Poslední únorovou sobotu tohoto roku přilákalo Divadlo Karla Hynka Máchy v Litoměřicích diváky na inscenaci hry Nebezpečné známosti. Hru, pro jejíž předlohu posloužil stejnojmenný epistolární román Choderlose de Laclose z roku 1782, nacvičil a představil litoměřický ochotnický soubor Li-Di v režii Aleše Pařízka.

Po třetím zazvonění bylo hlediště zcela zaplněné, posledních několik prázdných míst šlo vytušit pouze na balkonu. Internetová rezervace vstupenek tak přišla velmi vhod. Do ztichlého a potemnělého hlediště bočním vchodem vešla trojice herců, představujících sluhy, nastrojené do rokokových kostýmů a paruk, se svícny v rukou, a vydala se k pódiu. Herci představující tyto anonymní postavy obstarávali také výměnu dekorací mezi akty a napomáhali plynulému přechodu mezi jednotlivými scénami.

Děj dramatu je notoricky známý z několika zfilmování, mj. i  Milošem Formanem. Námět hry je starý jak svět, potažmo lidstvo – pokušení. Svádění jako hra, jako kratochvíle, v níž jde o emoce, o společenské postavení, o prestiž. Je zajímavé sledovat, čím se bavily privilegované vrstvy francouzské společnosti v době rostoucího sociálního napětí nějakých sedm let před vypuknutím Velké francouzské revoluce, která srazila nejednu šlechtickou hlavu do koše pod gilotinou, aniž by dělala přílišné rozdíly mezi libertiny a konzervativci.

Nezbývá než věřit, že hojná divácká účast nebyla daná pouze atraktivním námětem ze života vyšších vrstev (do jejichž prostředí člověk ze středních a nižších tříd nakukuje s takřka šmíráckým potěšením), ani hojností lechtivých narážek či svůdným prádlem představitelky Markýzy de Merteuil (Tereza Rozmarová). Divadlo, jakožto podívaná, která snoubí zábavu a ze které se člověk může dozvědět něco o sobě, zůstává nadále jednou z živoucích antropologických konstant. O potřebě divadla a o intenzivním diváckém spoluprožívání ostatně svědčil i dlouhý potlesk, ozývající se z hlediště.

Divadlo Karla Hynka Machy v Litoměřicích je jako mnoho jiných divadel v ČR scénou bez stálého profesionálního souboru. Divadelní formace Li-Di (Litoměřické divadlo) vznikla před dvaceti lety kolem dramatického oboru Základní umělecké školy v Litoměřicích. Za dvě dekády z bývalých žáků vyrostli absolventi divadelních fakult, kteří si troufnou i na „dospělé“ inscenace. „Divadlo pořad žije. A jsou lidi, kteří žijí divadlem,“  okomentovala reprízu představitelka Madame de Turvelové a zároveň učitelka dramatického oboru litoměřické ZUŠky Lenka Pařízková.  „Když se svými žáky hledám a vymýšlím co dělat, chci, aby to byla jejich výpověď  o nich a o světě, který je obklopuje.“