Lumír je srdcem i duší včelařem. Jak to ale všechno začalo? Když byl ještě malé medvídě, užíval si bezstarostného života plného rošťáren a radovánek,
jak to obvykle medvědí kluci dělají. Střílel prakem, toulal se všude možně venku a hrál si v lese, kde byl mnohem raději než ve škole. Jednoho dne po svém starém dědečkovi zdědil včely, a tak se rozhodl, že se o ně postará. Z počátku to ale nebylo vůbec snadné. Chvíli to trvalo, než se skamarádili. Dnes už je Lumír zkušeným včelařem. Babička, kterou tu potkáte, Lumírovi se včelařením pomáhá. Je hodná, trpělivá a pracovitá jako včelka.
Z debutové autorské knihy Lumír včelaří.
Chviličku.
Načítá se.
Souvisí
-
Pomalu všechny už myšlenky vaše sdružují se samy sebou s hovnem, každé druhé přirovnání vaše čerpáno je ze záchodu, jakoby záchod byl polovinou světa; a tak pomalu všechny už věci ve vás zhovnatěly, svět je vám hovno, boha samého dovedete si představit jen v podobě hovna.
-
Mám několik překladatelských snů, tj. tipů na knihy, které bych rád přeložil, ale takové sny se neprozrazují. Není nic snazšího než někomu jeho sen vyfouknout. Takže se svěřím pouze s jedním snem: aby konečně někdo vydal překlad, který mi leží v šuplíku už čtvrt století.
