Milé čtenářky, milí čtenáři, otevíráte Ravt věnovaný tentokrát tématu, které je naprosto zásadní pro literární prostor, ačkoliv není o slovech a jejich účinku, spíše, hmmm, o slovech a jejich obrazech, o slovech a jejich uspořádání do objektů knih.
Může takové téma, téma knižní grafiky, smysluplně zpracovat literární magazín? Na řečnickou otázku bez zdržování odpovězme: může, ale výrazně pokorně. Především tedy s jistotou, že nemůže nic tvrdit či ambiciózně shrnovat. S tím však lze pracovat. Ravt věnovaný knižní grafice, v širším smyslu kráse knihy, berte tedy jako zvědavé nahlížení, především jako kladení otázek a napjaté naslouchání. Takový totiž obsah pátého čísla roku 2023 opravdu je: samé otázky. Nemýlíme-li se, více rozhovorů v jednom čísle Ravtu jste dosud nečetli.
V rozhovoru s tajemnicí soutěže Nejkrásnější české knihy roku (NČKR), Eliškou Boumovou, se dozvíte, jak a proč soutěž funguje, jaké možnosti mají oceněné knihy a proč je technická, resp. polygrafická kvalita knihy první hranicí, kterou každá přihlášená kniha musí každopádně překonat, aby se dostala do ruky výtvarné porotě.
Nebylo by ovšem správné nedat prostor také zástupci porotců aktuálního ročníku soutěže, jejíž vítězové budou vyhlášeni již 29. května. O svém pohledu na hodnocení i krásu knih zaujatě promluvil grafický designér a pedagog Bohumil Vašák, člen letošní výtvarné komise.
Důležité je také upozornit na velmi nesamozřejmé dílo Knihy a typografie typografa Martina T. Peciny. Kniha esejů, praktických informací i osobních zkušeností oceňovaného knižního designéra poprvé vyšla již v roce 2011, zajímáme se tedy o autorův pohled na ni s odstupem let.
Chtěli jsme také položit zvídavé otázky těm, kteří se v současné době věnují grafické úpravě edic poezie: tomu tak vzácnému jevu, na kterém čtenářky a čtenáři Ravtu zavile lpí, jak věříme. S radostí tedy publikujeme rozhovor s Nikolou Janíčkovou, jež upravuje stále relativně novou, ale již početnou odeonskou Edici poezie. Druhý rozhovor k tématu vedeme pak s Janem Šavrdou, který se stará v nakladatelství dybbuk kromě mnoha jiných věcí také o podobu edice Opium poezie, navazující na oblíbené Květy poezie.
Názor na to, co je krásná kniha, co její krásu zákládá a naopak ruší, může být velmi různý podle toho, jaký čtenář hodnotí. Zeptali jsme se proto lidí, kteří s knihami pracují, knihy studují, případně zaujatě a vášnivě čtou nebo i píšou, jak má kniha vypadat, aby se dobře četla, aby lákala k fyzickému prožitku čtení. V anketě čísla laskavě odpověděli: Nela Bártová, Klára Fleyberková, Šárka Jančíková, Petr Ježek, Šimon Leitgeb, Jakub Pavlovský, Pavel Piekar, Adéla Polka, Kateřina Piorecká a Jiří Trávníček.
Ravt není papírový, není to fyzický objekt, ale rádi ho máme za živý a široce přístupný (neboť za platební branou neschovaný) webový magazín o všem, co se týká světa slov, literatury a krásy v literatuře skryté. Tentokrát tedy z pohledu knižní grafiky, typografie, sazby, kvality papíru a tisku. Přejeme vám krásné čtení.
-
Jitka Bret Srbová
(1976, Praha), je básnířka, textařka, literární publicistka. Vydala básnické sbírky Někdo se loudá po psím (Dauphin, 2011), Světlo vprostřed těla (Dauphin, 2013), Les (Dauphin, 2016) a Svět: (Dauphin, 2019). Její básně ...Profil
Souvisí
-
Eliška Boumová je tajemnicí soutěže Nejkrásnější české knihy roku (NČKR). 29. května se dozvíme výsledky 58. ročníku této soutěže, která obrací pozornost veřejnosti k novým českým knihám, které vynikají krásou. Letošní nominace jsou již několik týdnů k vidění na webu Památníku národního písemnictví. O tom, co obnáší práce na soutěži a jak vůbec soutěž vnímat, si píšeme v aprílovém počasí jara 2023. Fotografie: Práce komise, archív NČKR 2022.
-
Bohumil Vašák je jedním z porotců výtvarné komise v porotě letošního ročníku soutěže Nejkrásnější české knihy roku (NKČR), okolo které především se točí náš rozhovor. Kromě toho, že má obsáhlé praktické zkušenosti v oblasti grafického designu a knižní grafiky a samozřejmě i řadu ocenění, je také pedagogem: vyučuje na na pražské Vyšší odborné škole grafické neboli na Hellichovce, kde je vedoucím ateliéru propagační grafiky. Fotografie: Viktor Tuček.
-
Grafická designérka Nikola Janíčková je spoluzakladatelkou pražského nakladatelství a knihkupectví Take Take Take. Z její autorské dílny také pochází výtvarná podoba odeonské Edice poezie, jedné z výjimečných nových řad poezie v Česku. O práci na této edici si v našem rozhovoru píšeme převážně. Fotografie: archiv Nikoly Janíčkové.
-
Jan Šavrda je zakladatelem, spolumajitelem a spolutvůrcem edičního plánu nakladatelství dybbuk, které existuje na českém trhu již více než dvacet let. Patří mezi ty nakladatele, kteří se u svých knih starají o obsah i formu. Moje otázky se týkají výrazně výtvarné edice Opium poezie, kde vycházejí výbory a zásadní sbírky výrazných jmen české (a) světové poezie. Foto: archiv dybbuku.