Zofia Bałdyga

Migrační tahy

Beletrie – Poezie
revue Ravt 9/2023

Szlaki migracyjne
Smutek wokół oczu – odcień opowieści,
który przekształca dziewczynę w kobietę.

Dobrze śpię tylko w miejscach,
gdzie znam nazwy ulic i roślin.

Historia, która powraca w ulewnym deszczu.
Bezlitośnie przejrzysty wąż
śpiący na ruchliwej drodze.

Biegnę za stadem ptaków
z pędem w kieszeni.
Korzenie również bywają wędrowne.

 

Migrační tahy
Smutek kolem očí – odstín příběhu,
který dělá z holky ženu.

Pořádně se vyspím pouze v místech,
kde znám názvy ulic a rostlin.

Příběh, který se vrací za hustého deště.
Bezohledně průhledný had
spící na rušné silnici.

Běžím za hejnem ptáků
s výhonkem v kapse.
I kořeny bývají stěhovavé.

 

 

Kursy adaptacyjne

1. Ona
Za dnia buduje mosty, a wieczorem je pali, by zrobić miejsce na kolejne,
które rano zbuduje ktoś inny.

2. One
Każda z nich zaczyna się i kończy gdzie indziej.
Nie dotrą do celu, jeśli ich drogi się nie spotkają.

Na środku każdego z mostów stoi
ruchomy żywy posąg. Pasuje idealnie.

 

Adaptační kurzy

1. Ona
Přes den staví mosty a večer je pálí, aby udělala místo pro další,
které si ráno postaví někdo jiný.

2. Ony
Každá z nich začíná a končí jinde.
Nedosáhnou cíle, dokud se jejích cesty neprotnou.

Uprostřed každého mostu stojí
proměnlivá živá socha a ideálně tam zapadá.

 

 

(miejsce zamieszkania)
Wiersz o domu nosi mnie w środku
wielokrotną, z zakończeniem na sercu.
Przebrzmiałam w czarnych punktach
do których przykładasz ucho.
W wierszu o domu słychać tylko nazwy
wykorzystane, przesunięte, użyte.
Odchodzę kiedy piszę, zawsze
siedzę albo stoję, należę.

 

(happy end)

Wyjść na deszcz i tam zamieszkać.
Przenieść stolicę w miejsce
w którym powietrze mieści więcej słów
a ludzie znają świat tylko z opowiadań.

 

 

(místo bydliště)
Báseň o domově mě nosí uvnitř
několikanásobnou, sahající po srdce.
Vyzněla jsem černými body,
ke kterým přikládáš ucho.
V básni o domově jsou slyšet samé názvy.
Použité, posunuté, využité.
Odcházím, když píšu, vždycky
sedím nebo stojím, patřím.

 

(happy end)

Vyrazit do deště a zabydlet se tam.
Přestěhovat hlavní město na místo
kde vzduch pojme více slov
a lidé znají svět pouze z vyprávění.

Chviličku.
Načítá se.
  • Zofia Bałdyga

    je polská básnířka a překladatelka. Vydala čtyři básnické sbírky v polštině a letos jí v nakladatelství Fra vyšla první česky psaná sbírka Poslední cestopisy. Vystudovala jižní a západní slavistiku na ...
    Profil

Souvisí

  • Rozhovor s Małgorzatou Lebdou

    Doběhla jsem domů

    Ptá se Zofia Bałdyga

    Ano, vyrůstala jsem v rodině, kde se o smrti nejprve učilo prostřednictvím zvířat.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 7/2022
  • Zofia_Baldyga
    30 let Visegrádu
    Rozhovor se Zofií Bałdygou

    Poezie je oslavou citlivosti a křehkosti

    Ptají se Adam Borzič a Svatava Antošová

    K té básnické blízkosti bych ráda podotkla, že si moc nevím rady s charakteristikou své básnické generace, přijde mi, že žijeme v básnickém mnohohlasí. Nebo na souostroví.

    Rozhovory – Rozhovor
    Z čísla 3/2021
  • 30 let Visegrádu
    Zofia Bałdyga

    Rodokmeny

    Nejlépe to vyznívá tam, kde je ticho.
    Ložnice se otáčí, stromy si to přejí.
    Život plný bublin a pohřby uprostřed moře.
    Ne, není to jako polštářová bitva.

    Beletrie – Poezie
    Z čísla 3/2021