***
vítr se ptá a listí odpovídá
někdy takhle poslouchám náš vztah
horské hřebeny v dešti čeří řeči
louže slov
my dva už sedření naháči
v polospánku jíme chleba
pořád si vyměňujeme
chaosem přesycené léto
stočené v slovosledu pěn
pivních i mořských
běhů příběhů
bezbřehých břehů
jako bychom šplhali
na skalní štít
noc nás vrací
pořád na to samé místo
svítá od vrat a nás ještě propojuje noc
***
wiatr pyta a liście odpowiadają
czasami wsłuchuję się tak w nasz związek
grzbiety gór w deszczu mierzwią mowę
kałuże słów
my dwoje zdarci już nudyści
jemy w półśnie chleb
wciąż wymieniamy między sobą
przesycone chaosem lato
rozlane w szyku pian
piwnych i morskich
na tory historii
bezbrzeżne brzegi
jakbyśmy szli
na skalisty szczyt
noc odnosi nas
stale w to samo miejsce
świta od wejścia a nas wciąż łączy noc
Chviličku.
Načítá se.
-
Zofia Bałdyga
je polská básnířka a překladatelka. Vydala čtyři básnické sbírky v polštině a letos jí v nakladatelství Fra vyšla první česky psaná sbírka Poslední cestopisy. Vystudovala jižní a západní slavistiku na ...Profil
Souvisí
-
K té básnické blízkosti bych ráda podotkla, že si moc nevím rady s charakteristikou své básnické generace, přijde mi, že žijeme v básnickém mnohohlasí. Nebo na souostroví.
-
Překládání je neviditelná (průsvitná?) práce, která nikdy nekončí.
-
Zkouška slzného aparátu. Je čas to tady odsvětit. Jsme proti tomu očkováni?