(1964, Příbram), prozaička, pochází z divadelní rodiny, matka a otčím byli herci v příbramském divadle. Otec Petr Freistadt působil jako divadelní režisér, roku 1964 emigroval do Izraele. Její původní jméno Irena Freistadtová bylo v 70. letech změněno a spisovatelka přijala matčino dívčí jméno. Vystudovala gymnázium, v letech 1983–5 pracovala jako knihovnice a sekretářka, poté byla přijata na Právnickou fakultu UK, kterou roku 1989 úspěšně absolvovala. Po ukončení vysokoškolského studia pracovala jako dramaturgyně, později jako novinářka (Svobodný hlas, Mladá fronta, časopis České stomatologické komory, časopis Židovské liberální unie Hatikva, měsíčník Maskil). V současnosti působí jako spisovatelka na volné noze. Vydala prozaické knihy Goldstein píše dceři (Melantrich, 1997), Hrdý Budžes (Alois Hynek, 1998), Někdo s nožem (Alois Hynek, 2000), Doktor Kott přemítá (Petrov, 2002), Čím se liší tato noc (Petrov, 2004), Oněgin byl Rusák (Druhé město, 2006), O bílých slonech (Druhé město, 2008), Darda (Druhé město, 2011), Medvědí tanec (Druhé město, 2014) a sbírky poezie Pražský zázrak (Pražská imaginace, 1992), Bez Karkulky (Druhé město, 2009) a Napůl ve vzduchu (Druhé město, 2016). Od roku 1976 žije v Praze.

(1964, Příbram), prozaička, pochází z divadelní rodiny, matka a otčím byli herci v příbramském divadle. Otec Petr Freistadt působil jako divadelní režisér, roku 1964 emigroval do Izraele. Její původní jméno Irena Freistadtová bylo v 70. letech změněno a spisovatelka přijala matčino dívčí jméno. Vystudovala gymnázium, v letech 1983–5 pracovala jako knihovnice a sekretářka, poté byla přijata na Právnickou fakultu UK, kterou roku 1989 úspěšně absolvovala. Po ukončení vysokoškolského studia pracovala jako dramaturgyně, později jako novinářka (Svobodný hlas, Mladá fronta, časopis České stomatologické komory, časopis Židovské liberální unie Hatikva, měsíčník Maskil). V současnosti působí jako spisovatelka na volné noze. Vydala prozaické knihy Goldstein píše dceři (Melantrich, 1997), Hrdý Budžes (Alois Hynek, 1998), Někdo s nožem (Alois Hynek, 2000), Doktor Kott přemítá (Petrov, 2002), Čím se liší tato noc (Petrov, 2004), Oněgin byl Rusák (Druhé město, 2006), O bílých slonech (Druhé město, 2008), Darda (Druhé město, 2011), Medvědí tanec (Druhé město, 2014) a sbírky poezie Pražský zázrak (Pražská imaginace, 1992), Bez Karkulky (Druhé město, 2009) a Napůl ve vzduchu (Druhé město, 2016). Od roku 1976 žije v Praze.

(1964, Příbram), prozaička, pochází z divadelní rodiny, matka a otčím byli herci v příbramském divadle. Otec Petr Freistadt působil jako divadelní režisér, roku 1964 emigroval do Izraele. Její původní jméno Irena Freistadtová bylo v 70. letech změněno a spisovatelka přijala matčino dívčí jméno. Vystudovala gymnázium, v letech 1983–5 pracovala jako knihovnice a sekretářka, poté byla přijata na Právnickou fakultu UK, kterou roku 1989 úspěšně absolvovala. Po ukončení vysokoškolského studia pracovala jako dramaturgyně, později jako novinářka (Svobodný hlas, Mladá fronta, časopis České stomatologické komory, časopis Židovské liberální unie Hatikva, měsíčník Maskil). V současnosti působí jako spisovatelka na volné noze. Vydala prozaické knihy Goldstein píše dceři (Melantrich, 1997), Hrdý Budžes (Alois Hynek, 1998), Někdo s nožem (Alois Hynek, 2000), Doktor Kott přemítá (Petrov, 2002), Čím se liší tato noc (Petrov, 2004), Oněgin byl Rusák (Druhé město, 2006), O bílých slonech (Druhé město, 2008), Darda (Druhé město, 2011), Medvědí tanec (Druhé město, 2014) a sbírky poezie Pražský zázrak (Pražská imaginace, 1992), Bez Karkulky (Druhé město, 2009) a Napůl ve vzduchu (Druhé město, 2016). Od roku 1976 žije v Praze.

(1964, Příbram), prozaička, pochází z divadelní rodiny, matka a otčím byli herci v příbramském divadle. Otec Petr Freistadt působil jako divadelní režisér, roku 1964 emigroval do Izraele. Její původní jméno Irena Freistadtová bylo v 70. letech změněno a spisovatelka přijala matčino dívčí jméno. Vystudovala gymnázium, v letech 1983–5 pracovala jako knihovnice a sekretářka, poté byla přijata na Právnickou fakultu UK, kterou roku 1989 úspěšně absolvovala. Po ukončení vysokoškolského studia pracovala jako dramaturgyně, později jako novinářka (Svobodný hlas, Mladá fronta, časopis České stomatologické komory, časopis Židovské liberální unie Hatikva, měsíčník Maskil). V současnosti působí jako spisovatelka na volné noze. Vydala prozaické knihy Goldstein píše dceři (Melantrich, 1997), Hrdý Budžes (Alois Hynek, 1998), Někdo s nožem (Alois Hynek, 2000), Doktor Kott přemítá (Petrov, 2002), Čím se liší tato noc (Petrov, 2004), Oněgin byl Rusák (Druhé město, 2006), O bílých slonech (Druhé město, 2008), Darda (Druhé město, 2011), Medvědí tanec (Druhé město, 2014) a sbírky poezie Pražský zázrak (Pražská imaginace, 1992), Bez Karkulky (Druhé město, 2009) a Napůl ve vzduchu (Druhé město, 2016). Od roku 1976 žije v Praze.