, to ho však ve výsledku vždy přesahuje. Literární zpracování otevírá prostor interakce se čtenářem či čtenářkou. Jejich vlastní příběh bude v textu nacházet oporu nebo naopak konfrontaci. Básně jsou tak prostorem změny.

Ravt s tématem Intimita se ukázal být náročným oříškem. Téma jsme otevřeli a nevyčerpali, samozřejmě. Ale co se skrze texty v čísle ukazuje je pozoruhodné a vzrušující. Nebojme se intimního.